Tak dlouho jsem přemýšlela, jak představit dva detektivní romány Yrsy Sigurđardóttir Led v žilách a Žhavý hrob, až jsem přišla na nejjednodušší vyjádření, které k této islandské autorce naprosto pasuje. Její hlavní hrdinka, advokátka Tóra, je docela obyčejná máma od rodiny. Je rozvedená, má malou dceru, za vydatného přičinění nedospělého syna se stala velice mladou babičkou, je rozvedená a čeká, zda se její německý přítel rozhodne, kde bude žít s ní na Islandu, nebo v Němcku? Láska na dlouhou trať není totiž nikdy nic moc. Ona do Německa nechce – tady je doma, je tu taky početná rodina včetně rodičů, o kterou se musí Tóra postarat. Žhavý hrob – třetí…

Becky Aikmanová tvrdí ve své knize, že Vdovám smutek nesluší. Musím jí dát zapravdu. Proč by ovdovělé ženy měly bědovat po zbytek svých dnů nad ztrátou manžela? Proč by je okolí mělo střežit a pozorovat, zda se na jejich tvářích neobjevil úsměv či do jejich cesty znovu nevstoupil muž? Řekne-li se vdova, každý asi si představí ženu v černém s vrásky na tvářích. Jenže jsou i mladé vdovy, jejichž manželé odešli náhle při autonehodě, v armádě, přemohla je nemoc. Mají i ony snad jen plakat a uzavírat se samy do sebe? Určitě ne! Je o tom přesvědčena autorka-novinářka, která po smrti svého muže opustí podpůrnou skupinu pro vdovy, protože ji…

Skotský spisovatel Peter May nás pěkně navnadil Skálou (román vyšel vloni) a v románu Muž z ostrova Lewis pokračuje v napínavém odhalování osudů lidí spjatých s poněkud nehostinným ostrovem. Ten opravdu není k životu vlídný. Rašeliniště, po kterých sviští vítr, nikde ani strom, o práci nouze. Syrové podnebí, syrový svět, odolní až krutí lidé. Zdá se, že tady mají snad všichni neprodyšnou slupkou obalena srdce, vždyť skrývají jakýkoli projev emocí, aby ani náznakem neukázali své slabiny. Tady se narodil, odtud utekl do Edinburghu, sem se vrací bývalý detektiv Fin Macleod.

„Možná nejlepší bude, když začnete číst od začátku a budete postupně pokračovat až do konce. To někteří lidé dělají. Ale můžete přeskakovat i jen listovat a zastavit se tu či onde. Na vlastní triko ovšem.“ Tato slova si můžete přečíst v Úvodu Čítanky, kterou sestavil Martin Patřičný. Jakmile uchopíte tuto knihu v měkké vazbě a začnete jí listovat, pochopíte, že autor ji tvořil celý život. Po celou dobu, jakmile zvládl umění číst, si skládal její text v krásný příběh čtenáře. Knihomila. Čítanka Martina Patřičného je patřičně jiná. Možná právě proto tak krásně „nabudí ke čtení“. Autor nikomu nic nevnucuje. On „jen“ píše o knížkách, které má rád, které jsou pro…

Nakladatelství Metafora mne osobně už nějaký čas skutečně okouzluje beletrizovanými životopisy osobností kulturního světa. Co kniha, to jiný přístup autora ke zpracování historických dat. Proto jakmile jsem spatřila upoutávku na knihu s jednoduchým názvem: Paní Hemnigwayová, bylo zřejmé, že mi naskočilo: tu musím mít. Díky laskavosti nakladatelství jsem se k tomuto velmi zdařilému románu Naomi Woodové dostala s předstihem, takže mohu podat „svědectví“ ještě před vydáním románu.

Jako dítě jsem ráda pozorovala vlaky, jako máma malého kluka jsem se s ním chodila dívat na nádraží, jako teta malého synovce v tom pokračuji. Vlaky – to je cesta, vůně dálek a romantika. Tohle v sobě autobusy, auta a ani letadla nemají. Fenomén mocných strojů na kolejích vítězí a přelévá se z generace na generaci. Stejně jako reálné nádraží a reálné „mašiny“, bavily mne i makety železnice. A stejně ráda jsem si o vlacích četla příběhy. Jako malá, větší i teď – úplně největší. Třeba takové Pohádky o mašinkách baví kluky i holky už pěkně dlouho.

