Přeji příjemně strávený čas. A příště přijďte zas :) Budu se těšit. Martina Boučková
V tomto období musí žena klást na první místo sebe samu (včetně sexuality) a zpochybnit své programy, které jí velí, aby se zavděčila ostatním, posloužila jim nebo jim udělala radost, aby dávala nad rámec svých fyzických i emočních schopností. Velmi často jí to připadá jako sobectví, ale právě v tom se skrývá zázrak: jakmile začne myslet v první řadě na sebe, může začít doplňovat svůj vlastní pohár…
A najednou je všeho na rozdávání…
Parádně si uklidit, protřídit domácnost, přístup k nákupům, pohybu, mytí nádobí a k sobě samým? To je dobrá výzva, ne? Zapomeňte na meditaci tak, jak ji znáte. Nebo si pojďte s autorkou opravit názor. Parádní kniha, která mi okamžitě připomíná všechny ty hygge styly a životní radůstky má jednu velkou výhodu. Krásné jednoduché ilustrace, suprový čtvercový formát, který je tak příjemný do ruky a i ten obsah, protože autorka to s meditací měla stejně jako já.
Kéž by takhle knížka měla plyšový obal. Nebo nějakou hezkou látkovou vazbu, která by z ní udělala i na dotek příjemný polštářek, mazlíka do postele. To by ji totiž úplně nejlépe vystihovalo: není to knížka, ale vážně HRAČKA.Nejenže pohádky a příběhy v ní jsou protkané meditativní sugestivitou, jsou to roztomilé obrázky, které zaujmou dospělé svou jednoduchostí a děti z nich budou pak úplně nadšené, ale to MP3! K tomu nemám slov. Zvolit pro načtení Naďu Konvalinkovou bylo správným tahem. Její medově hebký hlas je jako stvořený, rázem se i dospělí stávají ospalými dětmi a vydávají se s ní a kouzelnou lucernou doprostřed příběhů… ve kterých…
Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí.
Kerstin Simoné mne jako autorka zaujala natolik, že jsem si o ní musela hned něco vyhledat. Něžná blondýnka ponořená až do hlubin jakéhosi poznání boha Thovta, odhalující skryté pravdy a moudrost? No, na toto téma napsala množství knih a vydala také cédéčka s meditacemi. Pořádá semináře nejen v Německu, kde žije, ale také v Rakousku a Švýcarsku, a předává tím nejrůznější nauky dávno zapomenuté, nebo záměrně potlačované společností.
Je to jako ponořit se na chvíli do dětské nevinnosti, do průzračnosti lásky a… Ach, už cítíte tu křehkost okamžiku a zároveň sílu takové očistné chvíle? Vlastně jsem u těchto kartiček měla protichůdné pocity.
David Frej nám napsal parádních 135 receptů! Tématiku protizánětlivé stravy už probírá ve svých předchozích knihách, takže nám je už jasné, že to, co jíme, může zásadním způsobem ovlivnit rozvoj nemocí pramenících z neustálého boje těla se škodlivinami. 
Přiznám se narovinu, že nejsem veganka ani vegetariánka. Že se zvířátky mám soucit někdy až příliš velký a pro okolí nepochopitelný, takže mi podobná kniha byla docela zářezem do černého svědomí. Tak by miluješ zvířátka, a přitom si je dáš k obědu? Řízeček pěkně osmažený a k večeru hrnek studeného mléka nebo sýrové orgie? A co kravičky v kravíně a co to kuře, jehož prsa ti leží na talíři?
Je to pohádka? Nebo mýtický příběh? V roli čtenáře budete často tápat, až se nakonec rozhodnete tuhle věc neřešit a ponoříte se do svěžího příběhu odloženého znetvořeného chlapečka Adama, který vyrostl u lesních žen, moudrých a spravedlivých. Převzal od nich jejich moudrost, a přidal mužnou odvahu. Jednoho se musel vydat do světa, protože tak už to bývá.
„Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.
Čtyři dohody určitě znáte. Tak schválně, kdy po nich saháte nejčastěji? Je to kniha čtitelná neustále, ke které se můžeme vracet ve chvílích kdy… a tohle je u každého jiné. Já ji mám ráda jak silný čokoládový dort. Vracím se k ní tehdy, když mám vyloženě chuť na toltéckou moudrost. Nemůžu být hodně smutná, ani hodně optimistická, ani hodně vzteklá. Musím být víc optimistická než smutná, musím mít nějakou víru v budoucnost, byť se třeba dočasně brodím bahnem. Ale není to pro mne kniha, po které bych sahala společně s oprátkou.
První, co mne v knize zaujalo se týkalo kvality mateřského mléka. Když matka trpí dysmikrobií, předává dítěti v mateřském mléce i produkty toxických procesů, které probíhají v jejím střevě. Faktem je, že mnoho kojích matek trpí vyčerpáním z nedostatku spánku, návazně na to i z nekvalitní stravy, protože extrémní vyčerpání vede k příchylnosti právě k tomu, co střevům neprospívá – sušenky, rychlá jídla, tučná jídla, všechno, co pocitově rychle přebije extrémní vyčerpanost. Příroda je mocná a umí mnoho z těchto hříchů možná vylepšit, ale přesto platí, že nezdravá matka produkuje nezdravé mléko? Jak matka pozná, že dysmikrobií trpí?