Přechodné dokonalosti – právo a pořádek po Italsku
Guido Guerrieri je zasmušilý advokát s bohatou praxí v oblasti trestněprávních záležitostí. Praxe mu kvete, v soukromí je to ale mnohem horší. Je sám. Prodělal bolestivý rozchod s manželkou, překonal deprese s tím spojené, našel si přítelkyni, ale ta už také zmizela ve víru světa. Teď je sám. Po večerech rozpráví s Panem pytlem – boxovacím vakem, jenž mu visí v obýváku a snáší jeho rozpravy i rány. Často vyráží na dlouhé večerní procházky. Při jedné z nich najde bar, v kterém je mu dobře. Vlastní ho jeho někdejší klientka Nadia – bývalá modelka, pornoherečka a společnice bohatých pánů. S ní mu bývá víc než dobře. Na nic si nehraje a nic zásadního neočekává. Stejně jako on. Ve své právní praxi většinou zastupuje pěkné vykuky, ale tu a tam přijme případ, který vypadá sice beznadějně, ale skýtá velké možnosti, jak pomoci člověku z trablů. V takovém okamžiku Guido přestává rozebírat vlastní nitro a pustí se po cestách neobvyklých, aby svého klienta obhájil, našel řešení, odhalil viny.
U nás jsme se s ním setkali poprvé v románu Nevědomý svědek (léto 2012), v němž hájil nešťastného senegalského plážového prodejce, obviněného z vraždy malého chlapce, abychom v zimě sledovali jeho nový případ, kdy hledá zmizelou Manuelu Ferrarovou. Kam se asi poděla pohledná studentka? Kde hledat nové stopy? Případ má být uzavřen a uložen v archivu, to se ale nelíbí dívčiným rodičům. Nechtějí se smířit s tím, že dcera zůstane nezvěstná, že nebudou znát pravdu, třebaže i krutou.
Všechno začalo zdánlivě bezvýznamným telefonátem mého bývalého spolužáka z vysoké školy.
Sabino Fornelli je advokát a zabývá se občanskoprávními případy. Když některý jeho klient potřebuje poradit v trestněprávní záležitosti, zavolá mi, případ mi předá a už o něm nechce nic vědět. Jako spousta právníků, kteří se specializují na občanské právo, si myslí, že trestní soudy jsou nechvalně známé a nebezpečné, a raději se od nich drží dál. (strana 7)
Advokát Guido Guerrieri v novém románu Přechodné dokonalosti postupně vyhledá svědky, znovu je vyslechne a pokouší se najít to, co možná bylo zamlženo, nepochopeno, neprověřeno. Tak mu do života vstoupí Caterina – kamarádka Manuely, která ochotně začne pátrat s Guidem. Zdá se být naprosto přirozené, že chce vědět víc o zmizení své přítelkyně a spolužačky. Nakonec se ukáže, že všechno bylo jinak, než se zprvu zdálo…
Gianrico Carofiglio zná dokonale prostředí italských soudních síní ze své vlastní praxe soudce a senátora. Jeho advokát, přemýšlivý právník, hledající pravdu i vlastní místo ve společnosti, se proto u soudu pohybuje jako ryba ve vodě. Ovládá praxi, ví, jak hovořit s policií, ví i to, jak obejít některá nařízení a dobrat se kýženého výsledku. A tak jeho šetření událostí je především spojeno se studiem spisů a jejich rozborem. Vždyť na vše se dá hledět z několika úhlů. Nečekejme tedy popisy násilností, podrobné vyšetřování na místě činu, detailní sběr důkazů. Většinou se budeme pohybovat v právnické kanceláři a studiem policejních protokolů.
Je sympatické, že nám autor nezamlčuje fakta, dělí se s námi o advokátova zjištění, předkládá jeho pochybnosti. Můžeme spolu s ním analyzovat, dedukovat a odhalovat viníka. Celým příběhem zvučí hudba (tu má Guido rád) a probleskávají filmové skeče (je milovníkem filmů). Také se dobře bavíme v okamžicích, kdy advokát hodnotí sám sebe.
O tři čtvrtě hodiny později jsem ze stolu odklízel nehoráznou kupu tácků, lahviček, hůlek, sáčků a ubrousků. Když jsem skončil, nalil jsem si další sklenku gewürztramineru, znovu jsem lahev uzavřel platovou zátkou – tyhle zátky nesnáším, ale musím uznat, že od té doby, co se začaly používat, už se nestává, že byste pili víno s příchutí korku – a dal jsem ji do ledničky. Všechno jsem udělal pomalu a s velkou péčí. Takhle to dělám vždycky, když se chystám na nějaký nový úkol, z kterého jsem nervózní. Všemi způsoby se snažím oddálit okamžik, kdy budu muset začít, a musím říct, že jsem v tomto ohledu celkem kreativní.
Říkají tomu patologická tendence k odkládání.
Zdá se, že jde o typický přístup nejistých jedinců s malým sebevědomím, kteří neustále odkládají nepříjemné úkoly, aby nemuseli čelit vlastním slabostem, vlastním strachům a vlastním mezím. (strana 49)
Velmi dobrý detektivní román, který má velký společenský přesah, přeložila výtečně Zuzana Jurková. A nelze nic jiného, než plně souhlasit s doporučeními převzatými z italského tisku, která jsou uvedena na přebalu českého vydání. Tady je jedno z nich:
Fascinující soudní thriller a zároveň nádherný román o tom, jak člověk může vyjít z hluboké životní krize posílený a optimističtější. Giornale di Sicilia.
Více o autorovi na jeho stránkách: www.gianricocarofiglio.com
Název: Přechodné dokonalosti
Autor: Gianrico Carofiglio
Překladatel: Zuzana Jurková
Žánr: detektivní román
Vydalo nakladatelství: Host, 2012
Zdroj foto: www.hostbrno.cz.
Jana Semelková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
