Share

Zdravé střevoMUDr. David Frej je jedním z autorů několika knih o biologickém rytmu lidského organismu, o chronickém zánětu a nyní i o tom, co se vším úzce souvisí – se zažíváním a střevy. Nejenže tu sídlí imunita, ale také naše emoční centrum, právem nazývají autoři střeva „druhým mozkem“. A popravdě, až si tuto knihu od Jiřího Kuchaře a MUDr. Davida Freje, přečtete, začnete na své zažívání hledět jako na hýčkáníhodného miláčka.

Pro MUDr. Freje jsem si připravila několik otázek, ale při přípravě rozhovoru jsem se potýkala se dvěma problémy. Mnoho otázek, které mne napadaly, byly v knize následně vysvětleny. Tak tomu říkám – dokonalý autor! A naopak – ty, které mne napadaly poté, v druhém sledu, jsou snad nevyslovitelné, protože se dotýkají snad v tuto chvíli nemožného, a sice nesmyslně nastavené skladby lidského jídelníčku, prefabrikovaných potravin a nekvalitní ovoce a zeleniny, trošku začarovaný kruh…

frej iObrovský vliv nekvalitní stravy, kterou pojídáme a zanášíme si tak nejen tělo, ale i duši, je něčím, co můžeme jen těžko ovlivnit, protože třeba i  zelenina a ovoce neoplývají tou pravou kvalitou. A protože 90 % nervových zakončení ze střev vede do mozku, naproti tomu jen 10 % opačným směrem, je nasnadě, že lidé, kteří mají v kondici střeva, mají v kondici i psychiku. To vysvětluje i obrovský nárůst psychických problémů západní civilizace. Jak jsou na tom jednotlivé národy, zejména ty, kde je ještě dostupné kvalitní „palivo“ pro střeva… od civilizovaných po třeba přírodní národy? Zajímal jste se i tímto směrem při tvorbě knihy?

Ano, v domorodých kmenech Afriky či Austrálie nebo v Asii, je deprese téměř neznámým pojmem. Jejich stolice přitom obsahuje daleko více kmenů bakterií, které v našem střevě už nejsou, a mnohé jsou ohroženým druhem. Nejsme v kontaktu s půdou a půdními bakteriemi, užíváme nadměrně antibiotika, jíme chemické potraviny. To vše poškozuje naši mikroflóru, která jak víme, ovlivňuje i psychiku. Nehledě na prozánětlivá chronická onemocnění, nikoli jen akutní stres, který přilévá olej do ohně. A to je právě ten začarovaný kruh, který se uzavírá.

Když se sami podíváme na to, jak si co nejlépe ulevit, co je největším jedem vstřebávaným skrze střeva pro naši psychiku?

Je to vlastně úplně jednoduché. Pokud máme neporušenou střevní sliznici, toxické látky se nevstřebávají. Pak je vše do velké míry vyřešeno. Pokud máme narušenou střevní mikroflóru alergeny v jídle, chemikáliemi ve vodě a vzduchu, antibiotiky, pak nám střevní sliznice propouští toxické molekuly do krve a aktivuje nepřiměřeně imunitní systém. A jsme na dobré cestě k alergiím, civilizačním a autoimunitním nemocem.

Čím můžeme střevům prospět, léčit?

vývar free picture pixabayV knize uvádím opomíjený vývar z kostí, vařený zhruba 10 hodin a v ideálně by měl být použit z biochovu nebo z farmy, kde se nepoužívají chemické prostředky a syntetická antibiotika. Díky obsahu želatiny, aminokyselin a L-glutaminu (těch látek je daleko více) se vynikajícím způsobem odstraňují zažívací potíže a třeba i únava. Výborná na regeneraci střev je také dobromysl, lékořice, jilm nebo aloe.

Na druhou stranu, čeho je moc… Laktobacily si v knize příliš dobře nevedou, přesněji pravidelné užívání jednoho kmenu, které může zdraví dokonce závažně škodit. Existuje nějaká potravina, která výrazně zlepšuje to správné osídlení střev?

