Sefer jecira, mystické dílo judaismu, právě vychází v českém překladu J. Kracíkové

Sefer jecira (Kniha utváření): Mystický spis z prvního tisíciletí v novém českém překladu hebraistky Jindřišky Kracíkové

Sefer jecira (Kniha utváření) je jedním z nejznámějších a nejstarších mystických děl judaismu, který se pravděpodobně formoval postupně a to mezi 3. a 8. stoletím našeho letopočtu. Zájem o tento drobný text je kontinuální, což dokládá nejen řada rukopisů, tisků, narážek v poezii, komentářů, ale i fakt, že Sefer jecira hraje významnou roli v díle velkých kabalistů, jakými byli např. Moše Kordovero a Izák Luria (16. stol.).

Sefer jecira popisuje stvoření dvaatřiceti cestami, z nichž deset je realizováno tzv. sefirami a dvacet dva písmeny hebrejské abecedy, a jejich projevy ve světě, v roce a v těle.

Deset sefir nicoty.
Deset, ne devět.
Deset, a ne jedenáct.
Měj rozum v moudrosti a buď moudrý v rozumnosti,
bádej v nich a zkoumej je.
Věz, mysli a vykresluj.
Postav věc do její ryzosti
a usaď Tvůrce v základu.

Jejich míra je deset a nemají konec:
hloubka počátku, hloubka závěru
hloubka dobra, hloubka zla
hloubka výše, hloubka níže
hloubka východu, hloubka západu
hloubka jihu a hloubka severu.
A jediný Pán, Bůh, věrný Král,
jim všem vládne z příbytku své svatosti až navěky.

.

Jazykem Sefer jecira je hebrejština, lehce okořeněná aramejskými koncovkami u podstatných jmen, zájmen, sloves a zájmenných sufixů, zřídkakdy je aramejština použita přímo.

Text Knihy utváření není kodifikovaný. Existuje více verzí (rozsah se pohybuje mezi 1300 a 2500 slovy), v nichž vždy něco přebývá a jinde zase chybí, verše jsou různě přeházené, a dokonce některé kvality v jedné verzi přísluší v jiné verzi k jinému písmenu, např. s písmenem he je v jiné verzi spojena rozmluva, zatímco zrak náleží k písmenu chet.

he, waw, zajin, chet, tet, jod, lamed, nun, samech, ajin, cadi, qof.
S he bylo utvořeno: Beran, nisan, játra, zrak a slepota.
S waw bylo utvořeno: Býk, ijar, žlučník, sluch a hluchota.
Se zajin bylo utvořeno: Blíženci, sivan, slezina, vůně a zápach.
S chet bylo utvořeno: Rak, tamuz, tenké střevo, rozmluva a mlčení.
S tet bylo utvořeno: Lev, av, pravá ledvina, polykání a hltání.
S jod bylo utvořeno: Panna, elul, levá ledvina, činnost a neduh.
S lamed bylo utvořeno: Váhy, tišri, jícen, přitažlivost a odpornost.
S nun bylo utvořeno: Štír, marchešvan, žaludek, chůze a kulhání.
Se samech bylo utvořeno: Střelec, kislev, pravá ruka, hněv a nedostatečnost jater.
S ajin bylo utvořeno: Kozoroh, tevet, levá ruka, smích a nedostatečnost sleziny.
S cadi bylo utvořeno: Vodnář, švat, pravá noha, rozjímání a nedostatečnost srdce.
S qof bylo utvořeno: Ryby, adar, levá noha, spánek a bdělost

Nový český překlad vychází z textů, které byly publikovány v bilingvním vydání Sēfer Yeşīrāh ou Le Livre de la Création. Exposé antique de cosmogonie hébraïque. Traduit de l’hébreu, présenté et annoté par Paul B. Fenton. Jde o mantovské vydání textu krátké a dlouhé verze Sefer jecira z roku 1562. I naše vydání je bilingvní, opatřené úvodní studií a poznámkovým aparátem, který je umístěný na konci knihy, aby nerušil čtenářský zážitek poetického a nesmírně hlubokého textu.

Cílem je představit čtenáři obě verze, krátkou a dlouhou, Sefer jecira v krystalizující podobě, tedy jako texty, které vznikají a zrají v období, kdy se formuje mišna, talmud, midraše, do židovského prostředí pronikají gramatická studia, masoreti pracují na punktačním systému, ale doba velkých mystických děl, jakými jsou např. Bahir, Sefer tmuna, Zohar, Pardes rimonim, Ec chajim, Šefa tal, která se o Knihu utváření opírají, interpretují ji a rozvíjejí její myšlenky, teprve přijde. Usilujeme tedy o představení Knihy utváření očima písemné a ústní Tóry, z nichž vyvěrá. Odhalujme ji v její původní nahotě, bez nánosů pozdějších kabalistických spekulací, rozvinutých myšlenek a diskusí generací učenců, v nichž se původní „asketické“ sdělení až ztrácí, a tím se tlumí síla, s jakou je původní text schopný na čtenáře zapůsobit.

Jindřiška Kracíková

PhDr. Jindřiška Kracíková, Ph.D. vystudovala obor hebraistika na Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK v Praze. Kromě vlastní literární tvorby (Králova třetí žena, Veselé Vánoce, Kristýno!, Nechoď tam!, Jde o houby) je autorkou překladů z hebrejštiny, a to středověkých maqám od Jehoudy al-Charízího, které byly publikovány ve sborníku Pocta Profesoru Jaroslavu Oliveriovi, v časopise  Nový Orient a v literárním občasníku Tvar, vzpomínkové knihy od Ruth Bondyové Víc štěstí než rozumu, dětské knihy od Menachema Hakohena Kniha svátků či několika moderních izraelských povídek od Josla Birsteina a Dorit Pelegové (Nový Orient, Mít si s kým promluvit).