Přeji příjemně strávený čas. A příště přijďte zas :) Budu se těšit. Martina Boučková
Příušnice jsou virová nemoc, zasahující především slinné žlázy. Pokud přijde v dětském věku, je obraz poměrně stejný, Teplota, zduření kolem uší, bolest hlavy. Děti obtížněji polykají, uzliny mohou být individuálně bolestivé. Teplo, klid, dostatek tekutin, žádná větší fyzická námaha.
Letošní zima je opravdu zvláštní. Nejdříve máme pocit, že podzim nikdy neskončí, pak to zas chvíli vypadá, že už přijde jaro, a nyní nám teploměr klesá hluboce pod nulu. Říkají tomu arktická zima. Jako dítě si pamatuji, že takovýchto silných zim bylo víc a že jsme ve škole díky tomu mívali uhelné
Ze zeleniny je příhodné zelí, čínské zelí, růžičková kapusta, pór, cibule, česnek a tak dále. Z ovoce jsou dobrá jablka, hrušky, sušené ovoce domácí provenience. Pozor si dejte na citrusy, které sice osvěží, ale zároveň ochlazují, čímž ubírají na vnitřním teple.
Zdroj: wikipedie, ilustrační obrázek
Když jsem ji poslouchala, uvědomila jsem si, jak se politika a hra se slovy dostala i do medicíny a jak vědomě či již naučeně reagují lékaři na otázky svých pacientů či jejich rodičů. Byť má tato maminka pediatričku dost rozumnou a zkušenou, názorově patřící do skupiny liberálnějších lékařů, některé její argumenty svědčí o tom, že i v medicíně jsou silné tlaky ať už ze strany politických stran a uskupení, farmaceutických společností či jen samotné medicíny, která se prostě názorově nechce posunout natož změnit. Ale ať už je to kýmkoliv, jsme to my lidé, kteří se s jejich důsledky setkáváme ve školách, školkách, ordinacích či běžně mezi lidmi. Takže je jen na nás, zda budeme o odpovědích na naše otázky přemýšlet, zda se budeme ptát dál a třeba tak dlouho, až náš dialog přinese logické a při tom přirozené odpovědi. Vrátila bych se k původní otázce oné maminky. Je možné, aby moje první dcera zareagovala na čtvrtou sérii očkování a moje druhá dcera již na tu první? Proč to tak je?
Je teplota po očkování normální reakce? Podle pediatrů ano. Co mám dělat pro zmírnění možných vedlejších účinků, můžu vůbec něco dělat?
Jsou to rostliny, které díky svým účinným látkám zvyšují nespecifickou obranu, jež dokáží harmonizovat lidské tělo bez ohledu na to, kterým směrem je stav vychýlen od normálu a které jsou i přes dlouhodobé používání nenávykové, nedají se předávkovat a obecně postrádají jakýkoliv škodlivý účinek. Mezi adaptogeny rozhodně patří ženšen pravý, eleuterokok ostnitý, rozchodnice růžová, klanopraška čínská, gynostema pětilistá. Další rostliny, jejichž účinky jsou podobné ženšenu, jsou kustovnice čínská, cicimek datlový, jinan dvoulaločný, z našich borůvky a česnek.
Obsahuje na dvě stě steroidních saponinů, tzv. panaxosidů a proteoglykany. Výsledkem jejich vzájemného působení je pak zvýšená odolnost proti fyzickému i psychickému stresu, zlepšuje soustředění, paměť, hojení a regeneraci svalů, zvyšuje imunitu, brzdí odumírání buněk, zpomaluje stárnutí, pomáhá proti civilizačním nemocem, proti event. radiačnímu ozáření, působí protirakovinně. Používá se nálev, silný odvar či lihová tinktura.
Obsahuje eleuterosidy(tolik podobné panaxosidům ženšenu), díky kterým má imunomodulační účinky, snižuje „špatný“ cholesterol v krvi, chrání před radiací, je žlučopudný, má antibakteriální a protirakovinné účinky, je výrazný antioxydant. Používá se výhradně ve formě tinktury.
