MB
-
Únor 1948: šlo o legální akt, nebo násilný převrat?
Krčmárenská aféra se týkala pokusu o atentát na ministry P. Zankla, J. Masaryka a P. Drtinu, kteří obdrželi krabičku s výbušninou. Drtina pronesl 21. ledna v poslanecké sněmovně, že tři krabičky s výbušninou byly vyrobeny na žádost domovníka krajského sekretariátu KSČ v Olomouci, Aloise Zapletala v Krčmani. „Krabičky vyrobil stolař Jan Kopka se svým učněm. Zapletal s Kopkou se chlubili, že ministrům pošlou krabice na mouku, která je nestravitelná.“ (114). Během vyšetřování bylo rovněž nalezeno velké množství zbraní (samopaly, ruční granáty, těžký kulomet, náboje atd.), které původně pocházely z olomouckého sekretariátu KSČ.
-
Praha, jak ji neznáte: Jak se žilo v pražských ulicích v předchozích dvou stoletích?
Právě mnoho rozličných osůbek zůstalo lidem v paměti, že se na ně i díky Životu v pražských ulicích vůbec nezapomnělo. „Nezapomenutelný byl na počátku 20. Století i prodavač zápalek František Weiner, známý jako Ferda-sirky-Evropa. Byl to drobný mužík s výrazným pohledem, malým knírkem pod nosem a odstávajícími ušními boltci, jehož doménou byly hospody a pivovarské šenkovny. Jeho každodenní pouť začínala u Petráčků v Dlouhé ulici, pokračovala na Poříčí k Buckům a Rozvařilům, dále na Václavské náměstí k Primasům a Šenflokům a přes pivovar U Bachorů na rohu Štěpánské a Žitné ulice, končila pak v Křemencově ulici U Fleků.“
-
Kofein – chrání srdce, stimuluje mozek. Ale může za nízkou porodní váhu.
Ranní snídaně bez šálku dobré kávy je pro mnohé lidi nejspíš nepředstavitelná. Káva obsahuje stimulující kofein, který má své klady i zápory pro lidský organismus. A pochopitelně tedy i své odpůrce a obhájce, ať již z důvodu zdravotních, kulturních nebo prostě chuťových. Nejde tu přeci jen o kávičku. Nedávno proběhla aféra díky zveřejnění výsledků pitvy třicetileté Natashi Harris z Invercardgillu, která zemřela na infarkt v roce 2010 v důsledku dlouhodobé a výrazné konzumace Coca-Coly. Vypila ji denně 7,5 litru. Navzdory vysokým dávkám zůstávala štíhlá, protože si Coca-Colou a cigaretami nahrazovala běžné plnohodnotné jídlo.
-
Pro pěstouny a adoptivní rodiče vyšel rádce: Dítě v nové rodině.
Většina z nás měla to štěstí – narodila se do milované rodiny a své děti mohla vychovávat v podobném prostředí. Ani si nedovedeme představit, kolik věcí v životě, jež považujeme za přirozené, jsou pro děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů zcela odlišné, nesrozumitelné a zvláštní. Jsou to samozřejmě běžné a normálně fungující vztahy v rodině, klasické domácí práce, povinnosti apod. Nemohou je znát, protože v rodině nikdy nežily, nebo přinejmenším ve zdravě fungující rodině. Některé děti se dostaly do ústavů později kvůli nezdravému ovzduší v původních domovech. Mohly být týrány, zneužívány, nebo jinak zanedbávány.
-
Agentura Mám talent slaví první úspěch. Blíží se termín vydání Karibu Keňa.
Literární agentura Mám talent působí na českém webu již delší dobu. Nicméně právě v poslední době se stále více dostává do povědomí v souvislosti s blížícím se termínem vydání první „agenturské“ knihy: Karibu Keňa. Autorkou je talentovaná Hana Hindráková. Agentura vám může dát šanci Patříte také mezi nadšené psavce? Už nechcete psát jen do šuplíku, či ztrácet texty ve změti dalších souborů na HDD na počítači? Podlehli jste kouzlu a tvůrčí vášni, píšete v různých žánrech, ale netušíte, jak byste se na knižním trhu uplatnili? Někteří z vás to možná již zkusili, a tak víte, že to není právě snadné.
-
Čtyřprocentní vesmír. Tak málo toho o vesmíru ještě víme.
