Nejodvážněší psi světa

Psi jsou našimi společníky už od dávných dob. Snáší naše rozmary a rozkazy. Mnohdy s námi sdílí mnohem více, jsou často důstojnými členy domácnosti. Pro některé lidi jsou němí psí přátelé nepostradatelnými společníky – pro lidi postižené, slepce, pro staré nebo opuštěné se stávají nejednou jedinými pojítky se světem. Poslouchají naše příběhy a monology a dívají se nám do očí, jako by rozuměli. Jejich empatický výraz je vždy nezapomenutelný.

Balto

Tento pes, vůdce psího spřežení, si největší lidské zásluhy zasloužil v roce 1925, kdy se na Aljašce spolu s lékaři snažil zachránit lidi v oblasti, kde vypukl záškrt. Zdravotníci potřebovali protijedy, aby mohli zabránit šíření infekce horních cest dýchacích.  Dostupné látky byly velmi vzdálené, proto zdravotníci museli spoléhat jen na psí spřežení. Jejich práce pomohla zachránit mnoho lidských životů. Kvůli extrémnímu chladu byly jiné způsoby dopravy nemožné.

Balto byl oslavován jako hrdina. Má dokonce svou sochu v Central Parku v New York City.

Lajka

Svět si pamatuje Jurije Gagarina jako prvního člověka, který v roce 1961 vstoupil do vesmíru. Ale na Lajku se už tolik nevzpomíná. Hrdinkou proti své vůli se stala v roce 1957, kdy byla vyslána do neznámých prostor vesmíru. Lajka byla obyčejným voříškem, mix teriéra s ještě kdoví-s-čím, sebraná z moskevských ulic. A přitom se toto obyčejné psisko zapsalo do historie. V ruské družici Sputnik 2 se Lajka stala globální celebritou. Kromě odvahy však ochránce přírody vzpouzel vztek – Sověti od prvopočátku ani neplánovali, že a  jak by se Lajka mohla bezpečně vrátit na Zem. Zemřela po čtyřech dnech v satelitu v důsledku přehřátí a její ostatky byly spáleny spolu se Sputnikem 2, jakmile se vrátil do zemské atmosféry.

Stubby

Tento nečistokrevný pitbul se propašoval na bojiště první světové války ve Francii a stal se maskotem 102. pěší jednotky. Pomáhal svým lidským přátelům tak, že je včas varoval před plynovým útokem, aby si mohli obléknout plynové masky.

Stubby je bez diskuse ideálním pátracím a záchranářským psem. A jako pes byl dokonce povýšen na seržanta.

Hachiko

Hachiko, Akita inu, patří v historii k nejvěrnějším psům. Hachiko se setkával se svým majitelem každý den v tokijské stanici Shibuya, když se jeho páníček vracel domů. V roce 1925 však majitel psa zemřel a už se nikdy domů nevrátil. Nikdy už nepřijel do Shibuyi. Ale Hachiko to nevzdával. Každý den v ten samý čas běžel na nádraží a čekal. I když si ho vzali noví majitelé, on stále utíkal na nádraží a vytrvale sedával na tomtéž místě a čekal na svého prvního pána. Ve stanici Shibuya na památném místě jsou nyní bronzové otisky psích tlap.

Foto: wikimedia

MB

[srp srp srp_number_post_option=’4′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]