Konec světa, který se nekonal: Co na to tenkrát slavné osobnosti?

Neuvěřitelné – už to bude jedenáct let, kdy to vypadalo podle všech zpráv, že 21. 12. 2012 nastane konec světa. Dnes se tomu možná zasmějeme, někteří řeknou: Eh, ani tenkrát jsem tomu nevěřil. Opravdu? Ani trochu? Vůbec žádné pochybnosti? Já jsem taky na okamžik zaváhala… A potřebovala k sobě ujištění jednou jedinou větou, aby byla zase zpátky nohama na zemi. Byla to fakt “masáž”, abych tomu dodala ten punc síly, které v sobě celá tahle událost nesla. Lidé na celém světě, obzvláště v USA, stavěli bunkry, předzásobovali se potravinami a panikařili. V Rusku například tehdejší premiér Dmitrij Medveděv prohlásil, že nevěří v konec světa. “Tedy, alespoň ne tento rok.” No, kouše mě to až v zátylku s uvědoměním si, co řekl o téměř deset let později v červnu 2022, kdy jako první vykřikoval do světa, že pokud mu někdo sáhne na Krym, bude to třetí světová válka.

Fakticky panika s rokem 2012 byla nastartována mnohem dříve. Film o konci světa předpovězeném podle mayského kalendáře vznikl už v roce 2009. A nebylo to poprvé, kdy se hollywoodským producentům podařilo v lidech vyvolat otázky a spekulace, zdali něco takového je vůbec možné. Ale v tomto případě se jim povedlo mnohem více. Nastartovalo to nevídanou vlnu paniky. V Číně se skupovaly svíčky kvůli předpokládané třídenní absolutní tmě, v Americe se, jak již bylo řečeno, stavěly bezpečné bunkry, Francouzi plánovali odcestovat do jedné pyrenejské výše položené vesničky, která by měla být podle všeho této pohromě ušetřena a tak dále. Pozitivní na tom je, že to zvýšilo zájem o mayskou kulturu.

Ale ani my jsme nelenily a společně s Janou Semelkovou vyzpovídaly některé známé kulturní osobnosti, co hodlají dělat poslední den světa.

21. 12. 2012 prý nastane konec světa. Co na páteční den plánujete vy? Jak vnímáte ono mayské proroctví?

Co nám na to odpověděli?

Miloš Kratochvíl, spisovatel

Dvacátého prosince večer máme v Praze ve Fantazii, v knihkupectví a vinárničce Ivony Březinové, tradiční vánoční setkání kamarádů z naší branže, tedy spisovatelů, ilustrátorů a lidí kolem knížek. Budeme tradičně veselí, budeme zpívat koledy a určitě se to protáhne až k půlnoci. Pak půjdu na Hlavní nádraží na vlak do Mokropes, a když v 0:12 ani ve 4:12 nepojede, tak mi bude jasné, že je opravdu konec světa a půjdu si stěžovat na lampárnu.

Obrázky z knížky Kočkopes Kvído od Miloše Kratochvíla, ilustrovala Markéta Vydrová

***

Juraj Martiška, ilustrátor

Aj v ten deň, 21. 12. 2012, sa budem naďalej tváriť, že pracujem (vlastne, tak ako doteraz vždy) a určite budem chcieť, aby mi za to aj platili.

A mayské proroctvo? Nuž, tiež boli ľudia ako my, možno lepší v matematike, ako my, kedže im na ňu musela stačiť len ich vlastná “hlava” a nemohli sa spoliehať na počítač alebo kalkulačku. A nám v súčastnosti na život nestačí ani počítač… Keďže z Mayov, ktorý sa na tom proroctve podielali, nik nežije, nemožeme sa ich opýtať ako to myslelli. Preto si vymýšľame, čo tým chceli povedať, a z toho nás potom občas bolí hlava.

***

Juraj Martiška například ilustroval knížky Jak se zbavit mstivý Soni – zde.

Renata Petříčková – spisovatelka, redaktorka, recenzentka

V pátek to vypadá, že ráno vstanu a bude obyčejný den. Prázdniny ještě nejsou, takže školka, škola a práce. Přiznám se, že jestli budou toho dne z místního letiště hodně lítat stíhačky nebo ZASE bouchne něco v chemičce, tak se asi leknu trochu víc, než kdy jindy :-D. [Renata je z Pardubic a v tomto městě je (nejen) díky stíhačkám a chemičce často rušno. Pozn. redakce] O tom žádná. Ten den bude výjimečný jen tím, že pro mě bude na delší dobu poslední pracovní před prázdninami, takže poněkud hektický.

