Share

Včerejší podvečer jsem prožila na internátu. Poprvé. Sama jsem nikdy život v houfu mladých lidí usměrňovaných řády, příkazy, zákazy, někdy zdánlivě (i nezdánlivě) nesmyslnými nařízeními a „vychovávaných“ vychovateli nezažila. Pouze jsem o takovém veselém životě slyšela vyprávět vrstevníky, četla o něm v knihách a viděla ho ve filmech. Ladislav Karpianus, autor knihy Intr, která vyšla v těchto dnech v nakladatelství CooBoo, zná tento život dokonale, prožil ho na vlastní kůži. A napsal o něm povídkový román, který je ušitý na míru mladým.

V nakladatelské anotaci se píše: Nečekej na vrátnou, než dostaneš klíče od svého pokoje! Otevři první stránku knihy a užij si naplno čtyři nespoutané roky svobodného studentského života. Staň se na chvíli stydlivou studentkou, poprvé zamilovaným druhákem, co se po večerce dobývá na holčičí pavilon, nedávno vyhozeným dredařem, nadějným profesionálním hráčem počítačových her, svědomitým šprtem nebo pečlivou vychnou… Začti se do tohoto povídkového románu, aby ti postupně došlo, že hlavní postavou je úplně někdo jiný.

Intr. Prostor, který tě změní.

Scénář křtu, který se udál 17. 4. 2013 od půl šesté na galerii Smíchovské pobočky Městské knihovny v Praze (sídlí na Náměstí 14. října), byl přesně takový, jaká je i kniha. Svěží a netradiční. Bez varování jsme všichni hned vstoupili do děje a „ocitli se v knize“. Nás, přítomné diváky oslovili dva mladí, trošku škrobení, vychovatelé, kteří nás vítali v DM VOŠ a SPŠE Plzeň a zároveň i seznámili s chodem domova. Tedy, co se smí a co ne. Pravidla jsou přece důležitá! Bez nich nic není, jak má být. Když to vypadalo, že diváci budou muset ukázat obsahy svých zavazadel, vystoupil z jejich řad mladý muž – Jan – který se také přišel ubytovat. Zachránil nás. Jakmile tento mladý muž prošel branou vrátnice, ocitl se na pokoji, kde jako „zobák“ dostal další poučení, ovšem naprosto jiná, než mu před chvilkou předkládali vychovatelé. Na konci se zdál velmi zmatený, proto zasáhl – v chvíli pravou – sám autor. Vysvětlil Janovi (a přítomným divákům) některé nezvyklé pojmy a pak seznámil všechny s dalším programem podvečera. Od této chvíle na nás čekaly ještě dvě scénky, které velmi pěkně naladily každého bez ohledu na ročník narození. K čemu? Přece k přečtení knížky. Velmi oceňuji výkon mladých herců – Jany Trojanové, Petra Rychlého a Petra Novotného. Na malém prostoru dokázali vytvořit pocit, že jsme se opravdu ocitli v masivní, betonové krabici se spoustou pokojů a množstvím příběhů, dokázali ztvárnit několik postav najednou – od upjatých dospělých, přes vědění chtivých studentů, po průšviháře. Režie scének se ujala Tereza Karpianus (zaslouží potlesk stejně jako herci).

V závěru, ještě před samotným křtem, nám Ladislav Karpianus v rozhovoru s Janou Trojanovou prozradil, kdy se rozhodl pro dané téma a co všechno předcházelo vydání knihy. Pak už přišli kmotři, kteří popřáli Intru vše dobré – jedno z nejpůvabnějších přání bylo: Přeji autorovi, aby ho tato kniha přivedla k slávě a bohatství – a pak už se podepisovalo, nezávazně povídalo a ochutnávalo na rautu, který byl pojat podle internátních zvyklostí – kdo co přinese…

Děkuji autorovi za pozvání. Příjemný podvečer mne navnadil ke čtení, i když román je určen mladším ročníkům. Ale proč se nevrátit do dob studentských, bezstarostných, ulevit si od té dospělé odpovědnosti a samostatnosti…

Jana Semelková, foto: Petr Eliáš, Irena Šormová

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]