Po malých dávkách jsem putovala s Jířím Anderle jeho knihou. Od vzpomínky ke vzpomínce, od kapitoly ke kapitole. Tato publikace se opravdu nedá zbrkle prolítnout. Člověk se při četbě musí pokusit vcítit do doby, o které je vyprávěno, svým vnitřním zrakem si představit doby dávno minulé, jejich půvabný kolorit. Teprve pak si něžné a jímavé vzpomínky malířovy může náležitě užít. Kniha Láska za lásku vznikla na motivy stejnojmenného rozhlasového pořadu. Nejde o prostý přepis jednotlivých dílů cyklu. Pan Anderle se opravdu věnoval každé části zvlášť, poupravil je, dovyprávěl, a hlavně domaloval. V knize totiž je řada půvabných ilustrací, kterými dokresluje Jiří Anderle své vzpomínky. Mají přímo dokumentární charakter, nahrazují dobové…

Stejně jako k nám připlouvají sny, Katharina Hagena odhaluje životní příběh své hrdinky – specialistky na kvalitní spánek Ellen. Ač vypráví na přeskáčku, odbočuje do stran, točí se ve spirále dopředu a někdy se zase vrací, v celku nám odtajní vše podstatné, co se v životě lékařky událo. Proto se zdá, že čteme osudů několik a každý má své vlastní vlákno. Ale tak tomu není. Brzy je nám jasné, že teprve společně jednotlivá vlákna vytvářejí jednolitý a neměnný vzor, jakousi pavučinu, v níž má každý z „účinkujících“ své nezaměnitelné místo – každá nitka vede tam, kam má, aby obraz – celý osud Ellen – byl úplný.

Komisař Kurt Wallander neúnavně potírá zločin ve svém rajonu. Jakmile objeví stopu, žene se po ní, doku případ neobjasní. To je o něm známo. On se vlastně oženil s prací, proto ho opustila žena. I s dcerou má vztah mírně řečeno složitější. Jako kdyby se jeden druhému báli otevřít. Jako kdyby se jeden druhého obával, jako kdyby nechtěli odhalit před tím druhým vlastní slabiny, aby nebyli zklamáni. Přesto či právě proto Linda Wallanderová vystudovala ve Stockholmu policejní akademii a právě se vrací ze studií domů do Ystadu. Zatím bydlí u táty, čeká na den D, kdy nastoupí k policii, i na nový byt. Vlastně si užívá poslední prázdniny v životě.…

To se můžeme zatím pouze dohadovat. Hlasování je v plném proudu a ještě chvíli nás nechá všechny napjaté. Anketa „SUK – Čteme všichni“ je celostátní anketou o nejčtenější a nejoblíbenější knihu pro děti a mládež, která byla vydána v předchozím roce. Vyhlašuje ji Pedagogická knihovna J. A. Komenského a v letošním roce tomu tak bude již po jednadvacáté. Až do 21. března letošního roku mohou děti posílat hlasy knize, která se jim ze všech vydaných v roce 2013 nejvíce líbila. K Ceně dětí se časem přidružila další ocenění: Cena knihovníků (anketní), Cena učitelů za přínos v rozvoji dětského čtenářství (porotní) a Cena Noci s Andersenem, o které rozhodují svými hlasy…

Zná je snad každý – čtyři sympaťáky z Liverpoolu, kteří dobyli v šedesátých letech svět. Oslovili všechny svou muzikou, stali se hvězdami snad ze dne na den. Fanynky je zbožňovaly, koncertní sály praskaly ve švech. Jejich písničky měly co říct tenkrát, mají co říct i dnes. Proto není divu, že ojedinělý projekt osobního přítele Beatles Alana Aldridgea The Beatles v písních a obrazech z roku 1969, našel své místo mezi příznivci tenkrát a oslovuje i dnes. V čem je tato dnes už legendární kniha, která spatřila poprvé světlo světa před pětačtyřiceti lety překvapivá, jiná, lákající? Pojetím. Editor se velmi dobře rozhodl, že vyzve přední britské výtvarníky, aby svými ilustracemi doprovodili…

