Share

jmeli
Ačkoliv lidé pomalu upouštějí od různých tradic, nicméně některá připomenutí mají – zejména v tomto krásném svátečním dni – přinejmenším romantický nádech. Máte-li doma  již zavěšené jmelí, stálo by za to tuto tradici oživit.

Vždyť která žena by nechtěla milý polibek? A jmelí se k tomu přímo vybízí.

Co je to jmelí?

Jmelí se souhrnný název pro všechny poloparazitické keříkovité rostliny. U nás známe pouze jeden druh, se kterým se v původní podobě nebo obarvené do zlata či stříbra, setkáváte často na vánočních trzích. Na světě však existuje téměř sto druhů různých jmelí a ty ještě mají několik set poddruhů. Tato rostlinka je jedovatá a při požití způsobuje velmi závažné trávicí problémy, jež se projevují bolestí břicha, průjmy a snížením tepu. Ale do kuchyně si jmelí pochopitelně nekupujeme.

Jmelí parazituje na více než 200 druzích stromů a keřů. Na strom, převážně jehličnatý, se dostane semínko z trusu ptáka (poděkovat v našich podmínkách můžeme hlavně drozdu zpěvnému) a pak už se musí jen uchytit.

Dříve si lidé mysleli, že jmelí je vlastně škůdce, který oslabuje a ničí stromy. A tím znehodnocuje jejich dřevo. V některých oblastech se zase přezdívá jmelí kvůli jejich hustému větvení „košťata pro čarodějnice“.

Jmelí znali už i starověcí Římané.

Promítlo se také v řecké mytologii a dočíst se o něm můžete rovněž ve Frazerově Zlaté ratolesti. Ve 13. století vznikl na Islandu příběh Snorra Edda, ve kterém se objevuje bůh Baldr, který je zabit vlastním bratrem, slepým bohem Höðr. Jmelí zde má jistý symbolický význam.

Obecně ve starých předkřesťanských evropských kulturách mělo jmelí jakousi božskou podstatu a bylo symbolem mužské plodnosti, vitality a romantiky.

Plinius starší uvádí, že prý Keltové jmelí používali jako lék na neplodnost u zvířat a pro sebe jako protijed.

Líbání pod jmelím se vyvinulo někde v průběhu křesťanské Evropy. Proč však?

První důkaz o vánočním polibku pod jmelím pochází ze 16. století z Anglie. V té době však už byl tento zvyk nejspíš velmi populární. Lidé ho zařadili mezi mnoho různých mikulášských příběhů, kdy svatý Mikuláš se tak setkal se svou pravou láskou právě pod touto rostlinkou. Podle všeho však tento zvyk má kořeny ve Skandinávii, alespoň tak to píše v roce 1820 americký autor Washington Irving.

Podle zvyku se jmelí musí pověsit a nesmí se dotýkat podlahy. Jak ho na Vánoce pověsíte, můžete ho nechat viset po celý rok. Mělo by vás chránit před blesky a ohni. Tak si to aspoň lidé mysleli v novověku.

Zázračné však jmelí není

Vědci již dříve zjistili, že jmelí nemá žádné léčebné účinky. A tak různé extrakty z rostliny nepomohou ani k plodnosti, ani nemají protirakovinotvorné účinky. Někteří bylinkáři v Německu jej však používají k léčbě oběhových a dýchacích problémů, ale ani toto nebylo prokázáno.

Krásné Vánoce

 

Nejnovější příspěvky na webu:

Strakaté pohádky ze šuplíku

Strakaté pohádky ze šuplíku

15. Listopad 2017

Vodníci, princezny, ale i strašidla a chytrá zvířátka jsou hrdiny pohádek Františka Nepila. Díky veselé knížce Strakaté pohádky můžete poznat na dvě desítky nových.   Strakaté pohádky pocházejí z pozůstalosti Františka Nepila. Většina z dvanácti pohádek patří k souboru, jenž sestavil ještě sám autor. Zdena Nepilová a Ivana Hutařová přidaly k osmi původním ještě čtyři, které vznikly ve zhruba stejné době a vyšly v dětských časopisech. František Nepil uměl kouzlit se slovy, hrál si s jazykem, miloval naši krásnou řeč a dobře vyprávěné příběhy. Z jeho fejetonů dodnes dýchá pohoda, klid a jemný humor. Stejné spisovatelské umění se skrývá i v autorových pohádkách. Seznamte se s pejskem, který se naučil od koček lhát

Veselý zvěřinec do kapsy

Veselý zvěřinec do kapsy

14. Listopad 2017

Žirafy, sloni, psi, hadi, opice. Tihle všichni a ještě mnozí další defilují v knize Kapesní zvěřinec. Útlá, drobná knížka se může stát velkým a vtipným dárkem.   Kapesní zvěřinec je přehlídkou nejrůznějších zvířat světa, divokých i zdomácnělých, vystupujících v něžných, humorných básničkách. Knížka, vycházející v nakladatelství Šulc – Švarc, se může stát ideálním dárkem pro sběratele knih Jiřího Žáčka, milou pozorností, kteří si rádi počtou v dobré poezii, ale i pro ty, jimž se prozatím básničky vyhnuly. Možná se lehké Žáčkovy rýmy stanou jejich novou láskou. Jiří Žáček je autorem svěžích a hravých básniček, dětských říkadel a apokryfů, něžných sonetů i písňových textů. Již dávno se zapsal