Hledíme k nebi od pradávna a toužíme létat ke hvězdám. A pak jsou tu mezi námi ti, které vesmír pohltil natolik, že mu zasvětili život. Studují, pátrají, počítají, dělají pokusy a „vzruší“ se i při drobné „tečce“ zachycené na monitoru. Laikové netuší, ale oni vědí, že objevili něco doposud nevídaného a fascinujícího. Prověřili staré teorie, nebo zbořili nestabilní hypotézy. Pro nás ostatní se Země otáčí pořád stejně. Čtyřprocentní vesmír přináší něco absolutně nového, co na trhu nebylo. Kam zařadit tuto knihu? Je to román, nebo dokument? Richard Panek s fascinujícími detaily, s krátkými vstupy do hlubší historie, vypráví příběh moderní astronomie. Ale nejen to. Jsou to i osobní životy, dialogy,…
-
Než film promluvil: Vzrušující výlet do počátků českého kinematografie
Němý film z počátků kinematografie v nás vyvolává lehce sentimentální pocit a letmý úsměv. Ve srovnání s nejnovějšími technologiemi nás přesto tato archaická doba „pohyblivých obrázků“ stále láká a fascinuje. Čím hlouběji, tím více můžeme užasnout, s jakou z dnešního pohledu primitivní technikou bylo možné vytvořit mnohdy natolik fascinující a originální filmy. Ze zahraniční produkce obdivuji slavný perfektně propracovaný snímek z roku 1927, Metropolis. Ale jak to bylo v Česku? Můžeme se pochlubit bohatou kinematografickou historií? Rozhodně ano.
-
Víte, jak ochránit své děti před nebezpečím na internetu?
Je bohužel trendem posledních let, že zájemci o obrazové materiály s dětmi se stále častěji pouští do tzv. vykrádání fotogalerií na různých internetových sdílecích službách. Mnohdy se jedná o fotografie či videosekvence, které by nám, ostatním uživatelům, nepřišly nijak zajímavé nebo dokonce erotické. Policisté při kontrolách počítačů lidí obviněných z držení a sdílení dětské pornografie nacházejí stovky zdánlivě obyčejných rodinných fotek. Někdy to jsou snímky koupajících se malých dětí, jindy naprosto nevinné záběry z dovolených, rodinných oslav, výletů… Dle vyjádření “sběratelů“ nejzajímavější a nejpřitažlivějších na těch materiálech je právě jejich reálnost a autentičnost. Když k tomu přidáme fakt, že většina objektů na snímcích, včetně dětí, je snadno identifikovatelná, je pro…
-
Senzační rozhovor s psychologem Tomášem Novákem: Rozvod? No nekupte to, když je to tak snadné!
MB: Máte nějaká doporučení pro mladé páry, která by mohla být jakousi prevencí před rozchody? TN: Nedávno mi jistá studentka řekla, že je pro nesezdané soužití. Když jí partner naštve, vezme si své plyšáky a jde pryč... I když platí, že hnutí za osvobození žen osvobodilo muže, přec radím preferovat tradiční manželství ...zvláště když plyšáky již mají naše děti. K tomu doporučuji mantru: "Manželství není ozdravovna, ráj sexu, ani zájmový klub. Je to instituce zvláště vhodná k řádné péči o děti". To samozřejmě nevylučuje skutečnost, že pravé manželské štěstí nastává ve chvíli, kdy děti tiše spí a spotřebiče fungují.
-
Šílené centrifugy. Gravitace nefunguje. Nebo je to vše jen mystifikace?
Patříte k těm, kteří mají rádi pouťové atrakce, nebo se vám již při pohledu na centrifugu dělá od žaludku nevolno? Někteří lidé s chutí vyhledávají na první pohled sebešílenější technické vynálezy, které jim pohnou s hladinou adrenalinu. Klasická centrifuga, jak jsme ji znali z 80. let a někteří provozovatelé ji stále mají ve výbavě, je už „nuda“ oproti kouskům, které můžete shlédnout v přiloženém videu. Provázet vás bude Dr. Nick Laslowicz z ICR, největší světové výzkumné laboratoře. Návrhy na počítačích se zdají být neškodnou hračkou. Zběsilá monstra, která jako by žila vlastním životem, však už působí zcela jiným dojmem.
-
Mezinárodní den hidžábu. Nemuslimové v 50 zemích si oblékli šátky a vyšli do ulic.
Věděli jste, že existuje světový den hidžábu? Vychází na 1. února. V tento den si nemuslimské ženy mohou vyzkoušet, jaké to je obléknout si tradiční muslimský šátek a zahalit se ve společnosti. Myslíte si, že tento postoj může vést k větší náboženské a kulturní toleranci a porozumění? Již je tomu dávno, co jsem poznala některé ženy, které si prostě chtěly obléknout muslimský šátek. Nikoliv však z náboženských důvodů, ale protože se jim jevil jako vkusný doplněk k jejich oděvu. Tak jako jiné ženy si s oblibou uvazují šátky v jogínském stylu, nebo hledají další pokrývky hlavy, které by zahalením zvýšily tajemství a přitažlivost.
-
Ferdinand Peroutka: Každý den jeden dobrý čin! Třeba malý, nenápadný, ale přece jen dobrý čin.
Mezi zprávami, které dostáváme z domova, byla také tato: někde na východě republiky dopravovali zajatce režimu z místa na místo – v nákladních vagonech, jejichž dveře byly obehnány ostnatým drátem; vlak se zastavil na stanici a z vagonů se ozývalo volání po vodě; sběhli se místní obyvatelé a v sklenicích, džbánech a škopcích přinášeli vodu; ozbrojená SNB bránila v přístupu k vagonům, obyvatelé se rozzlobili, a jedna žena udeřila člena SNB do tváře; policie ustoupila, vězňové dostali pít. Nemluvím o ráně do obličeje, toho snad není třeba. Ale napojit žíznivého – to je dobrý čin. Dobrý čin – to jsou dvě stará, v dnešních zmatcích skoro zapomenutá slova, ale když…
-
Dědo, ty jsi indián. Bezvadné čtení pro prvňáčky plné zábavy s prarodiči na venkově.
„Páni, já mám hlad, že bych s chutí snědl i smažené holínky souseda Ludvíka,“ prohlásil děda, když si sedal ke stolu. Anička se uchichtla, babička nesouhlasně zakroutila hlavou. „Dědečku, dědečku, nezačínej zase. Alespoň u oběda si dej pokoj.“ „Dyť já vím, babičko, že by mi holínky nešmakovaly, že tvoje pečínka je lepší. Aničce nalij plný talíř, polívka je grunt a to druhý špunt, viď Aničko,“ dodal dědeček. Anička příkývla, ale v duchu uvažovala, jakpak by se asi taková holínka dala uvařit. Možná by se z ní dal udělat guláš anebo svíčková. Musí se zeptat babičky. „Babičko, už jsi někdy vařila holínky? Jak se to dělá? Já bych si napsala recept…
-
Mirákl: kniha nejen o krutém politickém experimentu.
Očima bez naděje klouzal po večerním davu v conningtonském snack-baru a smutně pravil: „Já jim řeknu, tady jsem dneska Američan, tax-payers, dopracoval jsem se slušnýho majetku, ale řeknu jim – doma tu nejsem. Třicet let ve Státech, pane doktor, ale před očima pořád mám libeňskou plynárnu, to panoráma, na mou duši, ten krám nebožtíka táty se zvonkem, co vždycky jednou cinknul, když se otevřely dveře. To bylo doma. Tady to,“ opsal tlustou ručkou kruh, jenž zahrnul celý Connington a Novou Anglii, „tady to, říkám jim, je Babylón.“ „Ale přece nelitujete, pane Kohn, že jste odešel?“ „Nelituju? Lituju, pane doktor, že jsem m u s e l odejít. A to je…
-
Vzdělání, extrémismus, EU a další témata. Okamurovo Umění vládnout vyšlo i v audioverzi.
V roce 2011 jste si mohli zakoupit knihu od Tomio Okamury, Umění vládnout. Následně pak knihu Umění žít. Ve všech vyjadřuje autor jasnou a srozumitelnou řečí bez náročných filozofických či „politických“ přirovnání svůj názor a postoj ke společnosti, politice a běžným záležitostem. Honosný titul Umění vládnout může ve vás asociovat pevně držící otěže se spravedlivým a moudrým náhledem. Podkladem k této knížce byly již dříve sepsané příspěvky na autorově blogu na iDnes.cz, v nichž se zabýval ekonomickou situací, státem, energetikou, vzděláváním, náboženství, EU a dalšími aktuálními tématy. V publikaci s ne mnoha stranami se snaží popsat témata širokého záběru.
-
Recenze: Konečná. Společenská satira o pěti důchodcích z Barabizny.
Pět lidí postaršího věku svedla jakási snad cesta náhody do staré hájovny, do Barabizny, ze které už není cesta zpět. Ne, nejedná se o hororový příběh, o zavřené důchodce v domě hrůzy. Kingsley Amis vytvořil spíše britskou společenskou satiru, kde pod jednou střechou jsou spolu nuceni žít lidé, kteří by jinak vzájemnou společnost nikdy nevyhledávali. Jsou staří, nemocní, dokonce i jeden po mrtvici, nemají kam jít. Blíží se čas Vánoc a příliš po nich neprahnou. V domě, zejména ve společenské místnosti se nachází řada jejich věcí a nábytku z minulých příbytků, kterých – jak již bývá zvykem – lidé tohoto věku se již vzdávat nechtějí.
-
Recenze: Bílá vrána. Polský román o osudové cestě Nízkými Beskydami.
Bílá vrána Andrzeje Stasiuka vyšla v Polsku už v roce 2002. Autor známý svou láskou ke Karpatům a horám obecně situoval svůj příběh do Nízkých Beskyd, časově před mnoha desítkami let. Přátelé, u nichž se stal alkohol jejich nerozlučným každodenním druhem, se rozhodnou s ním nadobro skoncovat. V jednom z nich, v Bandurkovi, se zrodil nápad: musí se vydat na tuhle „očistnou“ cestu, a buď to dokážou, nebo zemřou. Liduprázdné hory jsou pokryté bílým sněhem. Ta bílá barva prostupuje vším, i jejich myšlením. Starají se o sebe, dělí se o vodku a cigarety, smaží si slaninu.
-
Právě čtu: Psychologie sériových vrahů. 200 skutečných případů brutálních činů…
Černá obálka, na níž kontrastuje červená barva. Jako krev. Sedíme si v teple svého obýváku a z bezpečné vzdálenosti sledujeme nebezpečí. A právě podobně odpovídá a navazuje Andrej Drbohlav. Proč nás láká téma sériových vrahů? „Jako by člověk a potažmo lidstvo mělo vnitřně zakódovanou potřebu sledovat z bezpečného místa nebezpečí. Seriály s tématem vražd patří k nejsledovanějším, večerní zpravodajství je plné mordů, násilí je výnosný obchodní artikl.“ A nejspíš je to tak. Sic u mne detektivky a mord nepatří právě k oblíbenému žánru, kvalitní si ale také ráda přečtu. Nicméně právě u tématu sériových vrahů mě osobně přitahuje jiná okolnost: čeho je vůbec člověk schopen? Jak je to možné? Co…
-
Všichni ti, kdo nejsou schopni se sami sobě zasmát, jsou nebezpeční, říká Fred Apke, autor komedie Slepice na zádech.
Vzrušená sousedka paní Kobaldová přijde za svým sousedem, panem Bonschem a svěří se mu, že zavraždila svého manžela tak, že ho prostě srazila ze schodů. Jakmile se Bonsch z této zprávy vzpamatuje, začne pro chudinku sousedku vymýšlet všelijak důkladné alibi, aby byla zproštěna viny. Je vidět, že má pro paní sousedku velkou slabost, aby získal důkazy pro polehčující okolnost, podrobí jí lechtivé prohlídce těla. Hledá modřiny, důkazy bití od manžela hrubiána. Nakonec ale vykoumou jiný postup: ubohá paní Kobaldová by mohla tvrdit, že ji vlastně její manžel ze schodů také shodil. To je ale nutné kvůli stopám na těle se z nich skutečně zřítit. Bohužel, paní Kobaldová žuchla akorát tak…
-
Recenze knihy: Yes Man. Kniha o muži, který se rozhodl na vše říkat „ano“.
Představte si hypotetickou situaci – na všechny dichotomické otázky byste odpovídali pouze „ANO“. Neexistuje žádné ne. Do jakých situací vás to může přivést? Jakýkoliv souhlas vás může posunout někam, kam byste se za jiných okolností nedostali. Právě tuhle jakousi psychologickou roční kúru podstoupil hlavní hrdina knížky Yes Man. 26letý zaměstnanec BBC, nezadaný mladý muž, který většinu volného času trávil o samotě. Ne, že by trpěl nedostatkem přátel – i těm se neustále vymlouval, že nestíhá. A přitom se zatím jen válel ve svém bytě. Jednoho dne se dal v autobuse do řeči s jistým mužem, který mu poradil, aby se více otevřel, a začal odpovídat častěji „ano“. Jen lidé bez…
-
S Cibulkou v pyžamu — nejen o Jiřině Jiráskové.
Když psal Aleš Cibulka o Jiřině Jiráskové, už se mu neklepala kolena strachy. Mnoho let již byly přátelé. Tehdy si zavzpomínal na její 75. narozeniny a neobvyklý dárek. Jiřinka dostala chlapa. „A nebyl to chlap ledajaký – byl to malíř pokojů,“ píše ve své knize A. Cibulka, „musím tady upřímně dodat, že Jiřina se nejdříve trochou vyděsila, že jde o nějakého luxusního gigola, a když se z něj vyklubal šikovný řemeslník, docela si oddychla.“ Čas nelze zastavit. Když vycházel Cibulka v pyžamu, nikdo nemohl tušit, že paní Jiřina Jirásková za ne tak dlouhou dobu již nebude mezi námi. V publikaci je v nabídce na třináct rozhovorů z oblíbeného rozhlasového pořadu…
-
Nezkrotná Frida Kahlo ve výborném románu. Vášeň, láska, bolest i nenávist.
Vím, co chcete slyšet, doktorko, ale je mi líto, ze mne žádnou nechutnou zpověď nedostanete. Vy psychiatři jste všichni stejní. Chcete po mně, abych řekla, jak jsem jí pohrdala, jak jsem nesnášela, že je vždycky středem pozornosti, ale to se mýlíte. Ve skutečnosti jsem nesnášela, když se lidé dívali na mne, což se dělo často, protože, abych řekla pravdu, z nás dvou jsem já byla ta hezčí. On mi to řekl. Jenže to není fér. Věřte mi, že vzdor tomu všemu jsem ji měla moc ráda. Podívejte, pokud si vzpomínám, tak na mne byla vždycky hodná. Ochraňovala mě. Já k ní vždycky vzhlížela, protože byla chytřejší, nadanější. Já byla klidná.…
-
Co vás baví na YouTube: víte, kolik hodin měsíčně prosedíte u jejich videí?
Pokládáte si otázku, které video je historicky na YouTube nejpopulárnější a nejsledovanější? Na to bohužel neexistuje žádná jednoznačná odpověď, protože situace se den ode dne mění. YouTube oslovuje celý svět a zatímco většina videí zapadne a osloví jen pár uživatelů, jiná se horečně sdílejí, píší se komentáře, ať už pod snímky či na sociálních sítích. To, co však otřásá návštěvníky ve Spojených státech, může být pro zbytek světa zcela bez významu. Naše v současnosti nejpopulárnější videa k prezidentským volbám či parafráze na Klausovu amnestii a podobně jsou pro miliardy ostatních nezajímavé. Všude vody šumí jinak.
-
Připravte se na zápis do školy. Co všechno by měl předškolák umět a znát.
Čeká vás zápis do základní školy, ale nejste si jistí, zdali je vaše dítě přiměřeně vyzrálé pro zahájení školní docházky? Dosáhne vaše dítě věku šesti let nejpozději do 31. srpna letošního roku? Nebo již nyní uvažujete o odkladu? O přijetí do základní školy rozhoduje několik faktorů, mezi nimi patří motorická zdatnost, samostatnost, jazyková vybavenost, logické uvažování, udržení pozornosti a další. K motorické zdatnosti náleží určitá adekvátní pohybová vyspělost. Je to jednoduché – podívejte se, jak vaše dítě vesele a šikovně skotačí na hřišti, zdali není záhy unavené, překonává-li jednoduché překážky stejně jako jeho vrstevníci.
-
Recenze: Modlitba za déšť. Příběhy Češky a její rodiny v Izraeli.
S jakou nádhernou lehkostí a nenuceností jsou psány krátké povídky z útlé knížečky Modlitba za déšť! Nenavazují přímo na sebe, přesto jsou součástí jednoho příběhu: o české ženě, mamince, která bydlí v Izraeli, učí se novým zvykům a náročnému cizímu jazyku. Zapisuje děti do školky a školy a prožívá každodenní zážitky z jiného koutku světa. Z horkého Izraele, kde klimatizace v domech je stejně normální jako u nás topení, a dotváří tak pocit domova. „Dům v Izraeli bez klimatizace, to je asi jako dům v Čechách bez topení. Takové příjemné teplo, když venku sviští meluzína a je pod nulou, dokáže z prostého domu vytvořit domov. A klimatizace v létě z…







































































