Židovské osudy z rozhlasového cyklu Příběhy 20. století
Devět osudů českých Židů, kteří přežili nacistické pronásledování a v letech 1938–1945 ztratili své blízké je shromážděno v útlé, ale emočně velmi silné knize Zdálo se, že Bůh je lhostejný. Vzpomínky přeživších zaznamenali pro rozhlasový dokumentární cyklus dokumentaristé Českého rozhlasu a občanského sdružení Post Bellum. Jedinečný projekt – Příběhy 20. století – se představil čtenářům v knižní podobě již dříve – péčí Radioservisu vyšly: Kruté století (2008) a V komunismu jsme žít nechtěli (2009). Nyní se s ním setkáváme potřetí právě v již zmíněné publikaci.
Vzpomínání na velmi těžké údobí života devíti pronásledovaných českých Židů upravil do knižní podoby Adam Drda. Útlou knihu plnou strastiplných příběhů uvádí slovy:
„Zdálo se, že Bůh je lhostejný,“ říkala mi kdysi jedna známá, která přežila Osvětim, a byla zřejmě prvním člověkem podobného osudu, se kterým jsem se setkal. Ptal jsem se jí tehdy, jaký význam pro ni měla víra, když byla v lágru, a jak se osobně vyrovnává s pro mne takřka neřešitelnou otázkou: Je-li Bůh, a je-li dobrý a plný lásky, jak mohl dopustit holocaust, nejhorší zlo a utrpení, o němž víme, že se na zemi stalo? Později jsem tu větu slýchal v nepatrných obměnách od mnoha dalších přeživších, kteří stejně jako já, nenašli uspokojivou odpověď – proto se stala titulem této knihy.
Nenápadná publikace, skromná, pouze v měkké vazbě má třaskavý obsah: je naplněna silnými emocemi, je důkazem nesmírné statečnosti, holdem silné vůle přežít, je svědectvím neuvěřitelných útrap, krutosti a zla… Není lehké v ní číst. Není snadné přijímat informace v ní obsažené jedním rázem. Četla jsem ji dlouho, s přestávkami, dokonce jsem chtěla od těch krutých příběhů utéct – schovat se před nimi, ale vrátila jsem se – nedokázala jsem nedočíst až do konce.
Vím, že jsou na světě lidé, co se domnívají, že o holocaustu bylo popsáno už mnoho papíru, někteří dokonce hlásají, že žádný nebyl, myslí si, že už není třeba jej připomínat. S těmito lidmi rozhodně nesouhlasím! Je třeba ukazovat stále dokola, co zlovůle dokáže napáchat. Co je schopen člověk člověku provést z potěšení z moci či ze strachu o sebe sama. Je třeba si osudy lidí, kteří byli odsouzeni k strádání a smrti jen proto, že byli Židé, připomínat. Je třeba burcovat, odsuzovat takové praktiky, probouzet spící, nevidící, mlčící… Příště totiž může dojít třeba na všechny s velkým nosem…
Adam Drda představil devět židovských osudů – těžkých a současně naplněných neuvěřitelnou silou ducha a touhou po životě. Jsou si podobné a přitom je každý jiný. Naprosto shodný je jeden činitel – všichni byli Židé.
Čekají na nás vyprávění Miloše Drobného/V Osvětimi ptáci nebyli/, Tomana Broda /Birkenau Boy/, Heleny Weisové rozené Hoškové /Maluj, co vidíš/, Richarda Glazara /Přežil jsem Treblinku/, Heleny Maršíkové rozené Drumerové /Chanele/, Heleny Esterkesové rozené Rivcové /Ledochovka/, Ilony O. Kieszlové /Nesmíš vydat ani hlásek/, Věry Ďulové rozené Richterové /Malčinka a já/ a Evy Vaňkové a Heleny Koskové rozených Fischlových /Dcery „židovského buržoazního nacionalisty“/.
Nevím, co víc bych měla dodat: přečtěte si tuto knihu, zamyslete se nad chodem dějin, zeptejte se sami sebe: dokázal/a bych to, zachránil/a bych někoho, i kdyby nade mnou visel katův meč, mlčel/a bych s tichým nesouhlasem a myšlenkou našeptávající – hlavně, že se to netýká mne? Sama se snažím najít v sobě odpověď. Proto čtu knihy s takovými osudy. Věřím, že nás je víc, koho podobné příběhy vedou k správným odpovědím, komu poradí jak chránit a hýčkat dobro před zlem. Dnešní svět to potřebuje stále víc a víc, protože jsme se nepolepšili – však o tom slýcháme dnes a denně ve zprávách z celého světa.
Na závěr mi zbývá jen poděkovat dokumentaristům cyklu Příběhy 20. století za skvělý projekt, který uchová příběhy minulé i současné pro doby budoucí, a panu Drdovi za to, že nám vzpomínky statečných lidí zprostředkoval v knižním vydání.
Název: Zdálo se, že Bůh he lhostejný
Autor: Adam Drda
Vydáno: 2013
Vydalo nakladatelství: Radioservis
Zdroj foto: www.radioservis-as.cz
Jana Semelková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
