Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit
Michal Čagánek: Plyšový Buddha
V této knize si toho svého plyšového Buddhu najde každý. Ale každý ho bude mít někde jinde, v něčem jiném, což zároveň dělá z příběhu tu fascinující literární hmotu, o které víte, že když se do ní ponoříte za měsíc, za rok… objevíte zcela jiný příběh!
Kolik vrstev Michal Čagánek do příběhu schoval?
Lenka Sobotová: Suchý konce
Duševní samomluvy a suchý konce. Někdy máme chuť se začíst do něčeho, co je obyčejné i neobyčejné, zároveň tím, jak to proniká do nitra duše, jak nás to osvobozuje od vlastních myšlenek, protože zjistíme, že jiní lidé mají někdy v hlavě úplně to samé.
„Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.
Cynthia D´Aprix Sweeneyová: Polštář
Sourozenci Plumbovi se už léta téměř nestýkají, když tu je mezi ně hozen finanční polštář, nemalá částka ze svěřeneckého fondu. Všichni čekají a mají s ní své plány, stačí se jen dočkat čtyřicátých narozenin nejmladšího z nich: Jenže nakonec zjišťují, že nemají téměř nic, protože tuto částku matka použila na zalepení průšvihu jednoho z nich a své vlastní pověsti.
Hans Rath: Ďábel je taky jenom člověk
Ač by člověk asi prvoplánově nehledal v humoristické knize s lehkým tématem, tajemnem až mysteriozní zápletkou, tak neuvěřitelnou, že se může udát opravdu jenom ve vánoční čas, nějakou hlubší duchovní moudrost, opak je pravdou. Samozřejmě záleží na každém čtenáři, ale v téhle svižné, na dialozích dobře postavené knize, hledejte také parádní perfekcionisticky pojmutou psychoanalýzu zla. Rozbor až do morku kostí. S knížetem pekel není žádná sranda.
Psychoterapeut Jakob Jakobi se jednoho dne setká s podivným mužem, který velmi sugestivně usiluje o jeho duši. Že by další podivný klient? Snad více než co jiného ho ten Toni Auerbach zajímá jako pacient. A trpělivost i houževnatost má Jakob opravdu velkou. Na jeho místě bych podlehla strachu už mnohem dříve, zejména pak, když se začne v románu tlačit na pilu. V tu chvíli jste ztraceni, minimálně jako čtenář, protože máte o zábavu postaráno – tohle se nedá přerušit, to se musí dočíst na jeden zátah!