Share

Radek Chajda, Hravá matematika.
Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi.
Matematické zajímavosti pro zvídavé.
Edice hravá věda, 11-15 let
Nakladatelství Edika, ve společnosti Albatrosmedia, a. s. 2012.

Kdyby mi bylo jedenáct, dvanáct, tohle je přesně knížka, kterou bych chtěla dostat. Strašně moc mne bavila matematika. A tohle není jen tak obyčejná matematika – žádné sloupce příkladů a cvičení „za trest“. Tohle je opravdová zábava!

Děti mají spoustu nápadů, jsou zvídavé a jejich otázky nekonečné, a tak rodiče snadno padají z piedestalu těch, kteří tak nějak v dětských očích „od přirozenosti“ by měli vědět všechno. Nikdo nejsme dokonalí a není v našich možnostech znát veškeré informace, ale pokud máme možnost se nové dozvědět, rozšířit si současné znalosti a ještě k tomu zábavnou formou, tak honem do toho!

Záleží na nás, jak vidíme a vnímáme svět okolo. Po pravdě – matematika je všude kolem nás. Předměty, prostor…: matematici si umí vše vysvětlit a odůvodnit podle principů této vědy, zatímco skladatelé slyší všudykol hudbu a malíři vnímají detailní rozdíly barev, stínů a světel.

Denně chodíte po ulici, šlapete na zámkovou dlažbu – to je přesně krásný příklad geometrie!

Název neznamená, že by byla zamykatelná na klíč, ani se nepoužívá výhradně na zámcích. Obsahuje zámek v tom smyslu, že díky svému tvaru jsou do sebe sousední dlaždice tak zaklesnuty („zamčeny“), že se nemohou tak snadno posunout do boku jako třeba čtvercové dlaždice a dlažba je pak pevnější… existuje nekonečně mnoho možností takové dlažby…(13)

Víte, co má cykloida společného s nýtovaným železničním mostem? Jaké nádherné obrazce lze vytvořit, když si cykloidou trochu pohrajete? A na podobném principu vznikly i některé oblíbené dětské hračky s ozubenými kolečky a ořezanou tužkou.

Jak nás krásně umí klamat perspektiva! Jsou to optické klamy toho, co je větší a menší, pocit, že se kolejnice zužují a musí se na nějakém bodě setkat, ale i perspektiva na obrazech (příkladem v knížce je slavná Poslední večeře Leoparda da Vinciho).

A uměli byste svému zvídavému dítku odpovědět, co je to čtvrtý rozměr v geometrii?

Klasická matematika přináší mnoho zábavy. Proberete si populární Zenonovy paradoxy. Dají se krásně užít v běžném životě. Pohrajete si s objemy těles, ale pozor! I když znáte vypočítaný objem dané krabice, kolik do něho můžete naskládat kuliček? Jejich tvar je zrádný a nic není tak jednoduché.

Zahrajete si s barvami, budete měřit obvod zeměkoule a nadchnete své potomky tím, že konečně budou znát, jak se jmenuje číslo, které má 30, 60 nebo i 600 nul. Kolik nul má centiliarda?

Přijde řada i na tvoření různých cifer, pohrání si s náhodou a štěstěnou, seznámíte se se šifrovacími stroji a slovníkem a takhle bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. V knížce je toho na bádání a pro zvídavé hlavy opravdu velmi mnoho.

Tak jen stručně na závěr poslední kousky, které mne skutečně velmi zaujaly: víte, jakou posloupnost využívá pražský orloj? Jak vypadaly historické kalkulačky? A co si představíte pod pojmem analogový počítač?

Nevíte, co koupit svému školákovi za vysvědčení? Pořiďte mu Hravou matematiku: pobaví se, odmění  a ještě se mnohé naučí. A nám dospělákům tahle knížka rozhodně mnohé připomene a nové ukáže – na některé jevy v okolí jsme třeba doposud právě očima matematika ještě nehleděli. Nepřehlížejme svět kolem nás, zkusme se na něho podívat trochu jinak.