Debbie Ford: Správné otázky. Umíte se správně rozhodnout?
Debbie Ford tvrdí, že stačí deset jednoduchých otázek, na které když si popravdě zodpovíte, dokážete vyřešit každé životní dilema. Musím říci, že má pravdu: jsou to dokonalé otázky, které v sobě koncentrované schovávají veškeré moudré duchovní rady a jejich zodpovězení nezabere víc než pár vteřin. Pokud tedy posloucháme svůj vnitřní hlas, který vždycky mluví jako první. Někdy je to jen zlomek sekundy a přehluší ho rozum, strach, morálka „co by řekli druzí“ apod.
Abychom se hned na začátku namlsali, tady jsou některé z nich:
Hledám to, co je dobré, nebo to, co je špatné?
Umocní tato volba mou životní sílu, nebo mě o životní sílu připraví?
Využiji tuto situaci k osobnímu růstu, nebo ji budu vnímat jako porážku?
Posiluje mě tato volba, nebo oslabuje?
Je tento čin aktem sebelásky, nebo aktem sebesabotáže?
Já jsem třeba na sebesabotáž absolutní machr! Ty další potom najdete v knize společně s povídáním o nich, případně s autorčinými osobními zkušenostmi. I ona je úplně obyčejná žena a reaguje navíc úplně typicky žensky. Znáte to, máte po několika dnech volno a jste požádáni o nějakou laskavost, která vám naruší klid a – no prostě vám ten člověk leze do zelí. Do vašeho klidného zelí.
Nicméně vzápětí poté, co jsem řekla ano, už toho litovala a zlobila se na sebe, že se tak snadno vzdala plánu vyhradit si čas jen sama pro sebe. Aby potěšila přítele, zradila své rozhodnutí strávit víkend pole svého. Sklouzla zpět k neblahému zvyku upřednostňovat přání druhých před svým vlastním. Když potom společně seděli u snídaně, Jen se cítila bezmocná a vzrůstal v ní vztek. A jak už to tak bývá, byla naštvaná nejen na sebe, ale i na Jeffa, že intuitivně nevytušil, co si Jen opravu přála. Jen se pak na zbytek dne natolik oddala sebevýčitkám a pocitu zklamání, že si odepřela i potěšení z odpolední masáže.
Později, když Jen ležela na lehátku u hotelového bazénu, vzpomněla si na správné otázky. Zejména se jí vybavila otázka: „Stojím ve své síle, nebo se chci zavděčit druhým?“ Zavřela oči a přenesla se do okamžiku, kdy svému příteli řekla ano.
A zjistila, že přání strávit den po svém, po vyčerpávající práci si odpočinout v tichu jí bylo opravdu milejší, než potěšit přítele a vyhovět jeho žádosti, aby strávili snídani s přáteli. Její klid a možnost načerpat síly byly zmařeny. Jejím prvotním odhodláním ale bylo být „zdvořilá a ohleduplná“. A takhle to máme, milé dámy, mnohé… Měly bychom si ale uvědomit, že snaha býti zdvořilá nám v takových případech bere sílu, a v konečném důsledku také ničí vztah s partnerem.
Je to možná trochu extrémní případ, nebo naopak vám přijde malicherný (protože jedna snídaně plná rušivých elementů na dovolené se dá přežít, ne?), ale je to dobrý případ pro uvědomění si principu, jakým s námi naše podvědomí cvičí. A kde v takové chvíli je intuice, která nám radí dobře. A kde vznikají potlačené vzteky, smutky i nemoci.
Logicky vám určitě došlo, že v takovém rozpoložení není vhodné dělat zásadní rozhodnutí v životě. Dělat volby. Ke správným rozhodnutím se potřebujeme sami sebe správně ptát – a umět rozeznat rizikové emoce a scestné myšlenky, které nás svádí na scestí (spojené se strachem, obavami, pocitem méněcennosti nebo založené na mínění jiných).
Nad touto útlou knížkou, akorát tak do kabelky se mnohokrát zamyslíte, chytíte za nos a víte co? Začnete se mít rádi. Protože ony otázky jsou jedna jak druhá pouze o sebelásce. O tom, abychom si udrželi sílu pro život – a teprve poté budou moci být šťastní i lidé kolem nás.
Debbie Ford byla mimořádně uznávanou odbornicí a průkopnicí v oblasti sebe rozvoje a autorkou mnoha knih, které se věnovaly hledání těch odvrácených tváří lidské psychiky a duše a hledajících cestu zpět. Její kniha The Dark Side of the Light Chasers (1998) se stala bestsellerem a od té doby se věnovala také workshopům, vyučování svých teorií a byla častým hostem ve známých televizích pořadech (např. u Oprah, Good morning America, Larry King live apod). Ve svých knihách prokázala mimořádný talent nahlížet pod skořápku problémů a pod masky lidí, hledat vnitřní pravdu. Odkaz její práce žije dál v jejím Ford Institutu, ve kterém v Debiině práci a poslání pokračují její následovatelé.
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com, 2016
Renata Petříčková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
