Kdyby vaše pracovní pozice zítra zanikla, všiml by si toho někdo? Máte-li pocit, že nikoliv, nejspíš vykonáváte profesi, kterou David Graeber nazývá „prací na hovno“. Nakladatelství Malvern uvádí jednu z nejvlivnějších antropologických knih poslední dekády, analyzující psychické utrpení z nesmyslného zaměstnání. Autor, punker mezi antropology, vysvětluje, proč moderní společnost generuje zástupy „poskoků“ na úkor skutečně prospěšných profesí. A nejen to – nabízí lepší model pro budoucnost. Český čtenář tak dostává do rukou provokativní klíč k pochopení vlastní profesní frustrace. Vychází v překladu Davida Šíra.

Co se stane, když si domů přinesete psa z ulice? Máte pocit, že jste ho zachránili. Ale co si o tom myslí on? Vyhlásí vám válku. Snad také proto, že země, ve které spolu žijete od jisté chvíle skutečnou válku vede a životy vás všech se najednou odehrávají v ustavičném napětí a pohybu. To přece ten pes neměl vůbec zapotřebí, začíná docházet i vám. Mohl si poklidně žít na území krachující továrny. Jenže vy jste se ho rozhodli zachránit. A tak vám nezbývá než se ptát po tom, jak situaci vnímá on, a s hrdiny prózy Aleny Machoninové opakovat: „Co myslíš, co vidí?“

Že je pro děti čtení knih v mnoha oblastech přínosné, je jasné úplně každému. Praxe ovšem bývá o dost složitější. Dětem se číst nechce, je to tak. Počítač, telefon a tablet jim poskytnou rychlejší a akčnější zábavu. Kéž by tak existovala nějaká kouzelná kniha, která by je dokázala zaujmout tak, aby si čtení zamilovali. Máme pro vás dobrou zprávu, protože právě teď vychází v Nakladatelství Pikola! V čem je právě tato kniha tak zajímavá? Má snad něco navíc, co v ostatních dílech pro začínající čtenáře nenajdete? Ano, přesně tak to je!

Napínavý román s prvky thrilleru mladého moldavského spisovatele se odehrává v jeho rodném Podněstří. Převážně dětskýma očima zachycuje chmurnou realitu postsovětského Moldavska: chudobu a život „za zdí“ v železničním depu v nákladních vagonech přestavěných na obydlí. Součástí této reality je i občanská válka z počátku devadesátých let a vznik proruské, tzv. Podněsterské republiky. S minulostí kontrastuje současnost hlavního hrdiny, který žije ve Velké Británii a pracuje jako žurnalista. Jeho traumata a zranění z dětství – fyzická i psychická – ho však dohánějí i zde. V důsledku určitých rodinných událostí je nucen překonat svůj strach a za dramatických okolností se vrací ze svobodného světa na místa svého dětství. Tam ho však…

aneb židovská dobrodružství křesťanského chlapce, když skončilo šoa Wetzky, Karl von: Říkali mi Gojele, Maraton, 2025 Částečně autobiografický román česko-německého spisovatele Karla von Wetzky se odehrává krátce po druhé světové válce. Dvanáctiletý Heinrich-Adolf má být i se svou matkou odsunut do Německa, vydávají se proto do střediska na severní Moravě, které shromažďuje Němce z českých zemí určené k vysídlení. Shodou okolností a vinou úřednické chyby se ale dostávají do městečka, v němž se soustřeďují přeživší Židé chystající se na cestu do Palestiny. Matka zde díky své odbornosti získává práci a pro chlapce, později nazývaného Gojele, nastává období plné zvratů, těžkých zkoušek, ale také čas naplněný přátelstvím, nezištnou pomocí a dobrodružstvím.

Druhá část autofikční trilogie mladé básnířky, tentokrát o jejím zemřelém otci, o jeho životě, nemoci a smrti, o autorčině vztahu k němu i sobě samé Oksana Vasjakinová, Step, nakladatelství Maraton, 2025 Příspěvek k její prvotině Rána naleznete zde. Horkého léta roku 2010, kdy evropskou část Ruska zachvátily požáry, přijíždí ze Sibiře dvacetiletá dívka, aby se setkala se svým otcem, kterého neviděla deset let. Vyrážejí spolu na dalekou cestu jeho kamionem a jejich cílem je nedozírná step na jihu země. Otec, který to nehostinné prostranství považuje za svůj domov a jediný majetek, by se o něj s dospělou dcerou rád podělil. Avšak rodačku z tajgy otevřená krajina spíš děsí a je jí…

Autor Leszek Kolankiewicz představí svou knihu Svatý Artaud v úterý 11. února 2025 v 16.00 v Divadle DISK, Karlova 26, Praha 1. Současně převezme Zlatou medaili AMU. Celý život zápasil s psychickými problémy a závislostí na drogách a dožil se pouhých dvaapadesáti, přesto po sobě francouzský básník a divadelník Antonin Artaud (1896–1948) zanechal nesmazatelnou stopu. Jeho dílo zásadně ovlivnilo moderní divadelní tvorbu a k jeho dramatickému odkazu se hlásili klasikové Eugène Ionesco, Samuel Beckett a Jean Genet, později i Jerzy Grotowski či Peter Brook.  Artaudův život a dílo uhranuly polského kulturního antropologa Leszka Kolankiewicze, který mu věnoval monografii SVATÝ ARTAUD (1988, 2. rozšířené vydání 2001). Publikace je dodnes považována za kánon literatury zabývající…

Letní novinka Dagmar Beňakové provede čtenáře významnými životními zastávkami císařovny Alžběty V Nakladatelském domě GRADA právě vychází knižní novinka Toulky po stopách císařovny Sisi autorky Dagmar Beňakové. Slavnostní křest knihy spojený s besedou a vyprávěním o Sisi se uskuteční 28. června od 17:00 v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí.