Share

uplnek-pixabay-free-image

Nebo spíše tíha snů dnešních zítra zhmotněných. Tak nějak by se dala charakterizovat energie tohoto týdne. Po úlevě, kterou přinesl úplněk se zdá, že naše myšlení je jasné, že přesně víme, co chceme a ještě začátek týdne bude přát takové projasněné mysli, oslavě toho, co se nám podařilo si urovnat v hlavách i životech. Rozhodně tento čas využijte k čemukoliv podpůrnému. Rozjeďte své sny, udělejte první kroky k novým činnostem, vyházejte resty, pracovní, osobní, vztahové, řešte a dávejte tomu, co máte v hlavě fyzickou podobu.

Tomu všemu bude ještě přát i polovina týdne, i když tady se mohou začít energie dělit. Je to čas, když se to všechno, co se nám honilo hlavou minulý týden, vyřešilo se, a co si rozvíjíme v tomto týdnu, může  začít celkem hýbat kupředu. Někdy to mohou být i pohyby až nečekané, pobídky, náhlé vložení posledních dílků puzzle našich životů do rukou a ejhle, náhle je tu obraz, který si můžeme dát zarámovat!

Ale i když to mohou být splněné sny, může na nich ležet stín jejich těžkosti. Reality. Sny jsou něco  jiného než realita. „Dejte si pozor na to, co si přejete, mohlo by se to splnit“ – to je motto tohoto týdne a rovnou dvě karty až do konce týdne varují před propadem do jakéhosi pocitu, že to nezvládnu a tak to raději vzdám.

To je vyvedeno samozřejmě do extrému, protože pokud už budeme stát na té startovní čáře, kterou může začátek týdne celkem přesně nalajnovat, tak už to je opravdu prodchnuto něčím, co nám stojí za každé odřené koleno, které to na své cestě může přinést. Je to jen varování  – nelekejte se tíhy, kterou to s sebou může přinést. Ano, v knihách je teorie jednoduchá, v praxi je pak všechno obtížnější. Ale obě karty také nesou poselství, že to zvládnete. Je tam dostatek svalů, zkušeností, znalostí k tomu, abyste začatou práci dokončili, abyste svěřený úkol zvládli na jedničku. Jen si vyhrnout rukávy a pustit se do toho.

free image pixabayV tomto týdnu nás mohou brzdit právě vnitřní strachy, nedostatek sebevědomí a snad i nevíra  v to, že něco zvládnu. Je to také doba, která přináší jak rychlé události ve smyslu posunů kupředu, tak i zcela nové možnosti, které ještě neznáte. A zase se to může týkat něčeho, co vás potěší, ale vzápětí vás to vyděsí, protože „tohle si přece nezasloužím, na tohle nemám, tohle se přece vůbec nesluší, jak se tohle vůbec mohlo stát?“ Mohlo, protože jste si to možná přáli, možná vám to bylo dáno nevyžádaně, ale co tento týden začne, co vám prosákne do  života byť jen formou jakéhosi poselství, je tím, co vám v životě má zaujmout trvalé místo.

radost-pixabay-free-imageIdeální doba pro hledání sebe samých, pokud jste se ještě nenašli. Tento týden se bedlivěji rozhlížejte kolem sebe, měli byste někde najít pomocnou ruku nebo pomocnou informaci.  Neponižujte však své schopnosti a dovednosti – vy na to máte!

Skvělý týden pro ukončování projektů nebo události, životních záležitostí a skvělá doba pro načínaní nových. Vše s noblesou a grácií.

Skvělý týden i pro překonávání předsudků a strachů – budou útočit, ano, ale jen proto, abychom jim mohli dát na frak.

A v tom vám budu držet palce…

Renata Petříčková

Nejnovější příspěvky na webu:

Eva Hölzelová: Arina

Eva Hölzelová: Arina

19. Listopad 2017

Je to pohádka? Nebo mýtický příběh? V roli čtenáře budete často tápat, až se nakonec rozhodnete tuhle věc neřešit a ponoříte se do svěžího příběhu odloženého znetvořeného chlapečka Adama, který vyrostl u lesních žen, moudrých a spravedlivých. Převzal od nich jejich moudrost, a přidal mužnou odvahu. Jednoho se musel vydat do světa, protože tak už to bývá. Aby nebyl sám, přidala se k němu i moudrá, lehce svérázná a někdy i prostořeká vlčice Arina. Lidské království ovládla pavoučí královna Arachnita a nepěknou kletbu uvrhla na členy královské rodiny. Dalo by se říct, že jedna pohroma stíhá další a ani s příchodem Adama to není

Lenka Sobotová: Suchý konce

Lenka Sobotová: Suchý konce

19. Listopad 2017

Duševní samomluvy a suchý konce. Někdy máme chuť se začíst do něčeho, co je obyčejné i neobyčejné, zároveň tím, jak to proniká do nitra duše, jak nás to osvobozuje od vlastních myšlenek, protože zjistíme, že jiní lidé mají někdy v hlavě úplně to samé. „Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.  „A co vy? Přece vás tu nenecháme…“ zarazí se šéf při pohledu na paní domu, bezprizornou postavu s kabelkou přitisknutou k hrudi, nerozhodně stojící na verandě, kterou profukuje vítr, až to