Share

Poslední díl z volné trilogie příběhů, jejímiž hlavními hrdinkami jsou mladé ženy s křestním jménem začínajícím na „K“, nese název Klaudie na rozcestí.

Beáta Matyášová, Klaudie na rozcestí. Nakladatelství Motto, 2013.

Samy sobě si mnohdy nevědomky diktují, že musí vše zvládnout bez cizí pomoci. Nakonec se hroutí, volají o pomoc, ale jejich křik není pokaždé tak dobře slyšet. Nejednou je to jen vnitřní bolest, se kterou se rvou opět samy, byť touží být automaticky pochopeny svými protějšky.

Na první pohled jejich osudy nenosí takový punc dramatu, ve společnosti působí dojmem vše zvládajících dam, ale jsou stejně jako řada ostatních žen zapředeny do mnohdy únavného běžného životního koloběhu. A právě ta „všednost“ je nám tolik blízká a srozumitelná. I my se místy propadáme do stereotypů, z nichž chceme utéct, chceme zaujmout v rodině a ve společnosti nepřehlíženou pozici, chceme být lepšími, až bláhově dokonalými. Proto jsou nám přešlapy, touhy, naděje, ale i úspěchy hlavních hrdinek tolik blízké: možná jsme neprožily na chlup totéž, co ony, ale nalézáme v nich kousek sebe, své kamarádky, známé, příbuzné.

Ženy s velkým K, Klára, Karla, Klaudie jsou ve svém životě malými pány: všechny mají něco podobného. Jsou vláčeny vpřed, mnohdy proti své vůli, nemají čas se zastavit, uchopit pevně otěže a plně zvládnout situaci přesně podle svých představ. Buď už jsou vyčerpány po tolika marných bojích, přetíženy špatně nastavenou laťkou, nebo jen nemohou najít někoho, kdo by s nimi šel ve stejném čase tou samou cestou. Chtějí být dokonalými matkami, dcerami, či manželkami. Pod nohy jsou jim ale kladeny překážky, které nejenže těžko překonávají, ale často je naopak stahují dolů. Na první pohled nemusí vůbec jít o žádné těžko zdolatelné, či příliš ambiciózní plány. Ba právě naopak. Byly či jsou úspěšné ve škole, v zaměstnání: zdolávání těchto Mount Everestů jim jde snadno, ale získat lásku, zázemí, či duševní pohodu, to už jim tak lehce nejde. A nejednou běží čas proti nim.

Můžete si položit otázku, co je tak těžkého na tom být matkou? Klára se ale do pozice vše zvládající manželky a matky opřela s maximální vervou a její psychika se podlomila.

Ptáte se, proč tak chytrá a úspěšná holka podlehne alkoholu? Karla ale nikdy nechtěla selhat, znovu je tu nastolená image, že sama všechno zvládne. Alkohol se pro ni stal berličkou a ne příliš šťastnou volbou.

A Klaudie?

Jméno jí vybrala maminka. Vedle všech Janiček, Petrušek a Leniček bylo jiné. Maminka si přála, aby i její dcera byla jiná. Výjimečná. Krásná, hodná a chytrá (která máma si přeje něco jiného).

Na základní škole vynikala Klaudie v jazycích. Na gymnáziu v matematice a na vysoké v ekonomii.

I Klaudie měla našlápnuto k báječnému životu či k představě dokonalosti. V šestnácti se seznámila s Přemkem. Byla to první láska, on ji miloval, ona měla pocit, že někde čeká někdo lepší. I po mnoha letech vztahu si ho odmítla vzít a mít s ním děti. S novou láskou se však dostala na druhou kolej. Vedle Přemka byla jedinečná: chtěl s ní založit rodinu a vytvářet budoucnost. Vedle Petra měla pocit, že je jen chůvou pro jeho dceru Terezu, jíž měl ve střídavé péči s Andreou, s níž se ale nerozvedl. Po krátké době získala jeho absolutní důvěru: všechno obstarat, zařídit, to ale Klaudie nechtěla. Petr měl být v její blízkosti, měli se těšit jeden z druhého, ne zůstávat sama v pozici macechy, zatímco on byl do pozdních hodin v práci. Chod domácnosti zabředl do stereotypních kolejí a ani Tereza nic Klaudii neulehčovala.

Pocit odcizení by mohl zvrátit nový rodinný přírůstek. Klaudii je přes třicet a touží po dítěti, Petr to ale vidí jinak: on už dceru má. Jejich společný prostor má trhliny; jako by na všem ulpěly Petrovy vlastnické a genetické nároky a Klaudie je jen jakýsi užitečný vetřelec.

Nevěra nakonec nebyla tím nejlepším vysvobozením. Odchody, návraty a při pohledu do minulosti otázky a zpytování. Bývalý Přemek je ženatý a má dvě děti. Klaudie, která čekala na někoho lepšího, je nakonec na rozcestí: bude tahat kočár se svým miminkem? Nezůstane na všechno zase sama?

Svižnou stylistikou otvírá Beáta Matyášová ve své volné trilogii zraněnou duši trojice žen, které v životě hledají svou cestu. Stejně jako předchozí knihy i Klaudie na rozcestí se velmi dobře čte, výborně ukazuje vnitřní svět hlavní hrdinky, kterému především my ženy velmi dobře rozumíme.

MB

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]