Share

Marina Fialková dcera víly a obyčejného člověka postoupila do tercie. Hned zkraje prázdnin se metamorfovala do podoby faunky: hlavu jí zdobí rohy a má kozí nožky a neustálou chuť k jídlu. je jako mlsná koza! Nová podoba ji rozveselila víc, než podoba nágy, kterou byla před rokem.

Ležela na lůžku chráněném závěsy. Nebyly to však závěsy z hedvábí jako ve vílím zámku u maminky královny. Tady u krále Pana namísto závěsů visely shůry dlouhé listy břečťanu.

Nic skrz ně nevidím… pohnula hlavou. Ten pohyb způsobil, že se obal kolem ní roztrhl ještě více.

Stočila zraky a spatřila špice svých tmavých dvakrát zatočených rohů. Takové má i Puk! rozradostnila se a zvedla ruku, aby si na ně sáhla. A obal kolem ní se rozpadl úplně.

Páni, ty rohy ale jsou! Škoda, že nemám po ruce zrcátko… ohmatala si rohy a pak se pomalu zvedala do sedu. Bála se, že by jí mohlo být zase zle jako při minulé metamorfóze. „jejda, to mám těžkou hlavu,“ zamručela, když se posadila a tíha rohů ji táhla zpět.

Podepřela si hlavu a dál zkoumala své tělo. Nohy mám jako Puk, jak se na ně postavím? Na těch prohnutých lýtkách se přece nedá chodit. A balancovat na kopýtkách? (strany 7 a 8)

V lesním sídle krále Pana žijí studenti v souznění s živou přírodou. Kolem sídla jsou vzrostlé stromy, pobíhají tu všudypřítomné veverky i další lesní zvěř. Všichni studenti se učí žít podle přírodních zákonů. Král Pan je velmi mocný, ale také je velký bohém. Proto má Marinina maminka – vílí královna Aine – o dceru daleko větší strach, než tomu bylo dříve. Bojí se, že neznámý nepřítel, který chce Marinu zahubit, má nyní velké možnosti k útoku na její dceru. Proto dochází k častým výměnám názorů mezi vílí královnou a mocným faunem, proto se nad křivoklátskými lesy tento rok častěji shlukují bouřkové mraky a blesky křižují oblohu, jak často se ti dva, někdejší manželé, spolu dohadují.

Marina se opět dozvídá mnoho nového, učí se chránit faunu i flóru, se spolužáky tentokrát vypracuje projekt na záchranu lesa, má získat i další dovednosti – třeba vtělování se do lesních zvířat. Je toho v letošním školním roce vskutku hodně, přesto je poněkud roztěkaná. Je totiž zamilovaná zamilovaná… Všichni jí předhazují lva, který ji má podle horoskopu ochránit. Jenže nikdo neví, kdo jím je. A ona tolik miluje hráče školního florbalového družstva se zvláštním jménem Plantefolie. Jak se brzy ukáže, jeho city k vílí dívce jsou stejné, proti jejich randění jsou však úplně všichni. Kletba nad dětmi vílí královny stále visí a královna chce zabránit lásce všech svých dětí stůj co stůj. A nikdo pořád netuší, kdo chce Aininu rodinu zničit, kdo a proč chce zabít její nejmladší dceru Marinu.

Renata Štulcová nám ve třetím díle Rafaelovy školy opět vypráví příběh plný fantazie. Hýčká v něm přírodu, ukazuje, jak se k této moudré „dámě“ máme správně chovat. Rozvíjí současně příběh nenávisti, žárlivosti a zloby. Opět nám předhodí určité indicie, abychom mohli hádat, kdo je tím nepřejícným, kdo chce změnit osud, aby dospěl k svému cíli. Každý z čtenářů může hádat, ale pravdu se ještě nedozví, ještě je čas. Ještě musíme projít dalšími ročníky, než se kletba zlomí a pravda ukáže.

Druhou vrstvou příběhu je průběh běžného školního roku. Děti elementálů a lidí mají povinnosti navíc, musí se připravit na svůj „vyšší“ úkol, ale vedle toho studují podle lidských pravidel – takže nesmí chybět studijní předměty, které znají studenti „člověčí“ tercie. Samozřejmě se dostanou i na lyžařský výcvik, který do tohoto ročníku neodbytně patří! Vedle školních povinností a radostí se rozvíjí láska – školní, krásná, neopakovatelná – ta první.

Renata Štulcová má díky své profesi pedagoga velké zkušenosti s náctiletými. V charakteristikách jednotlivých postav dokonale zhmotnila svůj pozorovací talent. Proto jsou její hrdinové přesně takoví, jací mají být ve věku čtrnácti let. Hledají se, jsou rozbolavění, hormony pracují – skvělá psychologická sonda.

Vedle hlavní dějové linie se opět vine odkaz na dílo romantika Shakespeara. Jeho dramata se objevila i v předchozích dílech série (Vílí křídla a Tance nág), ale až nyní se jeden z jeho romantických příběhů – Sen noci svatojánské – stal i součástí Marinina příběhu. Vše se tak nějak děje podle této hry. Byl snad básník elementálem? Jak mohl vědět, co se odehraje v jednadvacátém století v lesích kolem Berouna a Křivoklátu? To ví jen autorka (a případní elementálové mezi námi)

Rafaelova škola je do detailu propracovaná série. Jednotlivé její dílky do sebe zapadají, tvoří celek, jehož celou krásu uvidíme až v poslední knize, kdy bude Marině devatenáct. Autorka se vyhnula chybám, které provázejí některé z obdobných sérií. Přestože její hrdinové jsou školou povinní a školní docházka se opakuje, má neměnné body, její příběhy jsou pokaždé jiné. Na cyklický základ vrství události, které se objevují nepředvídatelně – stejně jako je tomu v životě. Proto nikdo z nás netuší, kdy zasáhne ten, co chce vše změnit, ten, kdo nenávidí. Proto není jasné, jak se vyvine první láska Mariny a Plantefolieho, zda ji nástrahy nezničí dřív, než bude mít šanci se rozvinout. Tím autorka navyšuje napětí, zájem o další čtení, tím zapojuje své čtenáře do příběhu daleko více, než oni sami tuší.

Velmi příjemný je autorčin styl. Má velmi bohatou slovní zásobu, volí jazyk odpovídající době i hrdinům: vždy bezpečně rozeznáme náctiletého od dospěláka, člověka od elementála, tedy bájného tvora, neuchyluje se k nadužívání slovní vaty. Její čeština je zpěvná, příjemná, obohacující. Využívá všech prostředků, aby udržela pozornost čtenářovu a svými odbočkami od hlavního děje ho nezmátla, nezavedla na scestí. Ostatně takové jsou všechny její příběhy, které kdy napsala – dokazují velmi důkladnou přípravu a odpovědný přístup k tvorbě.

Rohy faunů skončily. Marina dovršila patnácti let, opět odolala hrozbě, která visí nad její hlavou díky záhadné kletbě. Ještě neví, jak tuto kletbu zlomit, nic netuší o své budoucnosti. Teď jen ví, že další prázdniny stráví ve vodní říši u své sestry Rusalky… Máme se určitě opět nač těšit!

Renata Štulcová: Rafaelova škola. Rohy faunů

Ilustrace Jarmila Marešová

Mladá fronta, 2013

Zdroj foto: Mladá fronta

Jana Semelková

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]