Heřman Hmmm je zodpovědný mladý muž, přesněji náctiletý mladík, který velmi zodpovědně vede rodinný hotel. Pomáhá mu statečně, především v kuchyni, jeho sestra-dvojče Hermína. Jejich tatínek většinu dne prospí, maminka jako věhlasná operní děva dlí velmi často na turné. Sourozencům tedy nezbývá, než se o sebe i rodinný podnik postarat sami. Naštěstí Heřman je velmi šikovný obchodník, jeho sestra pak zručná a nápaditá kuchařka, takže hosté si lebedí a často a rádi se k nim do hotelu vracejí. Je ještě nutné podotknout, že rodinný hotel sourozenců Hmmmových je zvláštní – je totiž určen výhradně kostlivcům, duchům a bubákům. V pokojích najdete leda tak kostipostele, tedy po našem – rakve. Někdy…

Ivona Březinová navnadila čtenáře v roce 2005 poutavým dobrodružstvím tří kamarádek putujících o prázdninách Českým rájem a objevující místa, která kdysi navštívil Karel Hynek Mácha. Opravdu dokázala skloubit současný příběh s příběhem romantického básníka a rozporuplného muže, jenž žil a tvořil před víc jak sto lety. Fany, Nicol a Simča okamžitě získaly sympatie čtenářů. Samozřejmě s nimi i kluci, vyznavači historického šermu, které dívky na cestách potkaly. Nerozlučná parta pak v následujících letech prožila mnohé – maturitu, přijímačky na vysokou školu, cesty do zahraničí. A vždycky když jeden z nich byl v nesnázích, našel odpovědi v osudech i románech starých autorů.

Příběh svačinářky Jarmilky v sobě nese sílu daného okamžiku, odhaluje s určitou syrovostí, která je typická pro Hrabalovy texty, život dělníků v kladenské Poldovce. A Oldřich Kaiser tuto syrovost a současně i poetičnost života vystihl přímo uhrančivým způsobem. Přibližme si příběh a dobu jeho vzniku: psala se padesátá léta minulého století, do Poldovky dorazili na výzvu budovatelské kampaně „70 000 do výroby“ dobrovolníci snad ze všech koutů republiky a stvořili zvláštní „kolektiv“ – setkali se dělníci, úředníci profesí, dělníci z donucení i vězni.

Webdesigner Clay Jannon po ztrátě zaměstnání nemůže najít práci. Není to nikterak snadné v době recese. Proto, ač nemá zkušenosti s prodáváním knížek, přijme místo nočního prodavače v knihkupectví pana Penumbry. V knihkupectví pracují tři muži – záhadný pan Penumbra, majitel, jenž slouží ve dne, odpoledne na čtenáře čeká doktorand na Berkeley, student archeologie Oliver Grone, v noci pak již zmíněný Clay. Do obchodu nechodí mnoho zákazníků, Clay v něm bývá po celou noc víceméně sám, jen tu a tam dorazí záhadný badatel, kterému podle podivného klíče Clay vydá jednu z prapodivných letitých knih skladovaných v podivné místnosti v zázemí. Z těch knih, které má zapovězeny a které smí předat…

Román Denise Miny Konec vosí sezóny otevírá trilogii, jejíž hlavní hrdinkou je Alex Morrowová, kultivovaná, lehce přidrzlá žena-policistka, která bojuje s tím, že ji její práce nenaplňuje uspokojením. Alex čeká dvojčata a zdá se, že se těší, až odejde na mateřskou. Je rozčarovaná vztahy v týmu, snaží se být nezaujatá, nepřidat se na tu či onu stranu a věnovat se jen a pouze vyšetřování. Bohužel jednání jejího nadřízeného jí to pranic neusnadňuje. Co se událo: bohatý finančník se oběsil. V dopise na rozloučenou vinu za svůj čin svaluje na svou ženu Moiru. Ženu, která je psychicky labilní, pod prášky, zlomená manželovým neustálým psychickým nátlakem a zároveň sebestředná v okamžiku, kdy…

Je rok 1785. Ambiciózní mladý inženýr z Bellême Jean-Baptiste Baratte se uchází v Paříži s doporučením hraběte de S. o práci u dvora. Ve Vesailleském palácie ho přijme sám ministr a zakázku opravdu dostane. Jenže ne takovou, jakou ve skrytu své duše očekával. Místo aby budoval skvostné stavby, musí provést demolici hřbitova i kostela. Zbourat místo s místním označením Neviňátka. Plochu má venkovský inženýr vyčistit a nachystat pro stavbu tržnice, ostatky mrtvých přestěhovat na dvorem určené místo. Přeplněný a špatně ošetřený hřbitov zamořuje okolí zápachem, je příčinou řady nemocí. Tady už jen psychicky labilní kněz se snaží uhájit své výsostné teritorium, přestože kostel je dávno zrušený a na hřbitově se…