Téma dne: MOZEK. Komu patří tento mozek? Jedná se o mimozemského vetřelce?

Komu patří tento mozek? Myslíte, že vesmírnému vetřelci? Nikoliv. Jacopo Annese, Ph.D. (Dr.), ředitel „mozkové“ laboratoře říká: „Ne, opravdu ne. Je to mozek delfína skákavého.“

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Do své „knihovny“ mozků nepřidává jen lidské kusy, jak bylo zmíněno v předchozím článku.

V srpnu veřejně oznámil, že v laboratoři začali pracovat na „bezprecedentním anatomickém atlasu“ mozků delfínů.

„Existuje mnoho nezodpovězených otázek ohledně mozku a mysli delfínů skákavých. Doufáme, že jestliže se zpřístupní kompletní 3D mapa v mikroskopickém rozlišení, budeme moci vyřešit některé ze záhad (a mýtů) kolem učení a inteligence delfínů,“ říká Annese.

Obecně je rozšířena myšlenka, že zejména v zajetí se delfíni lépe učí. Mluví se o delfínech jako o inteligentních bytostech. Ochránci přírody navrhují, aby se s delfíny zacházelo stejně eticky jako s lidmi; že jejich inteligence je velmi podobná lidské.

Pro většinu světa je proto také nepochopitelný a nepřípustný drastický lov delfínů japonskými rybáři, kteří harpunami zabijí na tisíce těchto vodních savců.

Trailer filmu Zátoka (The Cove).

Film vyhrál Oscara v roce 2010 v kategorii nejlepší dokumentární film. Filmaři pronikli tajně do japonské zátoky Taji, kde byli svědky masakru dvou tisíc delfínů.

Japonci mají povoleno ulovit ročně 20 000 kusů. Podle Japonců se jedná o tradiční japonský rybolov a jeho zákaz by způsobil, že místní by přišli o práci.

„Lov delfínů je dědictvím japonské kultury získané po předcích,“ řekl tiskový mluvčí vlády Yoshito Sengoku.

Velikost a složitost delfíního mozku se značně podobá mozkům lidí, přiznává Annese. Avšak rozdílů je zde stále mnoho. Například delfíní mozek obsahuje více bílé hmoty se širšími vodivými axony (neurity).

Oblast týkající se sluchu je masivnější; delfíni jsou schopni echolokace. Rozdíly jsou i v dalších částech (hippocampus, mozeček apod.). Podle Annese delfíni musí mít odlišný způsob myšlení také hlavně proto, že corpus callosum, což je část mozku, která spojuje levou a pravou hemisféru, je u delfínů malá ve srovnání s lidmi. Rovněž přívod krve do obou mozkových hemisfér je odlišný než u lidí.

Ale Annese přiznává, že stále toho víme o mozku delfínů málo. Jedna věc je anatomie a druhá, jak skutečně takový mozek funguje. Budeme-li z pozice lidí vůbec někdy schopni delfíní myšlení pochopit.

Smutné je, že zatímco delfíni se k člověku na rozdíl od mnoha jiných zvířat, chovají velmi vstřícně, člověk není pro delfína vždy bezpečným druhem.  Většina živočišných druhů se odůvodněně  člověka obává, utíká před ním, schovává se nebo v extrémních případech zaútočí. Delfíni se však k lidem přidávají a vytvářejí s nimi zvláštní sociální skupinu. Chtějí být nablízku potápěčům či doprovázejí lodě, aniž by za to dostali odměnu v podobě potravy.

Běžně delfíny nepoužívají ani únikový, ani obranný reflex. Je známo mnoho případů, kdy delfín zachránil život topícímu se člověku.

Proč chtějí být delfíni na blízku člověka?

Pomůže alespoň tuto záhadu rozluštit analýza delfíních mozků?

Podívejte se na více obrázků na stránkách Dr. Annese.