Share

bratrstvo-ruze

Zažila jsem krásný výlet do středověku. Potkala jsem se s Karlem IV., jeho synem Václavem, Petrem Parléřem, mistrem Theodorikem a dalšími osobnostmi, viděla jsem rozestavěný Chrám svatého Víta, pobyla na Karlštejně a prožila nevšední dobrodružství. Opět jsem se přesvědčila, že s dobrou knihou může člověk zažít cokoliv.

I když se jedná o knížku, která je (jak jsem zjistila až poté, co jsem se rozhodla ji začít číst) určena mládeži, rozhodně jsem nebyla zklamaná. Vlastně by se knížka Bratrstvo růže od autorky Renaty Štulcové dala brát jako pohádka pro odrostlé. A protože ve mně i po třicítce dítě dříme pořád a pohádky mám ráda, hezky jsem si početla.

Na stopě tajemství Karla IV.

Děj sledujeme především skrze příběh mladičkého pekaře Matěje, který má velmi blízko ke královské rodině. Nejen, že pekárna jeho otce dodává pečivo na královský stůl, ale Matěj díky své inteligenci získal přímo od císaře privilegium studovat na Karlově univerzitě a stal se tak spolužákem a zároveň i přítelem Václava IV. Vedle mladého krále a dalších chlapců je také učedníkem Petra Parléře a často se tak pohybuje ve zdech rozestavěného Chrámu svatého Víta.

Hlavní zápletka s lehce detektivním nádechem se začne odvíjet jedné prosincové noci, kdy bdící Pražané, mezi nimiž je i Matěj, spatří nad Pražským hradem tajemnou záři. Matěj se snaží záhadě přijít na kloub a vše probírá se svým dědečkem, který už to má sice v hlavě trochu popletené, ale co bylo kdysi dávno, to si pamatuje velmi dobře. Zalistuje ve své kronice a vnukovi prozradí, že ta záře nad Hradem se rozhodně neobjevila poprvé…

Záři viděl i Václav, jeho otec mu ale nechce (a ani nemůže) prozradit, co ji způsobilo. Začne se proslýchat, že hořelo v rozestavěné katedrále, jenže různí rýpalové a špehové vše zpochybňují s tím, že v chrámu není po požáru ani památky.

Začíná se naplňovat věštba slepého mládence, který císaře Karla IV. na začátku varuje, že je jeho velké tajemství ohroženo vyzrazením. Jsou ale dobří lidé (Bratrstvo růže, jehož členy jsou i Václav a Matěj), kteří mu jej pomohou chránit. Pokud by se jej uchránit nepodařilo, do Čech vtrhnou křižáci a bude zle. A skutečně – císař Karel je papežskou stolicí už delší dobu kritizován, že vládne příliš světsky a jeho lid že se chová kacířsky. Když se objeví tajemná záře nad Hradem, o jejímž původu ví jen císař, situaci to příliš nepomůže.

Děje se ale i spousta dalších divných věcí. Prahou se například na koni prohání bezhlavý templář. Pekař Matěj má navíc hlavu zamotanou láskou ke krásné Dorotce, jejíž otec ale pro dívku vyhlíží lepšího ženicha – nejlépe rytíře. A tak se mladík kromě rozluštění záhady kolem záře nad Hradem, svatováclavského meče a bezhlavého templáře musí navíc učit všemu, co správný rytíř musí umět (mystično je tak v ději prostřídáno i řadou úsměvných okamžiků). Velkou rytířskou zkouškou je nakonec pro Matěje především výprava po boku Václava IV. na Karlštejn, kde, jak předpokládají, se skrývá Karel IV., jenž dělá vše proto, aby uchránil své tajemství před vyzrazením.

Růže a krokvice

Druhé vydání knížky, která dříve nesla název Růže a krokvice, nemohlo nakladatelství JaS načasovat lépe než na rok, kdy si připomínáme 700 let od narození jednoho z nejvýznamnějších českých panovníků. Karel IV. sice není hlavním hrdinou a ani jeho syn Václav IV. není tou jedinou důležitou postavou, ale doba a význam legendy, již příběh vykresluje, s letošním jubileem úzce souvisí.

Přejmenování knihy na Bratrstvo růže je možná trochu nešťastné, protože snadno může dojít k záměně se stejnojmenným thrillerem Davida Morrella. Původní název nejen, že byl originální, ale navíc, jak jsem se dočetla ve čtenářských komentářích u prvního vydání, ona krokvice vyvolávala ve čtenářích zvědavost – když chtěli vědět, co to ta krokvice je, začetli se do anotace, která je upoutala a přiměla knížku přečíst.

Příběh je díky sympaticky vykresleným postavám milý, poutavý a opravdu čtivý. Ničím nepřipomíná soudobou (tedy už značně klišovitou) fantasy, což oceňuji. Je to legenda vylíčená s laskavostí českých pohádek, což výborně koresponduje s tématem a dobou, do níž je příběh zasazen – asi bych nechtěla číst fantasy dnešního typu odehrávající se v českých zemích v období době Karla IV. Takhle je to ale z mého pohledu naprosto v pořádku. Nemyslím si přitom, že by to mladé čtenáře muselo odradit. Milovníci literatury, kteří nejsou vyhraněni jen na fantasy, knížkou zklamaní určitě nebudou.

To, co ji činí ještě kouzelnější, je obrazné vylíčení staré Prahy a života v něm. Čtenář slyší klapot koňských kopyt, hrkání kol, hlasy lidí a všechen ten ostatní ruch ulic. V příběhu se navíc dobře prolínají dobová fakta a pověsti.

Dílu bych vytkla snad jen občasnou stylistickou neobratnost, celkový dojem z knížky byl ale tak dobrý, že se do ní v budoucnu určitě znovu ráda začtu.

Renata Štulcová: Bratrstvo růže, vydalo JaS nakladatelství, 2016

Anna Burdová, vlastovka.info

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]