Share

Zdravé střevoMUDr. David Frej je jedním z autorů několika knih o biologickém rytmu lidského organismu, o chronickém zánětu a nyní i o tom, co se vším úzce souvisí – se zažíváním a střevy. Nejenže tu sídlí imunita, ale také naše emoční centrum, právem nazývají autoři střeva „druhým mozkem“. A popravdě, až si tuto knihu od Jiřího Kuchaře a MUDr. Davida Freje, přečtete, začnete na své zažívání hledět jako na hýčkáníhodného miláčka.

Pro MUDr. Freje jsem si připravila několik otázek, ale při přípravě rozhovoru jsem se potýkala se dvěma problémy. Mnoho otázek, které mne napadaly, byly v knize následně vysvětleny. Tak tomu říkám – dokonalý autor! A naopak – ty, které mne napadaly poté, v druhém sledu, jsou snad nevyslovitelné, protože se dotýkají snad v tuto chvíli nemožného, a sice nesmyslně nastavené skladby lidského jídelníčku, prefabrikovaných potravin a nekvalitní ovoce a zeleniny, trošku začarovaný kruh…

frej iObrovský vliv nekvalitní stravy, kterou pojídáme a zanášíme si tak nejen tělo, ale i duši, je něčím, co můžeme jen těžko ovlivnit, protože třeba i  zelenina a ovoce neoplývají tou pravou kvalitou. A protože 90 % nervových zakončení ze střev vede do mozku, naproti tomu jen 10 % opačným směrem, je nasnadě, že lidé, kteří mají v kondici střeva, mají v kondici i psychiku. To vysvětluje i obrovský nárůst psychických problémů západní civilizace. Jak jsou na tom jednotlivé národy, zejména ty, kde je ještě dostupné kvalitní „palivo“ pro střeva… od civilizovaných po třeba přírodní národy? Zajímal jste se i tímto směrem při tvorbě knihy?

Ano, v domorodých kmenech Afriky či Austrálie nebo v Asii, je deprese téměř neznámým pojmem. Jejich stolice přitom obsahuje daleko více kmenů bakterií, které v našem střevě už nejsou, a mnohé jsou ohroženým druhem. Nejsme v kontaktu s půdou a půdními bakteriemi, užíváme nadměrně antibiotika, jíme chemické potraviny. To vše poškozuje naši mikroflóru, která jak víme, ovlivňuje i psychiku. Nehledě na prozánětlivá chronická onemocnění, nikoli jen akutní stres, který přilévá olej do ohně. A to je právě ten začarovaný kruh, který se uzavírá.

Když se sami podíváme na to, jak si co nejlépe ulevit, co je největším jedem vstřebávaným skrze střeva pro naši psychiku?

Je to vlastně úplně jednoduché. Pokud máme neporušenou střevní sliznici, toxické látky se nevstřebávají. Pak je vše do velké míry vyřešeno. Pokud máme narušenou střevní mikroflóru alergeny v jídle, chemikáliemi ve vodě a vzduchu, antibiotiky, pak nám střevní sliznice propouští toxické molekuly do krve a aktivuje nepřiměřeně imunitní systém. A jsme na dobré cestě k alergiím, civilizačním a autoimunitním nemocem.

Čím můžeme střevům prospět, léčit?

vývar free picture pixabayV knize uvádím opomíjený vývar z kostí, vařený zhruba 10 hodin a v ideálně by měl být použit z biochovu nebo z farmy, kde se nepoužívají chemické prostředky a syntetická antibiotika. Díky obsahu želatiny, aminokyselin a L-glutaminu (těch látek je daleko více) se vynikajícím způsobem odstraňují zažívací potíže a třeba i únava. Výborná na regeneraci střev je také dobromysl, lékořice, jilm nebo aloe.

Na druhou stranu, čeho je moc… Laktobacily si v knize příliš dobře nevedou, přesněji pravidelné užívání jednoho kmenu, které může zdraví dokonce závažně škodit. Existuje nějaká potravina, která výrazně zlepšuje to správné osídlení střev?

Pre a probiotikcé saláty a potraviny jednoznačně podporují mikroflóru, a lépe než kapsle, např. kimchi, kysané zelí, kefír či nakládané okurky, problém je, že u někoho, kdo má nadýmání, může stav zhoršit, tam je laktobacil vhodný, ale u většiny lidí by se mělo jednat o komplexnější osidlování střeva různými kmeny v dostatečném počtu, vždyť v našem těle žijí miliardy bakterií odhadem 500 – 1000 kmenů, nejenom laktobacily. Bohužel i potraviny v obchodech jako kvašené okurky či zelí obsahuje ocet a je pasterováno, čímž se všechny bakterie zabijí. Je třeba dobře číst etikety.

Antibiotika a nesteroidní antirevmatika mají pověst ničitelů střev. Jsou ale chvíle, kdy se s nimi setkáme. Co v takové chvíli, jak ochránit to, co máme? Když jsem se knihou probírala, napadla mne mrkvová polévka s galgánem, například…

česnek pixabay free pictureJá už na to částečně odpověděl, jednak se antibiotika podávají často zbytečně, například u mých dětí jsme se vyhnuli antibiotikům preventivně, homeopaticky, antioxidanty, přírodním vitaminem D, omega-3 tuky, a kvalitní probiotika pro děti.  A i když dojde např. k počínající viróze, tak podáváme homeopatika a např. vitamin C v dávce několik gramů, dokud viróza či zánět neustoupí.  A pak samozřejmě jíst probiotická jídla s prebiotiky jako česnek, cibule či artyčoky.

