Zajímáte se, kdo byli a jak žili vaši příbuzní? Sestavujete si vlastní rodokmen?
Také vás baví sledovat příbuzenské linie třeba až do hluboké minulosti? Zajímáte se o to, kdo byli a jak žili vaši předkové?
O tom, jak žili naši předkové, se můžeme dočíst v mnoha knihách. Jsou to často vzrušující informace plné dnes již řady nepoužívaných zvyků a slov. Dříve běžné záležitosti než už potřebují „překlad“ nebo svou interpretaci. Zajímají nás mezilidské vztahy, manželství, trestní právo i běžný život. Dramatické změny i to, co se dochovalo do současnosti. Například svatby. Dnes už ne tolik populární, dříve nevyhnutelné. Často za volbou vhodného partnera stál dohazovač, který za úplatu zjistil důležité informace o protějšku. Kdysi jsem se dočetla, že až od Tridentského koncilu (1545-1563) vzniklo nařízení, aby se obřad konal ve farním kostele. První civilní sňatek se datuje už k roku 1868 (od té doby byl také v platnosti civilní rozvod). Potvrzení o tom, je-li sňatek právoplatný, čili kdy začalo vydávání oddacích listů, mi není známo. Víme o dokumentech například z roku 1886, kdy se mu přezdíváno „kopulační list“, o dva roky později již „oddací“ nebo „sňateční“ list. Základem a motorem rodiny byly a jsou děti; to bychom tu ani my nebyli. Dříve jich v rodinách bylo podstatně více než v současné době. Důvodů je hned několik – jednak díky vysoké úmrtnosti při vyšším počtu dětí byla naděje, že se alespoň některá dožijí dospělosti. Rodičovství se neplánovalo, byl tu jiný vztah k interupcím. Rozhodovaly náboženské pohnutky. A nebylo také běžné používat různé druhy ochrany před početím. Dnes se stavíme k rodičovství, v péči a zdraví o dítě odlišně. Změnilo se toho mnoho, ale na některé věci si ještě z “nedávné” minulosti jistě vzpomenete. Například jak naše prababičky svazovaly miminkům nožky, aby jim rostly rovně, což naopak vedlo k problémům s vývojem kyčlí. Také současný trend spát s miminky v posteli kvůli jejich lepšímu psychickému vývoji byl ještě před nějakou dobou považovaný za nevhodný nebo důkazem chudoby. Například v 19. století spaly děti pochopitelně v kolébce. Jen opravdu chudé matky, které si ji nemohly dovolit pořídit, si svá miminka braly do postele. I výchova byla absolutně jiná. Nejvíce je to patrné na diametrálně odlišném vnímání pozice rodiče jako nadřazené struktury a používání fyzických trestů. Zatímco dnes si rodiče s dětmi hrají, snaží se jim vyplnit jejich volný čas různými aktivitami, dříve se děti svým způsobem vychovávaly samy, prací nebo rákoskou. Otcové nebo matky z 19. nebo počátku 20. století hodně divili, jak jsou některé dnešní děti vzdorovité vůči svým rodičům. Inu, doba postoupila a chceme mít z potomků samostatné a sebevědomé osobnosti. Snad naše metody nezklamou.
Genealogie je velmi zajímavá a populární věda. Už jen tím, že není odtržená od života. Ba naopak, přitahuje nás právě proto tolik, že jsme její součástí.
Někdy ale také trochu neseriozně doufáme, že nalezneme společné geny někoho významného, slavného, či geniálního. Ačkoliv každý jsme zodpovědni za svůj život sami, ono to přeci jenom zní dobře dozvědět se, že nám v žilách koluje modrá krev nebo jsme vzdálení příbuzní třeba Alberta Einsteina, Bedřicha Smetany či Karla Čapka.
Nalezli jste někde v hluboké minulosti slavného předka? Máte pocit, že jste po něm zdědili nějaké vlohy? Že vás spojuje něco více než jen doložený zápis v matrice?
Minulost je zajímavá. Přítomnost důležitá.
Důležitější než vědět, kdo byl náš předek ve 12. století, je znát své nejbližší aktuální příbuzné, žijící nebo ne tak dávno zemřelé. V současné době však nějak velmi rychle vyprchává povědomí o tom, kdo byl pradědeček či prababička. Jakési stmelení, které lidé zažívali dříve, postupně mizí. Odtrhli jsme se od rodinných vazeb a nejednou nahradili nejbližší svazky virtuálními přáteli. Mnozí toho více proberou s cizími lidmi na internetu než se svou rodinou. Které z dětí dnes může s jistotou říci, jak se jmenovala jeho prababička, čím byla zajímavá, jaké bylo její řemeslo a tak dále?
Navzdory prchlivé době, kdy často kvůli rychlým informacím a trendům zapomínáme na to, co bylo před pár lety naprosto běžné, máme tu přeci jistou výhodu. A tou jsou digitální technologie. Díky nim můžeme více zaznamenávat na fotografiích a videích současný život a předávat ho tak budoucím generacím a i žijícím příbuzným, s nimiž nejsme tolik fyzicky v kontaktu. Stejně tak nabízí digitální technologie tvoření různých genealogických struktur a stromů, nebo nahlížení do starých matrik.
Podívejte se například sem do pražského archivu.
Vytvořte si vlastní rodokmen
Zajímavosti ze života předků si naleznete v patřičných literaturách, na internetu, ale také si můžete vést svou vlastní genealogii a využít k tomu třeba právě nabízený sešit Blanky Lednické.
Je určený samostatným „pátračům“ a navazuje na publikaci Sestavte si rodokmen od téže autorky. Může sloužit jednak jako jakýsi návod, co zjistit a jak to zaznamenat, tedy využít publikaci jako pracovní sešit s předtištěnými kolonkami čekajícími na doplnění, který budete dále zpracovávat. Ale také můžete použít jeho předpřipravenou strukturu s příjemnou grafickou úpravou a prostým doplněním všech informací, které se vám podaří nalézt, získáte jednoduchou rodinnou kroniku s rodokmenem. Jeden sešit je určen pro jednu linii předků v rozsahu deseti generací a kromě základních údajů (jména, data a místa narození a úmrtí předků) je zde prostor i pro zaznamenání informací o obcích, kde se předci pohybovali, včetně mapy, na které máte možnost si vše graficky zaznamenat. Nechybí ani okénka pro vlepení fotografií a předtištěný rodový strom. Sešit je přehledný a srozumitelný i pro laika, čemuž napomáhají doplněné vysvětlivky a komentáře. Takže – pro začátek – vyberte si linii, kterou chcete zaznamenat, shromážděte rodné, oddací a úmrtní listy a můžete směle začít vyplňovat!
Autorka Blanka Lednická je profesionální genealožkou, studovala historii na Masarykově univerzitě v Brně a kromě genealogie patří mezi její zájmy dějiny každodenního života našich předků, lokální historie a historické pohlednice.
.
.
Podívejte se také zde – Pátráme po svých předcích aneb jak si sestavit svůj rodokmen.
.
.
.
.
.
.
MB
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
