Nepředvídatelné, napínavé Shustermanovo Uvolnění: Kniha, od které se nelze odtrhnout!

Amerika v budoucnu se vzpamatovává z následků války mezi dvěma znepřátelenými stranami  pro rozdílné názory na ochranu života. Jejím výsledkem je uzákonění “uvolnění”, podle kterého lze nabídnout děti mezi třináctým a osmnáctým rokem k odebrání a následné transplantaci orgánů. Souhlas dávají rodiče z různých důvodů: dítě je problematické, sirotek ve státním ústavu, rozvedení manželé se neumějí dohodnout na výchově … Náboženští fanatici poskytují svého desátého potomka jako oběť Bohu, desátek.

Někteří “uvolnění” se mlčky podřídí, jiní se nechtějí jen tak vzdát. Na cestě za přežitím se náhodou setkají tři mladí lidé: bouřlivák Connor, sirotek Risa a zpočátku poddajný lidský desátek Lev. Pokud se jim podaří dožít osmnáctky, nikdo jim neublíží, sic se v pomateném světě, který si brousí zuby na každý kousek jejich těla od rukou až po srdce, osmnácté narozeniny zdají nekonečně vzdálené.

Tato kniha upoutala mou pozornost od první chvíle, co jsem ji zahlédla. V podstatě to byla pro mě asi nejočekávanější novinka za měsíc červenec. Než jsem si přečetla anotaci, jak to už bývá, zaujala mě obálka. Nemůžu říct, že je překrásná a opěvovat ji, protože po přečtení této knížky mi přijde přímo děsivá, ale uznávám, že poprvé se mi asi docela líbila. Anotace také nezklamala. Vypadalo to přímo ideálně … Originální příběh s originální zápletkou. No, nepřečti si to! I tak jsem však čekala svým způsobem klasickou dystopii, která bude patřit k těm lepším, ale stále to bude klasika. Kdybych jen věděla …

Ať jsem od této knihy očekávala cokoliv a ať má očekávání byla jakkoli vysoká, dostala jsem tisíckrát víc. Kniha byla obrovským překvapením! Od první stránky mě to doslova strhlo. Od té doby mě nezajímalo nic jiného ​​než čtení. Kdykoliv se mi naskytlo byť jen trochu času, utíkala jsem ke knize, abych přečetla alespoň kousek. Stále jsem nad ní musela přemýšlet a potřebovala jsem číst … Bylo to tak strašně napínavé, že realita u mě neměla místo. Napadá mě asi jediné slovo – nepředvídatelná. Ani na chvíli jsem si netroufla odhadnout konec, protože zde se nedalo předvídat ani to, co bude na další straně, natož na konci. Autorův styl psaní byl naprosto perfektní. Již po krátké chvíli mě měl omotanou kolem prstu a mně bylo jasné, že bych od něj přečetla i telefonní seznam.

V knize se střídaly úhly pohledu a nejenom v rovině hlavních hrdinů. Abychom se do příběhu ponořili ještě více a všechny nástrahy autora na nás dopadly po každé stránce, příběh uvidíme i z pohledu lidí, kteří jsou na té špatné straně. Ať už policie, zdravotníci … Tím se stal příběh daleko zajímavější. Bylo zvláštní vidět jak to vnímají jiní lidé, zejména proto, že to, že rozebírají děti na orgány jim přišlo prakticky normální. Zcela běžná věc … Mnoho věcí, se kterými jsem se při čtení setkala, mi z mysli vymizí velmi těžko. Tato kniha mě zasáhla, když jsem to čekala nejméně. Nabyla pro mě reálný základ, díky čemuž jsem se do toho absolutně ponořila a vše prožívala s hlavními hrdiny. Bála jsem se s nimi a upřímně jsem jim držela palce, aby vše překonali.

Tato kniha ve mně zanechala hluboký dojem, který ve mně zůstane ještě pořádně dlouhou dobu. Po přečtení jsem si musela jen tak sednout a přemýšlet … Všechno jsem si převzala v hlavě a vzpamatovávala se. Čekala jsem, že to bude dobré, ale překonalo to všechny mé očekávání. Tuto knihu doporučuji každému! Zjistila jsem, že tato perfektní série má i pokračování, které je hodnoceno stejně výborně, a tak mi je jasné, že si to musím přečíst i kdyby nevím co. Velmi doufám, opravdu velmi, velmi, že se ostatní díly přeloží. Rozhodně to stojí za to. Pokud vás kniha zaujala, neváhejte ani vteřinu a pusťte se do ní. Neprohloupíte!