Mayské proroctví vnímám velmi silně. Nemyslím si, že by nějaká událost ale přišla v jeden den. 20. května se měl vrátit  mayský bůh Okřídlený had, pokud se nemýlím. A buď to udělal nějak tajně, nebo jsem to nikde nezaregistrovala. Postavení planet bude neobyčejné a to má určitě vliv. Ale i astrologické vlivy jsou pomalé a trvají delší dobu. Věřím tomu, že možná opravdu přehoupneme jinam, že lidská rasa se začne měnit – jestli to ale budou hodiny, dny, roky nebo celé generace, to nechám fantastům a vědcům. Osobně věřím, že se staneme vnímavějšími k celé šíři lidského bytí a k pochopení života jako takového. Tam jsou ty dimenze, do kterých nás náš z malé míry využívaný mozek nepustí. Jistě ten mozek nemáme jen tak, příroda by nám neudělala v hlavě z většiny zbytečný orgán, takže kdoví….

Ale spíš to vidím jako dlouhodobý proces, kterého se nemusí dožít ani děti našich dětí.

***

Renatu Petříčkovou nyní naleznete zejména zde – U modré kočky A níže některé z nejoblíbenějších jejich dětských knih.

.

Jiří Holub, spisovatel, cestovatel, kastelán

Osobně asi konec světa prospím a projím. Budu do večera napjatě čekat, jestli přijde nebo ne, a když náhodou ne, 22. začnu zoufale kvílet, lítat po krámech a shánět vánoční dárky – a protože tuhle činnost nesnáším, nejsem si najednou jistý, zda by ten konec neměl vážně raději přijít.

***

Mezi známé dětské knížky Jiřího Holuba (ilustrované Jurajem Martiškou) patří z nakladatelství JaS:

.

Ivona Březinová, spisovatelka knih pro děti a mládež

Jelikož den předtím proběhne ve Fantazii 24. setkání v rámci pravidelného pořadu Ivona uvádí…a spisovatelé, ilustrátoři, redaktoři a další příznivci knih se doufám sejdou v hojném počtu, spoléhám na to, že aspoň malý konec světa 21. 12. 2012 nastane. V opačném případě bych tento den strávila u dřezu mytím skleniček.

Jinak mám ovšem k mayské kultuře velkou úctu. Doma mi na zdi visí replika onoho kalendáře, kterou jsem si před lety přivezla z cest. Občas na něj pohlédnu a říkám si: co až jednou někdo najde můj plánovací diář? Možná pak potomci usoudí, že naše dny měly čtyřicet osm hodin…

.

Josef Louda, fotograf a publicista

A že mi to trvalo! Až doteď jsem si myslel, že když se něco stane, že je to vždy nějaký konec, ale ono ne – pokaždé šel život dál – s každým koncem nastal nový začátek a tak dokud vnímám kolem sebe život – jsem. Vždyť smrt každého člověka je pro něho koncem světa. Za důležité pro člověka považuju tvorbu – každý se o ni snaží – pekař, zedník… Po každém tady něco zůstává. Většina z těch, co píší nějaké texty, říkají, že to je pro ně to pravé uspokojení, a tak se budu snažit žít tak, jako kdyby ten den byl pro mě posledním. Co možná nejvíc dělat to, co mám rád a přitom nemyslet na to, že zítra nebude nic. Tak vnímám i ono mayské proroctví…

***

Aleš Cibulka, moderátor, spisovatel, scenárista a dramaturg

Pevně doufám a věřím, že konec světa nenastane, protože na sobotu 22. prosince jsme naplánovali rozhlasový Tobogan na téma „Přežili jsme konec světa“. No, a pokud by ten konec světa nastal, udělalo by nám to velké problémy: museli bychom všechny hosty obvolávat, aby nechodili a divákům bychom museli vrátit vstupné. Tedy, teď mě vlastně napadá, že kdyby ten konec opravdu nastal, už by to bylo všechno jedno…

***

V tomto magickém roce vyšla Aleši Cibulkovi v nakladatelství JaS kniha: Cibulka v pyžamu – Třináct rozhovorů s tuctem veselých odhalení

.

***

.

Michal Jagelka, herec

S koncem světa nestraš! Máme totiž na sobotu vstupenky na Placida Dominga, kdybychom nejslavnějšího tenora světa neměli kvůli přihlouplému konci světa slyšet, tak to by mě opravdu namíchlo!

.

Jiří Žáček

Myslím, že konec světa už dávno probíhá, jen to není žádná rychlovka, ale postupný proces probíhající léta nebo staletí. Takže 21. 12. zabalím vánoční dárečky, které dalšího dne rozvezu nejbližším příbuzným.

