Share

Po delší odmlce se 30. května 2013 opět rozšíří repertoár Opery Národního divadla o jedno z děl nejstaršího z klasiků české hudby Bedřicha Smetany Dvě vdovy. Komická opera v režii Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování Roberta Jindry bude již patnáctou inscenací v historii Národního divadla. Na její tvorbě se podíleli také scénograf Daniel Dvořák a držitel filmové ceny Oscar za kostýmní návrhy Theodor Pištěk.

Opera Dvě vdovy má v tvorbě Bedřicha Smetany zcela výjimečné postavení nejen díky svému žánru salonní konverzační komedie, ale dílo je odlišné i svojí předlohou, kterou se stala stejnojmenná francouzská jednoaktová veselohra Féliciena Mallefiella, zatímco u ostatních děl čerpal autor námět převážně z českého prostředí. Nová inscenace Národního divadla ve svém scénickém řešení vychází z obrazu salónu, který průběžně mění hrací prostor na taneční parket nebo výstavní síň, ve které konverzační situace přecházejí v obrazy. Na kvarteto hlavních postav jsou tak kladeny nejen velké pěvecké nároky, které vycházejí z náročnosti díla, ale inscenace je pro sólisty současně velkou příležitostí pro herecké vyjádření.

 

Ve Dvou vdovách se ocitáme v českém salónu 70. let 19. století. Hrdiny jsou současníci autora, mladá sebevědomá buržoazie, lidé kultivovaní, elegantní, vzdělaní, emancipovaní, moderně uvažující, otevření, morální, se smyslem pro humor a hlavně hledající, toužící po pravdivém naplnění svých citů. V naší inscenaci v Národním divadle začátkem 21. století budujeme a oživujeme tento z hudby vystavěný salón, obrazy plné hudby a z hudby zrozené jsou zrcadlem stavu ducha, snem o ideální minulosti, kráse, jsou to i obrazy touhy a snu po city naplněné přítomnosti. Komické není vyrábění humorných špílců, ale cesta za prosluněnou duší, radost ze hry, která nás dovede k lásce a štěstí,“ říká k nové inscenaci její režisér Jiří Nekvasil.

Opera Národního divadla uvádí Dvě vdovy v klasické revidované verzi s prokomponovanými recitativy z roku 1877. Autorem hudebního nastudování je jeden z výrazných reprezentantů mladé české generace operních dirigentů Robert Jindra. 

Já osobně vnímám tuto operu jako hudebně nesmírně pestrou a věřím, že diváky zaujme především její zvláštní barevnost hudební řeči a určitá polystylovost. Nelze opominout také brilantní ansámbly, lehkost až nadsázku Smetanovy hudební řeči a také niterné a harmonicky pestré scény ve druhém dějství, kde se dokonce objevuje pro Smetanu netypický melodram,“ láká na hudební nastudování Dvou vdov dirigent Robert Jindra

Obsazení kvarteta hlavních postav u nové inscenace obstarala Opera především z domácího ansámblu. Jediným hostem, který se na jevišti Národního divadla představí, je tenorista Aleš Briscein v roli Ladislava Podhajského. Premiéra nové inscenace bude uvedena v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a v závěru sezony se Dvě vdovy představí na festivalu v Litomyšli.

Bedřich Smetana

DVĚ VDOVY

Premiéra 30. května a 3. června 2013 v Národním divadle

Dále uvádíme 10. a 21. června 2013

Hudební nastudování: Robert Jindra

Režie: Jiří Nekvasil

Scéna: Daniel Dvořák

Kostýmy: Theodor Pištěk

Sbormistr: Martin Buchta

Choreografie: Ladislava Košíková

Dramaturgie: Beno Blachut

Obsazení:

Karolína: Jana Sibera / Marie Fajtová

Anežka: Maria Kobielska / Dana Burešová

Ladislav Podhajský: Aleš Briscein / Richard Samek

Mumlal: Luděk Vele / Zdeněk Plech

Toník: Martin Šrejma / Václav Sibera

Lidunka: Michaela Gemrotová / Yukiko Šrejmová Kinjo

Orchestr Národního divadla

Sbor Národního divadla

Balet Opery Národního divadla

TZ ND

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu