Share

Zdravé střevoMUDr. David Frej je jedním z autorů několika knih o biologickém rytmu lidského organismu, o chronickém zánětu a nyní i o tom, co se vším úzce souvisí – se zažíváním a střevy. Nejenže tu sídlí imunita, ale také naše emoční centrum, právem nazývají autoři střeva „druhým mozkem“. A popravdě, až si tuto knihu od Jiřího Kuchaře a MUDr. Davida Freje, přečtete, začnete na své zažívání hledět jako na hýčkáníhodného miláčka.

Pro MUDr. Freje jsem si připravila několik otázek, ale při přípravě rozhovoru jsem se potýkala se dvěma problémy. Mnoho otázek, které mne napadaly, byly v knize následně vysvětleny. Tak tomu říkám – dokonalý autor! A naopak – ty, které mne napadaly poté, v druhém sledu, jsou snad nevyslovitelné, protože se dotýkají snad v tuto chvíli nemožného, a sice nesmyslně nastavené skladby lidského jídelníčku, prefabrikovaných potravin a nekvalitní ovoce a zeleniny, trošku začarovaný kruh…

frej iObrovský vliv nekvalitní stravy, kterou pojídáme a zanášíme si tak nejen tělo, ale i duši, je něčím, co můžeme jen těžko ovlivnit, protože třeba i  zelenina a ovoce neoplývají tou pravou kvalitou. A protože 90 % nervových zakončení ze střev vede do mozku, naproti tomu jen 10 % opačným směrem, je nasnadě, že lidé, kteří mají v kondici střeva, mají v kondici i psychiku. To vysvětluje i obrovský nárůst psychických problémů západní civilizace. Jak jsou na tom jednotlivé národy, zejména ty, kde je ještě dostupné kvalitní „palivo“ pro střeva… od civilizovaných po třeba přírodní národy? Zajímal jste se i tímto směrem při tvorbě knihy?

Ano, v domorodých kmenech Afriky či Austrálie nebo v Asii, je deprese téměř neznámým pojmem. Jejich stolice přitom obsahuje daleko více kmenů bakterií, které v našem střevě už nejsou, a mnohé jsou ohroženým druhem. Nejsme v kontaktu s půdou a půdními bakteriemi, užíváme nadměrně antibiotika, jíme chemické potraviny. To vše poškozuje naši mikroflóru, která jak víme, ovlivňuje i psychiku. Nehledě na prozánětlivá chronická onemocnění, nikoli jen akutní stres, který přilévá olej do ohně. A to je právě ten začarovaný kruh, který se uzavírá.

Když se sami podíváme na to, jak si co nejlépe ulevit, co je největším jedem vstřebávaným skrze střeva pro naši psychiku?

Je to vlastně úplně jednoduché. Pokud máme neporušenou střevní sliznici, toxické látky se nevstřebávají. Pak je vše do velké míry vyřešeno. Pokud máme narušenou střevní mikroflóru alergeny v jídle, chemikáliemi ve vodě a vzduchu, antibiotiky, pak nám střevní sliznice propouští toxické molekuly do krve a aktivuje nepřiměřeně imunitní systém. A jsme na dobré cestě k alergiím, civilizačním a autoimunitním nemocem.

Čím můžeme střevům prospět, léčit?

vývar free picture pixabayV knize uvádím opomíjený vývar z kostí, vařený zhruba 10 hodin a v ideálně by měl být použit z biochovu nebo z farmy, kde se nepoužívají chemické prostředky a syntetická antibiotika. Díky obsahu želatiny, aminokyselin a L-glutaminu (těch látek je daleko více) se vynikajícím způsobem odstraňují zažívací potíže a třeba i únava. Výborná na regeneraci střev je také dobromysl, lékořice, jilm nebo aloe.

Na druhou stranu, čeho je moc… Laktobacily si v knize příliš dobře nevedou, přesněji pravidelné užívání jednoho kmenu, které může zdraví dokonce závažně škodit. Existuje nějaká potravina, která výrazně zlepšuje to správné osídlení střev?

Pre a probiotikcé saláty a potraviny jednoznačně podporují mikroflóru, a lépe než kapsle, např. kimchi, kysané zelí, kefír či nakládané okurky, problém je, že u někoho, kdo má nadýmání, může stav zhoršit, tam je laktobacil vhodný, ale u většiny lidí by se mělo jednat o komplexnější osidlování střeva různými kmeny v dostatečném počtu, vždyť v našem těle žijí miliardy bakterií odhadem 500 – 1000 kmenů, nejenom laktobacily. Bohužel i potraviny v obchodech jako kvašené okurky či zelí obsahuje ocet a je pasterováno, čímž se všechny bakterie zabijí. Je třeba dobře číst etikety.

Antibiotika a nesteroidní antirevmatika mají pověst ničitelů střev. Jsou ale chvíle, kdy se s nimi setkáme. Co v takové chvíli, jak ochránit to, co máme? Když jsem se knihou probírala, napadla mne mrkvová polévka s galgánem, například…

česnek pixabay free pictureJá už na to částečně odpověděl, jednak se antibiotika podávají často zbytečně, například u mých dětí jsme se vyhnuli antibiotikům preventivně, homeopaticky, antioxidanty, přírodním vitaminem D, omega-3 tuky, a kvalitní probiotika pro děti.  A i když dojde např. k počínající viróze, tak podáváme homeopatika a např. vitamin C v dávce několik gramů, dokud viróza či zánět neustoupí.  A pak samozřejmě jíst probiotická jídla s prebiotiky jako česnek, cibule či artyčoky.

