Share

Mezzosopranistka, harfistka, violistka, houslistka, dvě sopranistky a tři dirigenti pokřtili 30. 10. 2014 v pražské Galerii Vinohradská 12 kuchařku, která je na českém knižním trhu ojedinělá. Kniha v ušlechtilém provedení KDYŽ VAŘÍ MÚZY přináší kromě receptů 16 rozhovorů s výraznými osobnostmi klasické hudby. Vydává Verzone ve spolupráci se Smetanova Litomyšl.

Je libo kuskus podle Dagmar Peckové? Bramborovou placku à la Libor Pešek? Na čem si pochutná operní diva? Vymění někdy dirigent taktovku za vařečku? Kdo je vyhlášený labužník? Radek Baborák, Jiří Bělohlávek, Kateřina Englichová, Marie Fajtová, Jitka Hosprová, Simona Houda Šaturová, Jakub Hrůša, Marko Ivanović, Roman Janál, Ondrej Lenárd, Štefan Margita, Dagmar Pecková, Libor Pešek, Leoš Svárovský, Magdalena Švecová a Ivan Ženatý o jídle a vaření.

Hlavním tématem je vaření, ale nahlédneme také pod pokličku soukromého života umělců. Objevíme, že vztah k jídlu až překvapivě koresponduje s jejich charaktery a s přístupem k hudbě a životu jako takovému. Z obdivovaných postav pódia se nad prostřeným stolem stávají bytosti sympaticky blízké. Zpovídané umělce spojuje jejich účinkování na festivalu Smetanova Litomyšl. Rozhovory doplňují snímky z nezapomenutelných koncertů.

Jitka Novotná je díky moderování koncertů a festivalových večerů známá jako „tvář klasické hudby.” V Českémrozhlasu a České televizi se podílela na vzniku dokumentárních snímků věnovaných významným uměleckým osobnostem, mezi nimiž jsou José Cura, Elina Garanča, Mischa Maisky, Libor Pešek, Rolando Villazón. Pracovní setkání s tuzemskými interprety nejednou vyústila v přátelské vztahy. I díky nim se mohla zrodit autorčina první kniha.

Fotografka Alena Hrbková patří ke špičkovým fotografům jídla. Fotí ho pro reklamu, časopisy (Apetit, Elle, Marianne a Marianne Bydlení, Můj dům a další), nafotila také řadu kuchařských knih.

 

Ukázka z knihy – recept Dagmar Peckové

Kuskus s granátovým jablkem

250 ginstantního kuskusu, sůl, 1 červená cibule, 1/2 granátového jablka,50 gpiniových oříšků, 1 menší salátová okurka, 4 lžíce velmi kvalitního olivového oleje, 1 lžička medu, 2–3 lžíce bílého balzamikového octa, 2 větší větvičky čerstvé máty, čerstvě mletý pepř, špetka mleté skořice

Druhou půlku granátového jablka, které prý udržuje mládí, si můžeme později sníst „jen tak“ nebo přidat do müsli či šampaňského. Kuskus zalijte 300 ml vroucí osolené vody a nechte odstát 5 minut. Mezitím oloupejte a nadrobno nakrájejte červenou cibuli, z půlky granátového jablka odstraňte jádra, okurku oloupejte a nakrájejte na malé kostičky. Piniové oříšky opražte na pánvi, leč prosím nasucho (bez oleje). 2 lžíce oleje rozehřejte na pánvičce, osmažte cibuli, přimíchejte med, přilejte ocet, odstavte z vařiče a nechte částečně vychladnout. Do kuskusu (pozor, všechna voda se musí vstřebat) dobře zamíchejte 2 lžíce oleje. Kuskus by se neměl lepit a měl by mít „vzdušnou“ strukturu. Potom přimíchejte zbylé ingredience – zkaramelizovanou cibuli, nadrobno nasekanou mátu, opražené piniové oříšky, okurku a granátové jablko. Salát dochuťte solí, pepřem a špetkou skořice.

Možná to napoprvé zní složitě, ale salát je opravdu hotový v cuku letu. Já osobně bych ho mohla jíst po metrácích jen tak, bez ničeho, ale s grilovaným lososem, který je také hned hotový, je to opět rychlý a vynikající (třeba i nedělní) oběd.

 

Nejnovější příspěvky na webu:

Velmi lidské povídky

Velmi lidské povídky

29. Březen 2018

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je jen šikovný babral. Ti a mnozí jiné jsou hrdiny povídek v nové sbírce Nelidské zdroje. Monika Petrlová už čtenářům předvedla, že povídka je jejím oblíbeným literárním útvarem. Po dvou úspěšných povídkových souborech – Hafni! a jiné povídky a Mrkev pro vězně – se vrací se třetí sbírkou Nelidské zdroje. Nelidské zdroje se v deseti povídkách zaměřují na dnešní uspěchanou dobu, kdy nás společnost tak trochu tlačí k rychlosti, odtažitosti, z lidí se stávají zdroje a ze všech jsou manažeři, asistenti  či specialisté. Mezilidské vztahy však nikdo

Enrique Barrios: Ami, vnitřní civilizace

Enrique Barrios: Ami, vnitřní civilizace

27. Březen 2018

„Když jsme přijeli, myslel jsem si, že se Ami a jeho kosmická loď navrátí v prvních dnech letního období, ale strávil jsem téměř dva měsíce marným čekáním na skalách, kde jsme se předtím dvakrát setkali. Prázdniny už pomalu končily, zanedlouho jsme se měli vrátit do města a pořád nic. Toto smutné čekání změnilo mé prázdniny ve skličující, nekonečně dlouho trvající okamžiky. Každý den jsem chodil na skály na pláži a dlouhé hodiny, někdy až dlouho do noci, jsem pozoroval oblohu a přál jsem si spatřit známý létající předmět. Při každé světlušce, která nade mnou prolétla, mi srdce poskočilo nadějí, ale vždycky se