Také podle čínské medicíny je břicho centrem emocí, které výrazně ovlivňují psychiku a chuť do života. Málokterá mírná bolest vezme náladu tak jako bolest nebo jen pocit nepohodlí v oblasti břicha. Řekněme, že někdo opravdu trpí na stresové bolesti zažívání. Lze nějak uklidnit zažívání, aby se i co nejvíce zklidnila psychika?

Věřím tomu, a na konzultacích a přednáškách to tak prezentuji, že psychika a práce s emocemi jsou stejně důležité jako strava.  Bez zaměření na psychiku protistresovými technikami se výrazného a trvalého zlepšení takových bolestí a nepříjemností v oblasti trávení nezbavíme.

Jenže například hluboké dýchání do břicha, vizualizace či taichi a další metody většinou neposkytují tak komplexní léčbu. Viděl jsme uzdravení jen pomocí vizualizací, což je vědecky prokázaná extrémně účinná technika.  Často ale musíte začít na fyzickém těle, protože zklidnění emocí a psychika je obtížnější částí v léčbě a je nutné pracovat s emocemi při harmonickém metabolismu. Takže se musíme věnovat zároveň tělu i duši.

A v tu chvíli je všechno v nejlepším pořádku – tělo i duše v souladu. Děkuji MUDr. Frejovi za rozhovor a výbornou osvětu.

Renata Petříčková

Foto: MUDr. David Frej, Eminent

ilustrační obrázky, pixabay

Nejnovější příspěvky na webu:

Eva Hölzelová: Arina

Eva Hölzelová: Arina

19. Listopad 2017

Je to pohádka? Nebo mýtický příběh? V roli čtenáře budete často tápat, až se nakonec rozhodnete tuhle věc neřešit a ponoříte se do svěžího příběhu odloženého znetvořeného chlapečka Adama, který vyrostl u lesních žen, moudrých a spravedlivých. Převzal od nich jejich moudrost, a přidal mužnou odvahu. Jednoho se musel vydat do světa, protože tak už to bývá. Aby nebyl sám, přidala se k němu i moudrá, lehce svérázná a někdy i prostořeká vlčice Arina. Lidské království ovládla pavoučí královna Arachnita a nepěknou kletbu uvrhla na členy královské rodiny. Dalo by se říct, že jedna pohroma stíhá další a ani s příchodem Adama to není

Lenka Sobotová: Suchý konce

Lenka Sobotová: Suchý konce

19. Listopad 2017

Duševní samomluvy a suchý konce. Někdy máme chuť se začíst do něčeho, co je obyčejné i neobyčejné, zároveň tím, jak to proniká do nitra duše, jak nás to osvobozuje od vlastních myšlenek, protože zjistíme, že jiní lidé mají někdy v hlavě úplně to samé. „Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.  „A co vy? Přece vás tu nenecháme…“ zarazí se šéf při pohledu na paní domu, bezprizornou postavu s kabelkou přitisknutou k hrudi, nerozhodně stojící na verandě, kterou profukuje vítr, až to

Než si proženeš hlavou kulku, přečti si tuto knihu

Než si proženeš hlavou kulku, přečti si tuto knihu

19. Listopad 2017

Když se ke slovu dostane krizová situace, kdy se dostaneme na samé dno a přicházíme o něco nesmírně cenného, pohled na svět se dramaticky mění. Člověk někdy přijde o všechno. Přijde o práci, rodinu nebo o zdraví. Možná se už nikdy nepostavíte na nohy. Možná už nikdy nedáte dohromady rozbitou rodinu. Možná pak zůstane jediným, co vám zbývá víra, že vše se děje z nějakého důvodu. A že všude je světýlko naděje, které je třeba jen nalézt. A přání se plní. Někdy dříve, někdy později, ale plní. A nic se neděje dříve, než se to má opravdu stát. A o tomhle všem je

Strakaté pohádky ze šuplíku

Strakaté pohádky ze šuplíku

15. Listopad 2017

Vodníci, princezny, ale i strašidla a chytrá zvířátka jsou hrdiny pohádek Františka Nepila. Díky veselé knížce Strakaté pohádky můžete poznat na dvě desítky nových.   Strakaté pohádky pocházejí z pozůstalosti Františka Nepila. Většina z dvanácti pohádek patří k souboru, jenž sestavil ještě sám autor. Zdena Nepilová a Ivana Hutařová přidaly k osmi původním ještě čtyři, které vznikly ve zhruba stejné době a vyšly v dětských časopisech. František Nepil uměl kouzlit se slovy, hrál si s jazykem, miloval naši krásnou řeč a dobře vyprávěné příběhy. Z jeho fejetonů dodnes dýchá pohoda, klid a jemný humor. Stejné spisovatelské umění se skrývá i v autorových pohádkách. Seznamte se s pejskem, který se naučil od koček lhát