Dobrodružství molekuly vody ve sladkovodních světech
Voda je všude kolem nás. Teče v řekách, potocích, je ve stojaté vodě, je skryta pod zemí, pod kameny, ulpívá na listech, než se odpaří, teče z vodovodního kohoutku.
V našich měřítkách sice hovoříme o sladkovodní vodě, ale ve své podstatě to nikdy není stejná voda. Vedle minerálního složení, znečištění apod. v ní žijí různorodí drobní živočichové. Některé ani pouhým okem nespatříme a jiní jsou tak drobní, že k detailnějšímu pozorování je lepší „ulovit“ si je přes sítko.
Dobrodružství vodní molekuly je velmi skvělý nápad. Nadchla mě i obálka knížky
Nabízí se tu úžasná příležitost (nejen) dětem představit živou pestrost, která se ve vodě nachází. A i když mnozí z těchto živočichů nejsou zrovna „roztomilí“ krasavci v obvykle chápaném pojetí, zvětšení pod lupou či v mikroskopu mohou i tak získat své zvláštní kouzlo – dětskýma očima připomínají různé strašidelné příšery z jiného vesmíru. A přitom tento úžasný vodní vesmír je tak blízko.
Molekula prochází různými prostory, klesá z oblohy dolů do podzemí, kde je naprostá tma. Tam tedy žijí živočichové, kteří nepotřebují dobrý zrak, či vůbec nějaký. Postupuje do prameniště, kde už někteří živočichové získávají trochu barevné pestrosti – jako třeba překvapivě krásně červeně zbarvený pakomár. Dostává se potoka, do řeky, do tůňky, rybníka… Její příběh je doplňovaný tajenkami a bublinami s textem.
I když se mi nápad velmi líbil, mám k tomu určitá „ale“
Předně grafické zpracování a font písma. S dětmi upřednostňuji čtení papírových knih před digitálními. Přijde mi to takové intimnější: sedíme vedle sebe, otáčíme stránky, dítě ukazuje na obrázek, má to svou váhu, vůni… V tomto případě bych ale raději doporučila e-knihu. Písmo na papíru je bílé a velmi drobné. Na některém podkladu (například světle šedý) je těžko čitelné. V digitální formě lze změnit jas, velikost fontu a mohu říci, že v ukázce v pdf (můžete stáhnout zde ze stránek Grada) se v textu již velmi pěkně orientuje.
Druhé „ale“ se týká dle mého zbytečného pojmenovávání drobných živočichů jejich osobními jmény. Dítě se jistě poprvé setkává s názvy živočichů jako například blešivec, bezkrunýřka, ploštěnka, lasturnatka, pakomár apod. Přijde mi pak zbytečné jim dodávat ještě rozlišující jména jako Plok, Byt, Las, Pak a tak dále. Působí to trochu zmatečně. Tím, že se jedná víceméně o jednoslabičná pojmenování, hůře se následně od sebe odlišují. Navíc tito živočichové se objevují třeba jen krátce a hned se jede dál. Někdy tedy čtenář musí otočit pár stránek zpátky, aby se dozvěděl, které to křestní jméno zrovna patří jakému živočichovi.
„Jejich jízda pramínkem se postupně zrychlovala a nabírala na divokosti. Pak byl ale zdatným jezdcem, a tak mezi všemi překážkami bezpečně prokličkoval. (…) Molekula poděkovala Pakovi za úžasné svezení a začala se rozhlížet po Blechovi.“
Poznávat příběh Molekuly a vstřebávat tolik zajímavých informací bude pak určitě pro dítě jednodušší, pokud bude číst celé dobrodružství společně s dospělým. A možná to bylo i záměrem této knihy, aby čas s ní dítě trávilo právě s rodičem.
Jinak ve výsledku skvělý počin a určitě by mohlo vznikat více takových zajímavých publikací, díky nimž se děti zábavnou formou mnohému naučí.
MB
