-
Žirafí krk, ukázka z lehce ironického, snad až provokativního románu o vzdělání
Inge Lohmarková už se vysávat nedá. Je známá tím, že dovede nasadit uzdu a držet opratě zkrátka, ani v nejmenším nepodléhá záchvatům zuřivosti a nehází svazkem klíčů. A je na to pyšná. Zmírnit se dá vždycky. Sem tam nějakým tím cukříčkem zčista jasna. Důležité je určit žákům směr, nasadit jim klapky na oči, aby se tak zvýšila jejich schopnost soustředit se. A pokud opravdu zavládne neklid, stačí jen zaškrábat nehty po tabuli nebo začít vyprávět o psí tasemnici. Pro žáky je beztak nejlepší, když neustále pociťují, že jsou jí vydáni napospas. Místo aby jim nalhávala, že snad mají také co říct. U ní něco jako právo na spolurozhodování a možnost…
-
Přečtěte si úryvek ze Spícího města a stáhněte si e-knihu zdarma.
První se probudil malý Samuel. Otevřel oči a zjistil, že oknem z ulice se už do pokoje dere spousta denního světla. Odkopl ze sebe peřinku a posadil se na posteli – dychtivě, nedočkavě. Byl tady další den. Brácha nahoře na palandě ještě spal.
-
Ukázka z knihy Čekání na kocoura. Patříte také ke kočkařům?
Michaela Klevisová, Čekání na kocoura. Nakladatelství Motto ve společnosti Albatrosmedia, a. s. 2012. Díval se, jak ta blondýna s culíkem vyhazuje do koše kelímek od kafe a pak krmí na protějším peronu toulavého kocoura s natrženým uchem. Strašně rád by ji oslovil, ale říkal si, že to nemá smysl, protože takhle krásná ženská je vysoko nad jeho možnostmi. Je mu dvaatřicet, marně bojuje s patnáctikilovou nadváhou a nemá za sebou jediný pořádný vztah. Nějak se to tak seběhlo. Odjakživa byl stydlivý a vždycky se jako na potvoru zamiloval buď do ženy, která o něj nestála, anebo do svojí studentky, která pro něj byla tabu… a navíc o něj taky nestála. Pokračujte ve čtení…
-
Zelený vlasy, modrý nehty, ale jinak fajn holka. Ukázka z knihy Společenstvo klíčníků.
Na Gábinu narazil Martin před třetí hodinou u Březnice. Klečela na okraji cesty vedle horní autobusové zastávky v Hlubyni a snažila se nahodit řetěz. Tvářila se tak naštvaně, až se zdálo, že své kolo každou vteřinou surově nakope. Zatím mu ale