Pre a probiotikcé saláty a potraviny jednoznačně podporují mikroflóru, a lépe než kapsle, např. kimchi, kysané zelí, kefír či nakládané okurky, problém je, že u někoho, kdo má nadýmání, může stav zhoršit, tam je laktobacil vhodný, ale u většiny lidí by se mělo jednat o komplexnější osidlování střeva různými kmeny v dostatečném počtu, vždyť v našem těle žijí miliardy bakterií odhadem 500 – 1000 kmenů, nejenom laktobacily. Bohužel i potraviny v obchodech jako kvašené okurky či zelí obsahuje ocet a je pasterováno, čímž se všechny bakterie zabijí. Je třeba dobře číst etikety.

Antibiotika a nesteroidní antirevmatika mají pověst ničitelů střev. Jsou ale chvíle, kdy se s nimi setkáme. Co v takové chvíli, jak ochránit to, co máme? Když jsem se knihou probírala, napadla mne mrkvová polévka s galgánem, například…

česnek pixabay free pictureJá už na to částečně odpověděl, jednak se antibiotika podávají často zbytečně, například u mých dětí jsme se vyhnuli antibiotikům preventivně, homeopaticky, antioxidanty, přírodním vitaminem D, omega-3 tuky, a kvalitní probiotika pro děti.  A i když dojde např. k počínající viróze, tak podáváme homeopatika a např. vitamin C v dávce několik gramů, dokud viróza či zánět neustoupí.  A pak samozřejmě jíst probiotická jídla s prebiotiky jako česnek, cibule či artyčoky.

Také podle čínské medicíny je břicho centrem emocí, které výrazně ovlivňují psychiku a chuť do života. Málokterá mírná bolest vezme náladu tak jako bolest nebo jen pocit nepohodlí v oblasti břicha. Řekněme, že někdo opravdu trpí na stresové bolesti zažívání. Lze nějak uklidnit zažívání, aby se i co nejvíce zklidnila psychika?

Věřím tomu, a na konzultacích a přednáškách to tak prezentuji, že psychika a práce s emocemi jsou stejně důležité jako strava.  Bez zaměření na psychiku protistresovými technikami se výrazného a trvalého zlepšení takových bolestí a nepříjemností v oblasti trávení nezbavíme.

Jenže například hluboké dýchání do břicha, vizualizace či taichi a další metody většinou neposkytují tak komplexní léčbu. Viděl jsme uzdravení jen pomocí vizualizací, což je vědecky prokázaná extrémně účinná technika.  Často ale musíte začít na fyzickém těle, protože zklidnění emocí a psychika je obtížnější částí v léčbě a je nutné pracovat s emocemi při harmonickém metabolismu. Takže se musíme věnovat zároveň tělu i duši.

A v tu chvíli je všechno v nejlepším pořádku – tělo i duše v souladu. Děkuji MUDr. Frejovi za rozhovor a výbornou osvětu.

Renata Petříčková

Foto: MUDr. David Frej, Eminent

ilustrační obrázky, pixabay

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

16. Červen 2018

Kerstin Simoné mne jako autorka zaujala natolik, že jsem si o ní musela hned něco vyhledat. Něžná blondýnka ponořená až do hlubin jakéhosi poznání boha Thovta, odhalující skryté pravdy a moudrost? No, na toto téma napsala množství knih a vydala také cédéčka s meditacemi. Pořádá semináře nejen v Německu, kde žije, ale také v Rakousku a Švýcarsku, a předává tím nejrůznější nauky dávno zapomenuté, nebo záměrně potlačované společností. Možná se to dá pochopit i z této knihy, Thovt, projekt lidstvo, která pojednává o historii lidstva, jeho vývoji a o skrytých schopnostech, které nám zatím byly skryty. Velká část čtiva je obecně známých pravdách, které rozebírá právě

Velmi lidské povídky

Velmi lidské povídky

29. Březen 2018

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je jen šikovný babral. Ti a mnozí jiné jsou hrdiny povídek v nové sbírce Nelidské zdroje. Monika Petrlová už čtenářům předvedla, že povídka je jejím oblíbeným literárním útvarem. Po dvou úspěšných povídkových souborech – Hafni! a jiné povídky a Mrkev pro vězně – se vrací se třetí sbírkou Nelidské zdroje. Nelidské zdroje se v deseti povídkách zaměřují na dnešní uspěchanou dobu, kdy nás společnost tak trochu tlačí k rychlosti, odtažitosti, z lidí se stávají zdroje a ze všech jsou manažeři, asistenti  či specialisté. Mezilidské vztahy však nikdo