Helena Herynková,  Kultura

I po pádu si ďábel pamatoval, jaké to bylo v ráji

Share

Divadelní spolek Kašpar, jenž je doma v Divadle v Celetné, v nové sezóně rozhodně nezahálí. Sezónu začali ve velkém stylu vlastním festivalem Kašpar.START a prvním kouskem jmenovaného divadelního svátku se stal Terminus. Hra irského dramatika a scénáristy Marka O’Rowea je zároveň stou, tedy jubilejní, premiérou Kašparů.

Mark O’Rowe je jedním z nejzajímavějších autorů mladé Irské generace a držitelem několika cen. Na jeho hře je rozhodně vidět, že vzešla z talentovaného pera. A přesto je Terminus (neboli Konečná) vlastně obyčejným příběhem tří prostých lidí. Ocitáme se jedné noci ve velkoměstě, zřejmě Dublinu. Tři hrdinové ještě netuší, že tato noc navždy změní jejich životy. Jestli k dobrému nebo špatnému, to vám samozřejmě neprozradíme.

Tři hlasy, tři pohledy, tři příběhy jedné noci. Osudy zdánlivě nesourodých lidí se během vyprávění několikrát protnou, aby se opět rozeběhly svou cestou. A vy můžete bez dechu sledovat, jestli se nakonec sejdou. Jedno je ale spojuje, a to pocit beznaděje, pocit, že něco ve svém životě udělali špatně, že jim něco chybí. A ona beznaděj ostře rezonuje s touhou chyby napravit.

Nemůžeme vám prozradit celý děj a vlastně ani nechceme, protože byste přišli o ten krásný pocit, že po zhlédnutí divadelní hry zůstanete ještě nějakou dobu sedět přikováni v sedadle v němém úžasu. Musím přiznat, že jsem byla Terminem převálcována v tom nejlepší slova smyslu a pevně doufám, že budete také.

Hra samozřejmě stojí na skvělém, takřka rapově veršovaném textu, který umně přeložila Ester Žantovská. Ale i výborná slova se dají zcela bezcenně zahodit. To se naštěstí u Termina nestalo a herci vynikajícími výkony dokazují, že vzali autorova slova za svá a touží se cele odevzdat postavám.

Alena Doláková i Barbara Lukešová vtiskly svým hrdinkám ženskost, lehkost, ale i dokonalé a děsivě pravdivé poznání, že každá noc by mohla být tou poslední. Ladislav Hampl rozehrává tak naplno příběh muže, jenž by upsal i duši ďáblu, že nebudete vědět, zda ho obdivovat či do krve nenávidět. Herci, pod režijním vedením Marka Němce, jednoduše dostali možnost rozehrát pravý koncert a plně jí využili.

A jelikož divadlo by nebylo divadlem bez přičinění dalších lidí, zaslouží si pochvalu také světelný design z dílny Ondřeje Růžičky, minimalistická a důmyslná scéna Lukáše Kuchinky, s točnou, jež je během představení prakticky čímkoli, a v neposlední řadě i výběr hudby. Terminus se tak stává inscenací, kterou byste rozhodně měli vidět.

Nejlepším doporučením na konec jsou slova jednoho z herců. Tak tedy, jak říká Ladislav Hampl: „Terminus – je pro mě pohádkovej opus, tak dejte telce čus a přijďte na tenhle dvě hodinky dlouhej kus!!!“

 

Videoukázka:

TERMINUS, Mark O’Rowe

Hrají: Alena Doláková/Martina Prášilová, Barbara Lukešová, Ladislav Hampl

Scéna: Lukáš Kuchinka

Kostýmy: Jana Jurčová

Režie:Marek Němec

Divadlo v Celetné, www.divadlovceletne.cz

Fotografie s laskavým svolením Divadla v Celetné.

Helena Herynková

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem I po pádu si ďábel pamatoval, jaké to bylo v ráji

Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.

Share
error: Obsah je chráněný autorskými právy