.

Renata Štulcová, spisovatelka a učitelka

Pro mě je pátek 21. 12. v 11:11 časem slunovratu, hlavním svátkem celých Vánoc. Jenže jako učitelka se žádným oslavám věnovat nemůžu, protože v tu dobu budu buď učit nebo se svými šesťáky pořádat vánoční besídku. Při jasném zimním počasí budu z okna třídy pozorovat nízko plující Slunce a přemýšlet o běhu roku.

Mayské proroctví vnímám jako skvěle matematicky sestavený cyklický kalendář, který se může používat znovu, ušetří se tak kámen. 🙂 Ale samozřejmě, je dobré, když se lidé zamyslí nad naším světem, nad svým konáním. Bohužel se na tom proroctví přiživily davy podnikavých rádoby esoteriků, za poslední léta se rozmohly drahé semináře, jak přežít konec světa, jak se posunout do páté dimenze, až nastane 21. 12. Tito šejdíři obírají i lidi v naší zemi o tisíce korun, slibují jim krásný život bez ohledu na jejich nemorální činy, učí je, že svět se nezmění k dobrému, když se aktivně zapojíme do boje za jeho zlepšení, že nezměníme svět, když budeme druhým pomáhat, ale když si budeme v tichosti meditovat a na veřejnosti odkýváme kdejakou špínu. Jak se tedy řekne mayské proroctví, dostává pro mě také nádech zneužití. Naštěstí je mnohem více těch, kdo na podobné věci nenaletěli.

Další rozhovor s Renatou Štulcovou naleznete zde.

***

Jana Semelková, redaktorka, korektorka, recenzentka

Pátek 21. prosince bude ve znamení kynutí. Ne, že bych jindy nekynula, ale tento den, doufám, bude kynout jen těsto na vánočky. Jako každý rok tou dobou se pokusím upéct dvě – pro mne a manžela a pro tatínka se sestrou. A jako každý rok se mi zdrcnou, protože kdyby se nezdrcly, tak by jim nechutnaly. A večer budu balit dárky, popíjet meduňkový čaj a budu mít nohy na trnoži a odpočívat.

***

Jana patří k jedněm z nejmilejších lidí, co znám. Vydává knížky z nakladatelství JaS, viz například Facebook zde.

.

Radka Potměšilová, PR specialistka, a  Jan Potměšil, herec

Před Vánocemi máme oba tolik práce, že na konec světa nemáme čas myslet. Konec světa u nás nastane 24. prosince, pokud se nám kvůli nynějšímu návalu práce nepodaří sehnat lego ninjago Garmadonova temná pevnost.

.

***

Naďa Moyzesová, grafička a spisovatelka

Z konce světa, ve smyslu nějaké přírodní katastrofy nebo pohlcení nicotou, strach nemám. Někde jsem četla, že Mayové prostě tímto datem skončili s počítáním, možná už je to přestalo bavit, netuším. 🙂  Spíše mám pocit, že do záhuby se my, lidstvo, úspěšně ženeme sami vlastním přičiněním. Nesamostatností a něčím jako žitím pro dnešek, neschopností myslet na to, že i v budoucnu budou lidé, co přijdou po nás, Zemi potřebovat.

Na inkriminovaný páteční den si nijaké zvláštní plány nedělám. Určitě bude probíhat jako každý běžný pátek, tedy pracovně, ale jistě pomyslím na to, jaké nad ním visí proroctví. Kdyby ale nebylo vyhnutí, konec světa by měl jistojistě nastat a já měla možnost si vybrat, jaký bude, přiklonila bych se k vizi Larse von Triera, protože jeho Melancholii považuji za vizuálně nejkrásnější zpracování konce světa.

***

Naďu naleznete zde.

A další a další a další… Vybrala jsem jen některé.

Pokud se chcete podívat na původní příspěvky z roku 2012, pak prosím zde:

Konec světa? Jiří Holub ho prospí a projí. Monika Petrlová ho přivítá s kelímkem punče.

Na konci světa vlakem do Mokropes, předstírat práci či se pustit do oslavy?

Plánujete konec světa? A co spisovatelé a další umělci? Zeptali jsme se.

Na konci světa nás určitě nesežerou Sauronovi nazgúlové. A přijde nový začátek.

Konec světa? Někdo bude možná mýt skleničky, jiný vypadat sexy. Jako obvykle.

“Nekopu tajný bunkr,” říká Kateřina Hejlová. A co vy? Připravujete se “na konec světa”?

MB