Podívejte se na 13. komantu Blbouna nejapného z pohádkové říše. Přečtěte si vše, co v knížce nebylo!

Blboun nejapný z knížky S Blbounem do říše pohádek se uvolil ze svého jinak vytíženého harmonogramu a poskytl nám naprosto exkluzivní rozhovor! Přečtete si tu vše, co v knížce nenaleznete. Ale pozor – to ostatní je pouze a jen v publikaci. Chcete vědět více? Nahlédněte přímo do knížky.

Žije v pohádkové říši. A je tam jediný – i když kdo ví, ještě ji nemáme prozkoumanou celou – žije tam sám a jednoho dne potkal Jeníčka a Mařenku a vydal se s nimi nejrůznějšími pohádkami.

Blboun žije v knížce S Blbounem do říše pohádek a podařilo se nám ho odchytit pro tento exkluzivní rozhovor. Vzácná chvíle! Blboun měl totiž napilno s jakousi velmi choulostivou záležitostí, a tak byl přemluven jen za pět dobrých máslových  mramorovaných bábovek.

Takže se na oblíbené jídlo nemusím ptát, že?

„Ale beze všeho. Bábovky všeho druhu, máslové nejvíc. Ani nemusí být bábovka čerstvá, rád si v zobáku rozkoušu i nějakou ztvrdlou. To hezky křoupe. Z přirozené stravy potom červy ze smrku, z borovic jsou moc hořké, ty nemám rád.“

A co tedy Blboun vysloveně nesnáší z jídel?

„Asi se tomu taky nebudete moc divit. Jednoznačně pečenou drůbež. Tu nemůžu ani vidět. Z nějakého důvodu se mi při pohledu na vypečená ptačí stehýnka, prsíčka a křidýlka nedělá dobře. Ale na tom snad není nic divného.“

Tak přejdeme k příjemným věcem. Co třeba hudba? Blbounova oblíbená písnička?

„Mohla by to být Píseň pro Blbouna nejapnýho od Karla Kryla. Abych jako dělal čest svému jménu. Jinak jsem pták poněkud nelétavý a tak mám rád lenivou hudbu a to jakoukoliv.“

Co by si vzal Blboun s sebou na cestu kolem světa?

„No úplně nejradši Blbounku!“

Ne! Nějaká existuje? Mysleli jsme, že jste už sám!

„To neprozradím, protože to si přečtete v druhé pohádkové knížce, jestli bude mít to štěstí a spatří světlo světa.“

No tak to se těšíme a vůbec, jaká je Vaše nejoblíbenější knížka? Že by s Blbounem do říše pohádek?

„No tak ta samozřejmě taky, ale když jsem byl ještě malý Blbouně, tak jsem měl rád Malého prince. Toho mi maminka četla, když jsem byl ještě vejce. Moc rád jsem si představoval, že tam někde opravdu Malý princ je a jednoho dne přiletí a bude chtít nakreslit nového beránka a hlavně, že se ho pak zeptám, nepotkal-li na nějaké planetě jiného Blbouna.“

Proč Blboun nechodí do školy?

„Podívejte se… myslím si, že to není potřeba. Budil bych tam zbytečnou pozornost. A myslím, že by to nebyl přínos ani pro mne, ani pro školu.“

Proč nemáte svůj vlastní zubní kartáček?

„Mám zobní kartáček. Chcete ho vidět?“

Proč Vám, milý Blboune, dali lidé tak ošklivé jméno?

„Protože jsou sami oškliví! Jinak si to neumím představit. Víte, já jsem vyhynul tak, že moji předkové neuměli létat a byli nemotorní, prostě takoví blbouni. Tak je holandští námořníci na Mauriciu snadno vychytali. