Jana Semelková
-
Nesmrtelné hry Agatha Christie: Past na myši, Svědkyně obžaloby a Pavučina
Detektivní romány a povídky Agathy Christie jsou nesmrtelné. Napsala jich pěknou řádku a vycházejí v nových a nových vydáních. Stále se netenčí řada čtenářů, kteří louskají případy jejích bystrých detektivů. Agatha Christie napsala také patnáct divadelních her, z nichž některé se staly legendárními jako knižní případy Hercula Poirota či Jane Marplové. Knižní klub nelenil a vydal tři z nich. První – Pasti na myši – byla uvedena poprvé v roce 1952 a dodnes zaznamenala více než dvacet tisíc repríz. O rok později, v roce 1953, se začala hrát Svědkyně obžaloby, která je adaptací stejnojmenné povídky ze sbírky Smrtonoš. Tuto divadelní hru považují kritici za nejlepší všech, které Agatha Christie napsala.…
-
Cirkusová abeceda učí děti písmena – unikátní hrací knížka z Hostu
Kdo chce umět číst, musí znát nejdříve jednotlivá písmenka. Jakmile ví, jak které písmenko vypadá, může je spojovat k sobě a číst slabiky, celá slůvka, věty. To je velký a těžký úkol, naučit se celou abecedu, zapamatovat si, jak které vypadá. My, dospělí, už zapomínáme, že písmena vypadají jako “něco”. Už je vnímáme jenom jako čáry, tečky, kroužky, obloučky, prostě grafické vzorce. Jen děti vidí, že A je takové špičaté a připomíná třeba štafle a D má břicho veliké jako děda… Všichni jsme toužili znát písmenka vlastních jmen co nejdříve, abychom se mohli podepsat na pohled z prázdnin ještě dřív, než jsme vstoupili do první třídy. A tahle touha zůstává…
-
Znáte tváře undergroundu? A existuje ještě vůbec český underground?
Na sklonku loňského roku vydal Radioservis knihu inspirovanou pořadem Z historie undergroundu, který vysílal ČRo6 v rámci cyklu Hovory o hledání. Tak se ke svým čtenářům vydaly Tváře undergroundu autorů historika Michala Stehlíka, badatele Františka Stárka Čuňase a redaktorky Českého rozhlasu Ivany Denčeové. Publikace představuje fenomén českého undergroundu na základě osudů jeho klíčových osobností. Má pod hledáčkem deset představitelů různých undergroundových generací, narozeným v rozpětí let 1938–1983. Unikátní rozhovory s těmito „podzemními celebritami“ tvoří osu knihy. Tu pak doplňuje charakteristika českého undergroundu od šedesátých let. Tato historická exkurze jednotlivými obdobími společně s rozhovory se snaží odpovědět na základní otázku: Existuje ještě český underground?
-
Nádherné české pohádky s bohatými ilustracemi – nejen pro děti.
Tu a tam mám chuť si přečíst příběh, který dobře skončí. K tomu jsou pohádky jako stvořené. Také mívám touhu se nechat laskat skvělou češtinou – tady už člověk musí vybírat, protože k tomu jsou stvořené příběhy jen některých autorů. Poslední dobou se na můj noční stolek dostaly tři knížky s pohádkami – všechny stály za to (obsahem určitě, některé i formou). František Nepil: Strakaté pohádky Tahle knížka je plná krásných příběhů přímo ze života. Prostě takových, jaké nám předkládal pan Nepil i v knížkách pro dospělé. Vždycky, když se mi dostane do ruky některá Nepilova knížka, zajásám – krásná čeština, fůra fantazie, úžasné obraty, nečekané zvraty a hlavně život,…
-
Přechodné dokonalosti – právo a pořádek po Italsku
Guido Guerrieri je zasmušilý advokát s bohatou praxí v oblasti trestněprávních záležitostí. Praxe mu kvete, v soukromí je to ale mnohem horší. Je sám. Prodělal bolestivý rozchod s manželkou, překonal deprese s tím spojené, našel si přítelkyni, ale ta už také zmizela ve víru světa. Teď je sám. Po večerech rozpráví s Panem pytlem – boxovacím vakem, jenž mu visí v obýváku a snáší jeho rozpravy i rány. Často vyráží na dlouhé večerní procházky. Při jedné z nich najde bar, v kterém je mu dobře. Vlastní ho jeho někdejší klientka Nadia – bývalá modelka, pornoherečka a společnice bohatých pánů. S ní mu bývá víc než dobře. Na nic si nehraje…
-
Zima, chlad, brutalita – Milénium a Svědkyně ohně na CD
Detektivní romány severských autorů frčí. Hltají je čtenáři všech generací, a jakmile se objeví nějaký nový román, už se ženou do knihkupectví. Není divu, že se příběhy plné napětí a nečekaných zvratů objevily také na CD a ve filmovém zpracování. Detektivky jako takové mám ráda. Upřednostňuji ty, které v sobě nesou nemalou dávku humoru a patří k přemýšlivějším. Nemusím se totiž prodírat informacemi forenzních vědců, abych se dopátrala viníka, raději pátrám s přemýšlivými detektivy, kteří zapojují mozek a z předložených důkazů modelují podobu zločinu a odhadují profil pachatele.
-
Z Vyděděnců Nájezdníci. Pokračování fantasy Bratrstvo. Opravdové čtení pro kluky.
Kluci prý nemají co číst. Údajně mají na výběr jen velmi málo titulů. Nakladatelé zase tvrdí, že kluci nečtou, tak „klučičí knížky“ vydávají jen tehdy, jsou-li tak trochu i pro holky. Ona totiž děvčata patří k „všežravcům“ – čtou-li, pak berou skoro všechno, co má hlavu a patu. Nakladatelství Egmont se knížek pro kluky neobává. Vsadilo na australského spisovatele Johna Flanagana, jenž prý začal psát klučičí dobrodružné romány pro svého syna, kterého chtěl přilákat k četbě. A tak se vedle úspěšné série Hraničářův učeň na pultech českých knihkupectví vloni objevily první dva díly nové Flanaganovy série – Bratrstvo.
-
Noční můra dvanáctileté Florence – strašidelný příběh s nečekaným koncem
Strašidelné duchařské příběhy lákaly, lákají a lákati budou čtenáře snad všech generací. Samozřejmě, že se mění jejich forma, styl, ale podstatné v nich jsou ony hrůzostrašné momenty. John Harding se vydal po osvědčené cestě klasiky. Jeho román Florence a Giles je nápaditou poctou klasické duchařské novele Utažení šroubu od Henryho Jamese. Nenaplnil svůj příběh monstry, mrtvolami, krvavými stopami a uhnívajícím masem. Vypráví příběh, který se jistě někdy někde někomu mohl přihodit, příběh, v němž nositeli děsu jsou lidé z masa a kostí, lidé s nedostatky i klady.
-
Nevaří se jen v kuchařkách. Recepty Moniky Petrlové z povídkové knížky Hafni!
Mladá autorka žijící v Olomouci mile překvapila čtenáře na podzim 2011 svou prvotinou Hafni! a jiné povídky. Ti, kdo knížku četli, už vědí, že v první povídce Dědeček jim Monika nabízí i rodinou ověřené a známými oblíbené recepty na pochoutky, které se u Petrlových připravují roky. Těm, co ještě knížku nečetli, oba recepty předkládáme jako chutný předkrm k celé knížce. Až si pošmáknete na smaženici či grilovaných klobáskách, můžete se pustit do čtení povídek, které jsou ze života a jejichž pointy jsou nečekané a velmi vydařené. S Hafni! se vám bude zažívat určitě dobře, a taky se dozvíte, jak to s tím dědečkem (a dalšími jedenácti hrdiny) vlastně bylo.
-
Bulgakovova krutě ironická novela v rozhlasové dramatizaci
Michail Anafasjevič Bulgakov napsal svou nelítostně kritickou novelu Psí srdce v polovině dvacátých let minulého století. Opravdu si nebral servítky a nekompromisně komentoval dění ve společnosti, která se nacházela na počátku budování nového společenského řádu. V jeho příběhu se střetly dva naprosto odlišné světy, které představuje na straně jedné profesor, vědec a geniální experimentátor Preobraženskij, a na straně druhé představitel vítězného proletariátu, předseda domovního výboru soudruh Švonder. Je nasnadě, že tito dva rozdílní občané nemohou mít stejný názor na život a vývoj společnosti.
-
Recenze: VYDĚDĚNCI – první kniha skvělé série Johna Flanagana BRATRSTVO
Není jednoduché, když se člověk nějakým způsobem odlišuje od ostatních, to ví každý z nás. Okamžitě se kolem objeví ti, co takovým „výjimkám z normálu“ okamžitě připepří život. Je to tak, bylo to tak a asi, bohužel, to tak zůstane. Hlupáci se rodí stále a jejich omezenost kvete.
-
Dokumentární filmy o Václavu Havlovi. Dva projekty, jimiž si připomínáme výročí úmrtí.
18. prosince 2011 zemřel Václav Havel. Režisérka Monika Le Fay se svým štábem byla u toho, když se lidé začali ještě týž den spontánně scházet na nádvoří Pražského hradu, aby zapálili svíčky. Točila u ohňů na Kampě. Dokumentovala kromě jiného i zádušní mši za prezidenta, rozloučení u svaté Anny,
-
Autorka komiksu o Antonínu Dvořákovi vydala ilustrovanou královnu Dagmar.
Ilustrátorku Renátu Fučíkovou fascinuje historie. To je zřejmé z jejich autorských knížek. Nedávno jí vyšla nová životopisná kniha věnující se osobnostem českých dějin. Tentokrát se Renáta věnovala Antonínu Dvořákovi. Mne však zaujal jiný její projekt – a tím je plakát Královna Dagmar.
-
Jedenáct – civilní román, co má být čten až do konce!
Jistě se vám stalo, že jste někdy něco neudělali a pak si to možná vyčítali. Ale zdali vám došlo, že vaše nekonání mohlo rozpoutat následky pro další osoby, které s prvotním „nečinem“ zdánlivě vůbec nesouvisely? Na této tezi je postaven román Jedenáct od Marka Watsona.
-
„Nekopu tajný bunkr,“ říká Kateřina Hejlová. A co vy? Připravujete se „na konec světa“?
Na konec světa se nechystám. Nekopu tajný podzemní bunkr na zahradě, nesyslím zásoby jídla, ani se neděsím invaze mimozemské civilizace nebo srážky s obřím asteroidem. Pokud vím, tak Mayové pro dobu, v níž se nacházíme, předpovídali tvrdé dopady materialismu, posílení ega a jeho snahy o opanování přírody, odcizení člověka od své duchovní podstaty. Nemluvili o fyzické likvidaci planety a jejich obyvatel, jen o novém počátku. S novým věkem by si lidé měli uvědomit, že
-
Rudolf Hrušínský v jako Maigret a Petr Kostka jako drsný detektiv
Když se řekne jméno Jules Maigret, každému asi zavoní dýmka, vybaví si klobouk a někdo před očima spatří Jeana Gabena (přestože hrál komisaře pouze ve třech snímcích) či Bruna Cremera. Některým z nás se v uších ještě rozezní hlas Rudolfa Hrušínského st. Ano, tento herec patří k rozhlasovému Maigretovi. Do role ho obsadil rozhlasový režisér Jiří Horčička a vydržela mu dvacet let.
-
Na konci světa s Cibulkou v pyžamu u krbu v županu?
Pevně doufám a věřím, že konec světa nenastane, protože na sobotu 22. prosince jsme naplánovali rozhlasový Tobogan na téma „Přežili jsme konec světa“. No, a pokud by ten konec světa nastal, udělalo by nám to velké problémy: museli bychom všechny hosty obvolávat,
-
Výsledky dětské soutěže: Namaluj oblíbeného hrdinu z knížky. Gratulujeme!
12. listopadu vyhlásilo JaS nakladatelství výtvarnou soutěž Namaluj oblíbeného hrdinu z knížky. Děti měly namalovat přímo v cukrárně Modrá laguna na Trnkově náměstí obrázek, nebo jej donést hotový z domova. Díky Základní a mateřské škole Chaplinovo náměstí se dokonce akce zúčastnila celá družina!
-
Co budete dělat 21.12.2012? Zeptali jsme se Radky a Jana Potměšilových, Martina Vopěnky a dalších.
PR specialistka pro Albatrosmedia, a. s., usměvavá Radka Potměšilová, a populární český divadelní a filmový herec, Jan Potměšil, nás překvapili tím, že konec světa nastane možná o pár dní později, když… Ale to se dočtete až v jejich sloupku. Sympatická Markéta Dočekalová,
-
Až já budu velký, budu chytat lelky… sedmdesát rozpustilých básniček Miloše Kratochvíla.
Na hradě Brtník za svítání tančívá rytíř s bílou paní. Bílou paní to nebaví, rytíř je totiž bezhlavý. A paní ví, jak ztratil hlavu. Ne z lásky k ní, ne pro svou slávu – ulomil si tu hlavu sám, když jednou luštil hlavolam. Pes nám spadla je roztomilý, rozpustilý sborník, veselého veršování.
-
Konec světa? Jiří Holub ho prospí a projí. Monika Petrlová ho přivítá s kelímkem punče.
Osobně asi konec světa prospím a projím. Budu do večera napjatě čekat, jestli přijde nebo ne, a když náhodou ne, 22. začnu zoufale kvílet, lítat po krámech a shánět vánoční dárky – a protože tuhle činnost nesnáším, nejsem si najednou jistý, zda by ten konec neměl vážně raději přijít
-
Na konci světa nás určitě nesežerou Sauronovi nazgúlové. A přijde nový začátek.
Předpokládám, že Mayové neměli žádný motiv lhát budoucím generacím, ani neoplývali zvráceným smyslem pro černý humor, a že naopak jako vzdělaná starobylá kultura uměli vnímat to, co my už bohužel neumíme. Takže se nejspíše, doufám, budu chystat na Vánoce jako obvykle, a mohu jen dávat bedlivý pozor, aby mi něco obtížně vnímatelného neuniklo. Každý zánik je totiž současně zrozením něčeho jiného, věřím, že
-
Na konci světa vlakem do Mokropes, předstírat práci či se pustit do oslavy?
Dvacátého prosince večer máme v Praze ve Fantazii, v knihkupectví a vinárničce Ivony Březinové, tradiční vánoční setkání kamarádů z naší branže, tedy spisovatelů, ilustrátorů a lidí kolem knížek. Budeme tradičně veselí, budeme zpívat koledy a určitě se to protáhne až k půlnoci. Pak půjdu na Hlavní nádraží na vlak do Mokropes,
-
Plánujete konec světa? A co spisovatelé a další umělci? Zeptali jsme se.
Rok 2012 je opředen záhadami a tajemnými proroctvími. Prý podle mayského kalendáře nastane konec světa. Chytré hlavy sčítají, násobí, dělí, dedukují, jen aby vypočítaly správné datum, kdy k události dojde. K dispozici máme hned několik možností – letos,
-
Spisovatelka Monika Petrlová získala 4 z 5 mikin. Chcete vědět proč?
Nešlo ani tak o očekávání jako spíš o čekání, s jakým čtenáři a kritici mou knihu přijmou. Bylo to poprvé, co se moje psaní stalo veřejným zbožím, o kterém najednou mohl kdokoliv cokoliv říct nebo napsat bez ohledu na to, kdo za knihou stojí. Bála jsem se výprasku