PRAHA, 1. dubna 2015 – Pátý ročník veřejné literární soutěže Hledá se autor bestselleru zná svých pět vítězů. Absolutní prvenství získala povídka Seance 41leté Lucie Hlavinkové, která zaujala jak odbornou porotu, tak čtenáře z řad veřejnosti. Dále zaujala díla Novej job, Až se rozprší, Květy Étailinu a Zrcadlo osudu dosud neobjevených talentů ve věku od 22 do 56 let. Společnou e-knihu neotřelých fantasy a sci-fi příběhů vydá Nakladatelství Fragment už v květnu! Výtěžek z prodeje poputuje na konto Centra Paraple.

Desátou hru v Městském divadle Zlín režíruje Petr Štindl, který se čtyřmi herci připravuje komedii všedního života Proč být hezká od současného profilového amerického dramatika Neila LaButeho. Její podtitul zní „diktát krásy a čtyři obyčejní lidé“ a odehraje se v české premiéře 11. dubna v 19 hodin ve Studiu Z. Diváci se mohou těšit na herce Pavla Vacka, Marii Vančurovou, Martu Bačíkovou a Radovana Krále. Poklevetit si s nimi a režisérem budou moci už 8. dubna v 17 hodin na tradiční předpremiérové besedě Klevetivá středa v Dílně.

„Já osobně jsem velkým fanouškem detektivních příběhů jak v knižní, tak ve filmové či televizní podobě. A tak je naše inscenace inspirována nejrůznějšími, detektivkářskými‘ klišé, ze kterých čerpají vlastně všechny složky inscenace, zejména však hudba Daniela Čámského a scéna Kamila Bělohlávka,“ říká jeden z autorů a zároveň i hostující režisér Jakub Vašíček.

V pátek 13. března se historická budova Východočeského divadla proměnila v honosný plesový sál. Počtvrté v historii se zde uskutečnil Divadelní bál, jehož zlatým hřebem bylo vyhlášení výsledků tradiční divácké ankety o nejoblíbenější herečku a herce pardubického souboru roku 2014. Titul nejpopulárnější herečky Východočeského divadla si z plesu poprvé odnesla MARTINA SIKOROVÁ, která nejvíce hlasů získala za role v muzikálech Cabaret, Jeptišky a Zpívání v dešti. Na druhém místě se umístila Petra Janečková, která je držitelkou již deseti ocenění nejoblíbenější herečky VČD, a loňskou třetí pozici obhájila dnes již hostující Petra Tenorová.

V dřívějších dobách znamenal svátek sv. Patrika především čas pro rodinu a příležitost k návštěvě kostela, přemítání o životě a práci patrona, nejdůležitějšího a nejzáhadnějšího kazatele Irska. Až do konce sedmdesátých let zákon nepovoloval 17. března otevření žádné hospody a svátek se slavil zejména sportovními utkáními (jednalo se o typické keltské sporty), občasným ceili (irský tanec) a historkami vyprávěnými u krbu. Ti skutečně zapálení se vydávali na svatou pouť na horu Croagh Patrick, pojmenovanou po svatém Patrikovi, v hrabství Mayo. Cesta byla velmi kamenitá, ale většina poutníků ji přesto (nebo právě proto) šla bosky.