-
Alen Meškovič: Ukulele jam
Pamatujete si dobu kolem roku 1992? U nás celkem fajn, frčela zlatá devadesátá taneční léta a jen z dálky k nám doléhalo cosi o konfliktu v bývalé Jugoslávii. Tak se nyní zkusme podívat přímo do centra dění. Za patnáctiletým Mikim, který se zrovna se svými rodiči přistěhoval do uprchlického komplexu v bývalém rekreačním středisku. Přišel o domov, jeho bratr je nezvěstný a řešit musí třeba takové banality, jako je přestup na jinou školu. A taky to, že nemá žádnou žákovskou, učebnice, doklady – všechno zůstalo ve vybombardovaném domově. Autor Alen Meškovič výtečně probral příběh do detailů. Třeba právě ty školní problémy, absence základních věcí je to, co zbystří čtenářovu pozornost. To je totiž něco,…
-
Zítřek, který nevyjde
Ať už milovník historie a spletitých lidských osudů Umberto Eco napíše knihu o čemkoliv, čeká na ni napjatě a bez dechu široká čtenářská obec. Nejinak je tomu i s novým románem Nulté číslo. Umberto Eco se tentokrát odklonil od svých oblíbených historických témat a bere čtenáře na exkurzi po redakci deníku. Hlavní hrdina, doktor Colonna, je najat tajemným Simeiem, aby vedl nově vznikající deník Zítřek. Colonna nadšeně přijímá, protože se mu právě vůbec nic nedaří a dobrá práce by mohla vše napravit. Háček je ovšem v tom, že Zítřek vlastně nikdy nepřijde. Deník je totiž jen fiktivní podnik, kterým se chce podivný tajný majitel – komtur – dostat do elitní společnosti vydavatelů.…
Mohlo by se vám také líbit
McMurphyho rozhodně ven z kola nevyhazujme
Byla prostě úchvatná
Cesta časem proti proudu
-
Život je jako skládačka
Když se na život člověka podíváte zblízka, vypadá jako barevné kousíčky puzzle rozsypané z krabice. Teprve, až začnete kousky spojovat, ukazuje se celý obraz. Portugalský autor Alfonso Cruz ve své novele Kokoschkova loutka přesně takový obraz skládá. V Cruzově knize není úplně snadné vybrat hlavního hrdinu, protože je jich hned několik. Kokoschkova loutka je složena ze tří zdánlivě nesourodých a nesouvisejících částí. Ale přesně jako při skládání puzzle je třeba vydržet a počkat, až obraz začne vystupovat. Ocitáme se v Drážďanech, kolem zuří válečná vřava, padají bomby, a v obchodě s ptactvem pomalu vzniká celoživotní přátelství. Bonifác Vogel, kterému celá rodina zemřela při bombardování, nalezl útěchu v rodinném obchodě a starosti o malé zpěváčky. Ve skrýši,…
Mohlo by se vám také líbit
Kráva jako největší dar
Skočte si k Vávrům na kávu
Přežijte v kostce i jinde
-
Žít, dokud vše nenapravím
„Co kdybychom to mohli zkoušet znovu a znovu, dokud bychom se nevystříhali všech chyb? Nebyla by to krása?“ Tato úvaha přesně vystihuje systém vyprávění, jehož využívá nový román britské autorky Kate Atkinsonové vycházející v nakladatelství Argo. Román Život za životem vypráví životní příběh Ursuly Toddové. Na tom by nebylo vůbec nic zajímavého, takových knih je dvanáct do tuctu. Britská autorka Kate Atkinsonová, jejíž knihy dosahují ve Velké Británii rekordních prodejů, pojala svou literární novinku velmi netradičně. Hlavní hrdince Ursule je totiž umožněno prožít svůj život několikrát za sebou, v mnoha různých variantách. Poprvé se téměř okamžitě po narození uškrtí na pupeční šňůře a zemře, v dalších verzích jejího života ji však vždy někdo…
Mohlo by se vám také líbit
Jezte zdravě s Fitrecepty
Kostkovi z Kostky, seznamte se!
Válku lze prohrát i dvakrát
-
Atlasova vzpoura konečně česky, po 57 letech od vydání!
Nakladatelství Dokořán a Argo spojila síly, aby vydala opus magnum představitelky objektivismu Ayn Randové. Kniha byla přeložena do více než 20 jazyků a jen v USA se doposud prodalo 8,5 milionů výtisků. Na začátku 90. let se podle jednoho průzkumu veřejného mínění stala po bibli druhou knihou, která nejvíce ovlivňuje život Američanů. Americká spisovatelka a filozofka ruského původu Ayn Randová se do historie zapsala především jako autorka filozofie objektivismu, k němuž patří etický egoismus či racionální sledování vlastního zájmu. Značnou část svého života věnovala prezentaci a šíření své filozofie v řadě knih a článků. Patří k nim rozsáhlý román Atlasova vzpoura (1957), jenž se stal jakousi biblí kreativních lidí. Pokračujte ve čtení…
-
Nechte se obdarovat krásným filmem
Domov. Rodina. Barvy. Úsměv. Štěstí. Obyčejné věci či emoce, řeknete si. Co je na tom?! Představte si však společnost, která byla o veškeré emoce schválně a cíleně připravena. Je možno v takové společnosti žít? Film Dárce, i jeho stejnojmenná knižní předloha, se příběhem podobně strašidelného společenství zabývají. Hlavní hrdina Jonas je zdánlivě obyčejný šestnáctiletý kluk, který si dělá starosti o svou budoucnost a nejraději by pořád zůstal bezstarostným dítětem, hrál si s kamarády a nic neřešil. Žije ve velmi idylickém společenství, kde neexistuje bolest, rada starších za vás vše vymyslí, dětem, pardon „novodětem“, přiřazují rodiny a v době dospívání dokonce i zaměstnání. Smrt neexistuje, staří lidé si užijí svůj Obřad vyřazení a jsou…
-
Příběh o radosti ze života
Norskou novelu Čím jdu rychleji, tím jsem menší přečtete za jedno volné odpoledne. Přesnější by možná bylo, zhltnete. Útlá novela vpravdě kapesního formátu ale klame tělem. Sice ji za odpoledne zhltnete, ale rozhodně vám v hlavě zůstane mnohem déle. Mathea je stařenka velmi vysokého neurčitého věku, která už nečeká na nic. Vlastně čeká, na tu poslední návštěvnici, jež dorazí ke všem. Každá sanitka, co projíždí kolem, nutně znamená konec, každá jede pro ni. Mathea tráví notnou část dne čtením smutečních oznámení v novinách a děsí se toho, že mezi nimi objeví to svoje. To samozřejmě není možné, Mathea už dávno nemá nikoho, kdo by smuteční oznámení zadal. Pokračujte ve čtení…
Mohlo by se vám také líbit
Naslouchejte příběhům a odhalte pravdu
Co se stane, když se zhasne
Cestovaly samy
