O spánku a mizení – příběh, nad kterým neusnete
Stejně jako k nám připlouvají sny, Katharina Hagena odhaluje životní příběh své hrdinky – specialistky na kvalitní spánek Ellen. Ač vypráví na přeskáčku, odbočuje do stran, točí se ve spirále dopředu a někdy se zase vrací, v celku nám odtajní vše podstatné, co se v životě lékařky událo. Proto se zdá, že čteme osudů několik a každý má své vlastní vlákno. Ale tak tomu není. Brzy je nám jasné, že teprve společně jednotlivá vlákna vytvářejí jednolitý a neměnný vzor, jakousi pavučinu, v níž má každý z „účinkujících“ své nezaměnitelné místo – každá nitka vede tam, kam má, aby obraz – celý osud Ellen – byl úplný.
O spánku a mizení je jemný poklidný text, který se dotýká citlivě vztahů mezi lidmi – vztahů rodičovských i mileneckých, sousedských, kamarádských, vztahu k sobě samotnému… Veškeré nitky, které nám autorka usoukala, soustředila do jedné jediné bezesné noci, v níž hlavní hrdinka Ellen, odbornice na spánek, sama nemůže spát. Nezabírá žádná z jejích technik, kterými léčí pacienty s poruchami spánku. Tu noc se jí hlavou honí vše, co dosud prožila, myšlenky nedokáže zklidnit, nedaří se jí utišit vlny vzpomínek, které jí vibrují v hlavě, které vytvářejí jednotlivé obrazy. Ale životní osud lékařky Ellen se neodkrývá chronologicky, pěkně popořádku, vždy vypluje na povrch nějaký z momentů z doby minulé či současné, ovládne její mysl a nutí ji ho analyzovat, přemílat, hodnotit, zjišťovat a rozebírat příčiny a důsledky svého jednání právě v tom kterém okamžiku života.
A tak se sice na přeskáčku, ale dopodrobna, dozvídáme o Ellenině dětství, o jejím vztahu k zdánlivě nepřístupné mamince, o složitém soužití s otcem, jenž měl a stále má vlastní pravidla, a ta se musela a musí dodržovat, o nemluvném Andreasovi, s nímž tvořila v dětství a dospívání nerozlučnou dvojku, s nímž se toulala v okolních lesích a který se snad měl stát jejím životním partnerem, jenže nestal, o prázdninovém příteli Lutzovi, co ji a Andrease rozdělil a zmizel hned, jak se dozvěděl, že s ním čeká dítě, o vlastní dceři, o které si všichni v Německu myslí, že se narodila z nějakého podivného vztahu v Irsku, kam Ellen utekla na dlouhých sedmnáct let, o tajemné Martě, která se nedávno přistěhovala do vsi, chodí po okolních lesích, skoro nemluví, zdá se být neviditelná, přitom však něco sleduje, nebo někoho?
Ten příběh, který upředla Katharina Hagena je skutečně křehký a něžný jako pavučina, nesmí se v něm potrhat vůbec nic – nemůžete přeskočit stránku, vynechat řádek – okamžitě se vám zhroutí a nedozvíte se zhola nic. Krásný jímavý příběh jedné ženy, kterou opustil ten, co ho milovala, a nenáviděl ten, co miloval ji, zprvu jakoby měl čtenáře uspat, kolíbá ho, halí do snů, aby pak s gradací odhalil vše, co se kdysi, před sedmnácti lety v Grundu přihodilo, aby pravda vyšla najevo.
Název: O spánku a mizení
Autor: Katharina Hagena
Překladatel: Petr Štědroň
Vydáno: 2013
Vydalo nakladatelství: Host
Zdroj foto: www.hostbrnocz.
Jana Semelková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]