Share

Od plenek k záchodu

Dříve si lidé mysleli, že to, v jakém věku děti zůstávají suché a čisté, závisí na výchově. Švýcarský pediatr Remo Largo dokázal jednou svou studií opak: to, když zůstávají děti suché a čisté, má co do činění zejména se zráním příslušných tělesných funkcí.

Ty jsou plně vyvinuté teprve až ke konci pátého roku života. Toto dozrávání se výchovou nedá ovlivnit. „Nácvik na toaletu“, je proto zbytečný! Uděláte lépe, když budete své dítě pozorovat a podle jeho reakcí si všímat, kdy je „zralé“ pro toaletu. Chvalte a povzbuzujte své dítě při jeho vývojových krocích:

1. Vaše dítě si něčeho všimne. Co se předtím dělo nevědomky, začíná teď vzbuzovat jeho pozornost. Při stolici je ten „zvláštní“ pocit většinou výraznější než při vyprazdňování močového měchýře. Všimněte si někdy, jak soustředěné při tom dítě je.

2. Vaše dítě rozpozná pocit a vědomě se vyprázdní do plenky.

3. Ohlásí se, jakmile je plenka plná.

4. Dítě začíná předem vykazovat určité příznaky: poskakuje, tlačí nohy k sobě nebo něco podobného.

Když se nedaří

Nejneústupnější překážkou toho, zůstat suché, je spánek. Většina dětí, které se v noci ještě pomočují, ještě nikdy nebyly delší dobu zcela v suchu. Pokud přes den spolehlivě chodí na záchod, je skoro jisté, že tady se neukrývá žádný psychický problém. Tyto děti spí prostě zvlášť tvrdě. Psychické problémy se můžou objevit nanejvýš jako následek toho, že dítě má neustálý strach z mokré postele. Od šesti let byste proto neměli tuto poruchu přehlížet. Nejlepším partnerem k řešení je tu obvykle dětský lékař.

Také přes den je pro některé děti obtížné udržet moč. Pokud se dítě ve čtyřech letech nebo později ještě pomočuje přes den, je nezbytné podrobné fyzické vyšetření. Často však hraje rozhodující roli naučené chování: děti prostě příliš dlouho zadržují, protože jít na záchod je pro ně nepohodlné. Potom to na záchod prostě jen nestihnou.

Začarovaný kruh: zadržování „velké potřeby“

Není to nic výjimečného: dítě už dlouhou dobu umí udržet moč, možná i v noci. Umí vlastně kontrolovat i svá střeva. Bohužel se však nejde posadit na záchod, ale místo toho si na „velkou potřebu“ nechávat dát plenku nebo ji pouští do kalhot – zcela vědomě. Záchod mu připadá jako nezdolatelná překážka. Začnou-li na něj rodiče rozčíleně vyvíjet tlak, reagují děti často protiútokem: začnou stolici zadržovat. To způsobuje zácpu, nepříjemné pocity nebo bolesti při stolici, což vede jen k dalšímu zadržování.

Ukázka z knihy: 

Annette Kast-Zahn, Výchova v období vzdoru. Nakladatelství CPress ve společnosti Albatrosmedia, a. s. 2012.

Použité strany: 117 – 118.