Má protihorečnaté účinky, aktivuje funkci štítné žlázy, zvyšuje krevní tlak, upravuje stavy vyčerpání a nespavosti z nervozity. Používá se ve formě tinktury.
Podle čínské medicíny stabilizuje tělní funkce a má hlavně ochranný účinek na játra. Používají se plody, listy i semena, především jako součást silného ženšenového čaje.
Je to až deset metrů vysoká liána. Její účinky tkví v posílení nervového systému, působí proti depresím, snižuje únavu, zvyšuje duševní i fyzickou aktivitu. Používají se plody a semena ve formě tinktury, z listů se připravuje čaj.
Kromě bohaté výbavy minerálů a vitamínů obsahuje kustovnice především proteoglykany, které chrání neurony (nervové buňky). Tím se aktivně podílí na ochraně zraku a zpomaluje stárnutí. Používají se sušené plody buď přímou konzumací či jako přídavek do salátů, čajů, moučníků anebo formou tinktury.
Jinan dvoulaločný
Vyjdeme-li z definice, anti bios znamená proti životu, v tomto případě proti životu konkrétních bakterií, pak získává původní otázka nový úhel pohledu. Kdy už antibiotika ano a kdy ještě ne? V době, kdy se takto začneme ptát, nám přichází do života řada změn. Děti nastupují do škol a školek, kde se dodržuje jiný režim a pravidla než máme doma. Roste tlak na zvládnutí celého dne, abychom vše stihli, nic nezapomněli, čímž v pozadí vzrůstá napětí a nervozita, abychom skutečně uspěli. My i naše děti. Celý podzim je v podstatě zvykáním si na nové či staronové změny. Jenže biologický rytmus podzimu říká zpomalovat a zklidňovat se, vychutnávat plody své práce a připravovat se k zimnímu odpočinku. Chceme po sobě a našich dětech zvýšenou fyzickou aktivitu a pozornost, méně spánku a více emočního stresu. Připočítáme-li k tomu všemu vliv chladného, deštivého a větrného počasí, je tlak na výkonnost naší obranyschopnosti opravdu velký. A tu je jen malý krůček k nemoci. Nemoc propukne tehdy, když se naše vnitřní síla rozhodí a poklesne její schopnost udržovat nás v rovnováze. Tím se otevře brána vnějším agens jako jsou viry a bakterie. V tento moment záleží na bojeschopnosti našich obranných systémů, jak účinně s agens naloží. Příroda nám dala mnoho možností, jak ve světě přežít. Tudíž myslela i na naše zdraví a imunitní systém. Jednou z nich jsou přirozená imunostimulancia a imunomodulátory. Jsou to látky, které aktivují a podporují naši obranyschopnost. Jsme tak odolnější proti nemocem. Patří mezi ně rakytník, echinacea neboli třapatka, aloe vera, colostrum neboli mlezivo, houby reishi a cordyceps. Lze je používat jak preventivně tak i během nemoci. Dávky se během případné nemoci zvyšují, čímž se zvyšuje stimulace imunitních pochodů v těle, a tím i síla a schopnost organismu vypořádat se s nemocí. Další skupinou jsou tzv. adaptogeny, které nejen ovlivňují naši bojeschopnost s nemocí ale i se stresem. Mezi ně patří např. schizandra či eleuterokok. A opět je to preventivní přístup, který nás oddálí od nemocí a antibiotik. Příroda nás vybavila také prostředky nabytými živinami a energií jako jsou mumio, mateří kašička, klíčky alfa z vojtěšky,dále med, koření, jako je zázvor, skořice, kurkuma, které důkladně prohřívá organismus a zároveň ho čistí. Další pole možností se otvírá v oblasti bylin našeho pásma a jejich použití ve formě tinktur či čajů, starých osvědčených receptur, které překonaly mnohé vymoženosti moderní medicíny. Jako poslední alternativní možnost bych uvedla homeopatii a jí podobné energetické přístupy. Homeopatické léky stimulují ať preventivně či během nemoci energii organismu, což se projeví ve výsledku zpět nabytou rovnováhou a uzdravováním se z nemoci. A neméně důležitou součástí prevence i léčby je dopřání si
duševního klidu a pohody, lásky a péče o sebe i své děti