Jimi Hendrix v roce 1967, zdroj: wikipedie

Na neděli připadne 41. výročí úmrtí amerického fenomenálního kytaristy, zpěváka a skladatele, Jimiho Hendrixe, člena Klubu 27. Ovlivnil řadu zpěváků, ale i laické generace; ještě dnes zasahuje (nejen) mladé lidi, kteří hledají své pravé místo ve společnosti a ve světě. Není sice symbolem nalezení cesty, hlavně ne té pravé cesty, ale je jasnou ikonou principu samotného hledání, geniality, symbolem „květinové“ doby a hvězdou Woodstocku.

Říkalo se, že je to černoch s „bělošským“ rockem, který dokáže na kytaru hrát i svými zuby. Neznal noty a místo nich používal barvy.

Jimi Hendrix také geneticky zosobňoval „světový mír“, hippiesovskou naději na celosvětové přátelství – v jeho krvi kolovala krev černošských otroků, bílých otrokářů a Indiánů z kmene Čerokézů. Rytmus získal i od rodičů; oba byli profesionálními tanečníky. Pokračujte ve čtení zde