Jaro, které znamenalo smrt

Román Jarní mrtví je zcela fiktivní. Jakákoliv souvislost se skutečnými osobami či událostmi se skutečnými osobami či událostmi je pouze náhodná. Nechť mi čtenáři laskavě prominou určité nepřesnosti v zeměpisných údajích.

Hned v úvodu, je nám jasno: autor si vymyslel (jak v úvodním prohlášení říká) od a do zet další, už čtvrtý, případ inspektorky Malin Forsové, zároveň i zeměpisné údaje si „upravil“ podle potřeby. Přesto se téměř vše v knize blíží realitě, přes jeho přiznání z řádků vykukuje současnost, jak ji vnímají dnešní lidé nejen na severu Evropy. Tím autor dokazuje, že je dobrým pozorovatelem, že vnímá svět kolem sebe, že má co čtenářům říct.

Svůj detektivní román Jarní mrtví autor zasadil do období obnovy života, kdy příroda se probouzí, lidé pomalu odkládají jednotlivé vrstvy oblečení a těší se na sluneční paprsky. O to chmurnější je představa, že v této utěšené době radosti ze života někdo myslí na vraždu, respektive, že někdo onu vraždu opravdu uskuteční.

V den, kdy došlo k výbuchu nastražené bomby u banky na náměstí v Linköpingu, při kterém zahynuly dvě holčičky, dvojčata, a jejichž matka byla těžce raněna, dlela inspektorka Malin Forsová v kapli na pohřbu vlastní matky. Setkala se tady se svými blízkými: dcerou, která žije většinu času u svého táty, svým otcem, jenž se vrátil z Tenerife, kde s maminkou trávil zasloužený odpočinek. Malin neví, jak se právě teď zachovat, její vztah k matce byl víc než studený, vnímá, že by měla být se svým otcem, který pro ni v dětství znamenal jistotu, bezpečí, jenže… A pak je odvolána k případu. K hrůznému případu.

Malin se ponoří do vyšetřování, stále má pocit, že ji někdo vede určitým směrem. Vnímá snad hlasy mrtvých děvčátek, které chtějí konečně mít klid? Malinina rozpolcenost – vyrovnávání se se smrtí matky, dědické řízení, při kterém náhle zjistí, že má nevlastního bratra, kterého jí rodiče zamlčeli, dceřina samostatnost, se kterou se dokázala poprat s přijímacím řízením na exkluzivní školu, znamenající, že se budou muset odloučit – znamená, že roztěkaně inspektorka skládá střípky informací do jednolitého obrazu události velmi složitě. Na druhou stranu je to právě ona, která odmítá hledat jen teroristy, upozorní ostatní na fakt, že v jejich malém městě spíš nešlo o akt sebevražedných bláznů, ale o cílenou vraždu. Jen je nutné objasnit, zda skutečným cílem byly dvě malé děti nebo zda jím měl být někdo jiný…

Mons Kallentoft, jako správný seveřan, ve svém románu řeší stav švédské společnosti, stav rozvírajících se nůžek mezi sociálně slabými a finančně mocnými, Zároveň, jak je u švédských autorů detektivních románů zvykem, vytvořil postavu velmi nevyrovnané inspektorky – svobodné matky. Zdá se, že na severu má každý vyšetřovatel důvod k nadměrnému pití, případně k závislosti na lehkých drogách. Většinou se úspěšně se svou zátěží vyrovnávají, aby zdárně dokončili své případy. Není tedy divu, že Malin Forsová nevybočuje z řady. Stejně jako její kolegové z malého švédského městečka. Případ sám je plný brutality, odporného násilí – zdá se, že chladný sever přináší stejně chladné a bezcitné vražedníky, kteří se vyžívají v mučení a psychickém trýznění obětí. Nebo se švédští autoři nebojí napsat pravdu v celé její nahotě, pravdu o tom, že svět jako celek míří k brutalitě?

Mons Kallentoft odvedl kus dobré práce, předvedl velmi dobrý pozorovací talent, přidal dávku vášně a násilí a vše zabalil do jakéhosi nadpřirozena, které se objevuje ve snech inspektorky Malin. A právě ony chvíle mystického nevědomí, které vedou hlavní hrdinku k rozuzlení případu, jsou hlavním nositelem vzrušení, které příběh čtenářům evokuje.

Autor prostě ví, jak na nás – umí své řemeslo vskutku dobře.

Mons Kallentoft se narodil roku 1968. Pracoval v reklamě a tisku, debutoval románem Pesetas. Za tuto knihu získal prestižní Katapultpriset za nejlepší švédský debut roku 2000. Poté napsal další dvě oceňované beletristické práce. Jeho čtvrtou knihou byl detektivní román Zimní oběť (2007, česky Host 2011) s hlavní hrdinkou kriminální inspektorkou Malin Forsovou. V této sérii ve Švédsku dále vyšly knihy Letní smrt (2008, česky Host 2011), Podzimní vražda (2009, česky Host 2012), Jarní mrtví (2010) a Páté roční období (2011). Příběhy s inspektorkou Forsovou překročily jen ve Švédsku hranici tří set tisíc prodaných výtisků a dosud byly vydány v devatenácti zemích.

Mons Kallentoft: Jarní mrtví

Překlad. Luisa Robovská

Vydal: Host, 2013

Zdroj: www.hostbrno.cz

Jana Semelková

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]