Višňový sad, foto Michal Hladík

„Jsou tři pod nulou a višně už jsou v květu.“ Dovolím si uvést článek jednou okřídlenou větou, jež přímo vyjadřuje náladu, s nádechem beznaděje, hry Višňový sad. Divadelní spolek Kašpar již více jak dvacet let dokazuje, že v jednom divadle lze umně střídat klasiku s moderní dramatikou. Tentokrát si ke zinscenování vybrali Čechovův Višňový sad, a myslím, že to byla trefa do černého.

Čechov si přál, aby se jeho hry hrály jako komedie. Ne vždycky divadla jeho přání vyslyšela, ale zpracování v Divadle v Celetné ukazuje, jak s klasikou nakládat citlivě a s jasným cílem. Můžete se proto těšit na skvělou inscenaci plnou nadsázky, slabého pousmání nad vlastním osudem, špetky patosu a nostalgie nad starými dobrými časy. Byly totiž doby, kdy se višně sušily a kupoval je celý svět… Pokračujte ve čtení zde