Kde se bere tón v telefonu? Jak se dělá cukrová vata? Knížka pro všechny zvídavé děti.

Znáte ty dětské všetečné otázky. Na mnohé umíte odpovědět, u některých jste přinejmenším v rozpacích a hlavně – brzy přijde vyčerpanost, protože děti jsou (díky bohu) velmi zvídavé a chtěly by všechno vědět. Bohužel nám nebylo do vínku dáno nekonečné množství času (a někdy ani trpělivosti), je také potřeba dělat i jiné věci. Naštěstí ale pro nás, pro rodiče zvídavých dětí, vyšla další úžasná publikace s výmluvným názvem: Kde se bere tón v telefonu?

Tatjana Alischová, Kde se bere tón v telefonu? Edika, 2012.

Právě takhle může začínat jedna z nekonečných dětských otázek. A víte, že jich přijde daleko víc. Knížka odpovídá například na tyto:

Co odpovíte dítěti, když se vás zeptá: Proč je voda mokrá? „Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme si nejdřív vysvětlit vlastnosti mokra. Mokro je v první řadě pocit, který spojujeme s určitým druhem kapaliny a jejím účinkem na jiné látky. Jestliže zkoumáme vlastnosti vody, zjistíme mimo jiné, že je pohyblivá a ulpívá na povrchu. Kromě toho má chladivý účinek, protože se odpařuje. Spojením těchto tří vlastností vzniká mokro. Samy o sobě však na mokro nepoukazují: tekutý kov nebo mouka v misce se začnou pohybovat, jestliže je přelijeme do druhé nádoby. Lepidlo nebo med jsou přilnavé a led nebo průvan chladí. Žádná z těchto látek není mokrá. Vlastní ani voda není mokrá, ale mokré jsou až věci, které s vodou přijdou do styku – pokožka, ručník nebo silnice po dešti.“ (59)

Proč nám kručí v břiše? Proč se kůže při koupání scvrkává? Jak se dostane miminko do bříška? Proč nám teče z nosu při nachlazení? Jak vznikne dírka v zubu? Z čeho se skládají gumoví medvídci? Jak se stane z rajčat kečup? Proč moře nezamrzá? Jak vzniká fata morgana? Proč je v poušti v noci chladno? Kdo uklízí odpad ve vesmíru? Proč existují bílá a hnědá slepičí vejce? Jak dokážou lézt mouchy po stropě? A desítky dalších.

Výborné na této publikaci je, že otázky nejsou abstraktní, vytržené z jakési učebnice bez života, ale odpovídají na skutečné dětské dotazy. Pocházejí z běžných zkušeností, vyprávějí dětem, jak se vyrábí jogurt, džus nebo chipsy, jak se vyrábějí nafukovací balónky a proč jsou bublinky kulaté a tak dále. Otázky jsou rozdělené do témat kolem těla, potravin, Země, zvířat a rostlin, dopravních prostředků a techniky.

Všechny odpovědi jsou stručně a srozumitelně popsané a doplnění barevnými fotografiemi. Je-li to potřeba, je k tématu doplněný postup či další zajímavost pod oddílem „Víte, že…“ Kniha je doplněná vědomostním kvízem a abecedním rejstříkem.

Další užitečné knížky pro vaše děti:

Knížka za vysvědčení: Hravá matematika. Zábavná matematika je všude kolem nás!

Kdyby mi bylo jedenáct, dvanáct, tohle je přesně knížka, kterou bych chtěla dostat. Strašně moc mne bavila matematika. A tohle není jen tak obyčejná matematika – žádné sloupce příkladů a cvičení „za trest“. Tohle je opravdová zábava!

Strašidelné úkoly z angličtiny pro děti na prvním stupni základní školy. Podívejte se na ukázky.

Anglický jazyk mají dneska děti na každé základní škole. Někde se ho učí hravou formou již od mateřské školy, v některých ústavech od první třídy, nejčastěji však od třetí třídy základní školy. Existují různé pomůcky pro děti, jak si výuku zpestřit. Jednou z nich jsou i zábavná strašidla v knížce Strašidelné úkoly z angličtiny.

Může být chemie zábavná? Záleží na přístupu.

Ještě dnes – sic je to už přes dvě desítky let – si pamatuji, jak probíhaly hodiny chemie na naší základní škole. Nebyl to právě příjemně strávený čas. Paní učitelka byla bohužel zaplavena vlastními psychickými problémy, a tak na kvalitní výklad jí již nezbývalo sil. Psala na tabuli písmena a čísla, která jsme bezduše opisovali, aniž bychom tušili, o co jde.

Pravopisné hrátky pro školáky. Podívejte se na ukázky cvičení. Napsali byste je bez chyb?

Nejen „testy“ děti procvičí, ale také krásné grafické znázornění, jak daný gramatický jev správně napsat a použít. U slov jsou vykreslené obrázky, doplněná synonyma a vysvětlený význam. Rozdíly, kdy psát na začátku „s“ a kdy „z“ (například slova svolit a zvolit, sbít a zbít apod.),proč je důležitý kořen slova při psaní „je“ nebo „ě“ apod.