Evellyn Pacoláková, Vasil Fridrich (foto Alena Hrbková)

„Vypravuj, co ti povídala maminka.“ Díval se na mě zaskočen. „Většinou pohádky.“ „Vypravuj pohádku.“ Bylo to jako v dálce (jako všechno, co mi kdy řekl), dotýkalo se to současnosti jen na magickém předělu, kde všechny světy splývaly v jeden. Dospělý muž vyprávěl pohádku dospělé ženě, v noci před jejich sňatkem u kachlových kamen pod petrolejkou, ve vůni bylinného čaje. Příběh, který jsem předtím nikdy neslyšela, byl prostý.

Dovolila jsem si začít přímo citací z knihy Květy Legátové, protože si myslím, že právě výše zmíněný úryvek je určující pro vývoj celého dalšího děje. Spisovatelka Květa Legátová zaznamenala obrovský úspěch svými dvěma knihami Želary a Jozova Hanule. Její příběhy se dočkaly své filmové a v roce 2012 rovněž divadelní podoby. Divadelní adaptace, kterou můžete zhlédnout v Divadle Rokoko, se velmi zručně ujala Věra Mašková. Pokračujte ve čtení zde