Také podle čínské medicíny je břicho centrem emocí, které výrazně ovlivňují psychiku a chuť do života. Málokterá mírná bolest vezme náladu tak jako bolest nebo jen pocit nepohodlí v oblasti břicha. Řekněme, že někdo opravdu trpí na stresové bolesti zažívání. Lze nějak uklidnit zažívání, aby se i co nejvíce zklidnila psychika?

Věřím tomu, a na konzultacích a přednáškách to tak prezentuji, že psychika a práce s emocemi jsou stejně důležité jako strava.  Bez zaměření na psychiku protistresovými technikami se výrazného a trvalého zlepšení takových bolestí a nepříjemností v oblasti trávení nezbavíme.

Jenže například hluboké dýchání do břicha, vizualizace či taichi a další metody většinou neposkytují tak komplexní léčbu. Viděl jsme uzdravení jen pomocí vizualizací, což je vědecky prokázaná extrémně účinná technika.  Často ale musíte začít na fyzickém těle, protože zklidnění emocí a psychika je obtížnější částí v léčbě a je nutné pracovat s emocemi při harmonickém metabolismu. Takže se musíme věnovat zároveň tělu i duši.

A v tu chvíli je všechno v nejlepším pořádku – tělo i duše v souladu. Děkuji MUDr. Frejovi za rozhovor a výbornou osvětu.

Renata Petříčková

Foto: MUDr. David Frej, Eminent

ilustrační obrázky, pixabay

Nejnovější příspěvky na webu:

Život je právo, ne povinnost

Život je právo, ne povinnost

13. Únor 2018

První premiérou v roce 2018 v Městském divadle Mladá Boleslav bude inscenace Teď mě zabij, současného kanadského dramatika Brada Frasera. Režie se ujal umělecký šéf Petr Mikeska. Hra je příběhem otevírajícím téma sexuality hendikepovaných a nabízí citlivý pohled do intimního života lidí s postižením. Dalším silným tématem hry je eutanazie. Premiéra se uskuteční 23. 2. 2018 od 19:00 na Velké scéně. Hra Teď mě zabij je příběhem jedné rodiny, která žila šťastně až do osudového okamžiku. Ten zamíchá kartami a navždy změní životy všech členů a jejich přátel. Nehody se totiž stávají a musíme jim čelit, ať chceme nebo ne. To důležité je ale

Ztratila všechno, našla mnohem víc

Ztratila všechno, našla mnohem víc

26. Leden 2018

Místo svatby smuteční obřad. Aimee se měla vdávat a teď kráčí za rakví svého snoubence. Ale co se vlastně stalo a proč musela přijít o Všechno, co máme? Aimee poznala Jamese, když byli oba malé děti. Jejich mnohaleté přátelství postupně přerostlo v hlubokou životní lásku. Touha a náklonnost logicky vykrystalizovala v žádost o ruku a zasnoubení. Jenže James dva měsíce před svatbou zmizel kdesi v Mexiku, a pak jeho bratr Thomas pouze vyzvedl mrtvé tělo. Aimee tedy nakonec ve svůj plánovaný svatební den oplakává milovaného muže na jeho pohřbu. Plna zoufalství utíká před zármutkem, toužící zavřít se v tichu a klidu, pryč od všech blízkých.

Radmila Zrůstková: Domácí nápoje pro zdraví

Radmila Zrůstková: Domácí nápoje pro zdraví

21. Leden 2018

Skvělý nápad: vzít čistou studenou vodu a ovoce, zeleninu, bylinky a květiny….Vodu s vyluhovanými snítky máty zná snad každý, ale tady se celý nápad rozvíjí do nádherné křišťálové čistoty. A není to jen krásnou obálkou knihy, řekla bych…. Celý ten nápad je tak svěží, že budete mít okamžitě chuť si nějaký takový nápoj vymacerovat. Čistá voda osvěží na těle i na duchu. Je nejen naší součástí, ale i přenašečem informací… To je také stará známá pravda. Voda v sobě umí nosit energie toho, co do ní bylo vloženo. Ne vždy máme k dispozici vodu z čisté „studánky“, nebo měkkou dobrou vodu, na které si pochutnáte, ale v takovém případě

Ruby Roth: A proto nejíme zvířátka

Ruby Roth: A proto nejíme zvířátka

21. Leden 2018

Přiznám se narovinu, že nejsem veganka ani vegetariánka. Že se zvířátky mám soucit někdy až příliš velký a pro okolí nepochopitelný, takže mi podobná kniha byla docela zářezem do černého svědomí. Tak by miluješ zvířátka, a přitom si je dáš k obědu? Řízeček pěkně osmažený a k večeru hrnek studeného mléka nebo sýrové orgie? A co kravičky v kravíně a co to kuře, jehož prsa ti leží na talíři? Ne, nebojte se, není to taková hrůza, jako jsem si malovala v černých snech. Ale přesto bych k této knize ráda řekla několik postřehů. V první řadě je určena nejmenším dětem, je vhodná na vtipné prohlížení, snad i