Krásné leporelo Psi, psi, psi pro nejmenší od Ivony Březinové a Katariny Gasko.

Psi, psi, psi! je nové leporelo Ivony Březinové a Katariny Gasko, které vydal Albatros. Nejmenší čtenáři, vlastně spíš nečtenáři, v něm najdou pejsky pomocníky – jeden hlídá dům, druhý stádo oveček, další je záchranář, ale je tu i pes tančící. Ivona Březinová tak dětem ukazuje, co všechno čtyřnozí kamarádi dokážou, kde všude jsou užiteční. A je důležité prozradit, že v případě leporela Psi, psi, psi! autorka poprvé publikovala své verše v samostatné knížce. Předtím jsme je mohli číst pouze v sbírce povídek tvůrčí skupiny Hlava nehlava Nahoře bez…, a dole taky.

Veselé verše doplňují ještě veselejší ilustrace. Najdete na nich jen rozradostněné tváře lidí, kterým jejich věrní chlupatí kamarádi pomáhají, kde se dá. Na každé stránce objeví malý čtenář-nečtenář řadu detailů, o kterých je prima si pohovořit s rodiči či staršími sourozenci.

Leporelo Psi, psi, psi! se povedlo. A protože mne nad veršíky a obrázky napadlo několik otázek, nezbylo, než se optat autorky textu, abych nezůstala v nevědomosti.

JS: Ivono, psi, dalo by se říct, různých profesí – jak ses k tomuto tématu dostala. Jsi sama pejskařka?

Ivona Březinová: Vůbec ne.  Za pejskařku si netroufám se považovat, když jsou všichni moji psi jen vymyšlení v knihách. Já jsem úplně jiný případ než třeba moje kamarádka Ivana Hutařová, která má své psí hrdiny (v knihách Jedna vražda stačí, Vražedný advent) před očima i ve skutečnosti. Ale právě Ivaně Hutařové za psí leporelo vděčím. Vzniklo totiž jako jakýsi myšlenkový doprovod ke knize Kluk a pes, i když tahle kniha byla pro třeťáky a leporelo je pochopitelně pro menší. Kluk a pes je o klukovi na vozíku a o jeho psím kamarádovi, který „studuje“ na asistenčního psa.  Kdyby mě Ivana Hutařová před časem nenasměrovala na správné lidi a na správné psy, nevznikla by ani kniha Kluk a pes, ani psí leporelo.

JS: Psa hlídacího a mazlícího si každé dítě dokáže vybavit a určitě i takového potkalo, ale jak dojde na psa tanečníka?

Ivona Březinová: Celé leporelo je o psích profesích. A často jsou ta povolání opravdu dřina. Celodenní práce na plný úvazek, ať už je pes asistent, policista nebo záchranář. Musí být pořád ve střehu a připravený pomáhat. Chtěla jsem to trochu odlehčit, proto jsem vedle práce zařadila i odpočinek – sportování psů při závodech psích spřežení a dogdancing, což je taková trošku komická disciplína, při které si člověk na hudbu nacvičí taneční vystoupení se svým psem. I psi se chtějí po práci bavit.

JS: Ilustrace výtečně doplňují tvoje veselé veršíky – konzultovala jsi s ilustrátorkou, co všechno by mělo na obrázku být, nebo jsi viděla až konečný výsledek?

Ivona Březinová: Spolu s textíky jsem ilustrátorce odevzdávala jakýsi scénář každé stránky. Návrh detailů, které by bylo vhodné ke každému tématu nakreslit, aby si rodiče s dětmi mohli povídat opravdu k věci. Viděla jsem pak obrázky při odevzdání a hned jsem se pro ně nadchla. Na pár drobností jsem ještě upozornila a výsledek je myslím dokonalý.

JS: S tím jednoznačně souhlasím. Takže se ti finální podoba tvé první „básnické sbírky“ líbí, předpokládám?

Ivona Březinová: No, básnická sbírka je v tomhle případě opravdu silné slovo, ale je to moje první leporelo a mám z něj opravdu radost.

JS: Zkusíš vydat opravdovou sbírku veršů?

Ivona Březinová: Zkusím vydat další leporelo 🙂

JS: Chystáš ještě nějaká leporela o zvířatech – pomocnících?

Ivona Březinová: Nerada bych prozrazovala, ale opravdu bude o zvířátkách, která nám pomáhají už jen tím, že přinášejí do našich domovů radost.

JS: Na čem právě teď pracuješ?

Ivona Březinová: Uf, to je opravdu úplně druhý pól mého tvůrčího záběru. Momentálně jsem za polovinou při psaní knihy o spisovateli Franzi Kafkovi.  Měla by to být poslední kniha mé takzvané „béčkové řady“, což jsou literární cestopisy pro mládež. Po Máchovi, Světlé, Němcové, Figuli, Cervantesovi a Wildovi to Kafka zakončí. Ale dává mi zabrat!

JS: To je jasné, nevybrala sis jednoduchého autora, pro zakončení řady literárních cestopisů.  Děkuji za malý rozhovor a za nové – tvé první a určitě ne poslední – leporelo.

 Na závěr bych ještě vysvětlila za autorku pojem „béčková řada“ – neznamená, že jde o druhořadou sérii, naopak! Vyjadřuje, že všechny názvy knih této řady začínají písmenem „B“: Básník v báglu (o K. H. Máchovi, 2005), Blonďatá Kerolajn (o K. Světlé, 2006), Báro, nebreč (o B. Němcové, 2007), Bojíš se, Margito? (o M. Figuli, 2008), Blázniví donkichoti (o M. de Cervantesovi, 2009), Blbnutí s Oscarem (o O. Wildovi, 2011). Ale to jsem se od leporela o psech dostala daleko – k těmto knížkám se rády pro vás s autorkou vrátíme, až „na svět“ přijde poslední z řady – ta o F. Kafkovi.

Zdroj foto – Albatros Média; foto Ivona Březinová – Monika Váňová

Jana Semelková

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]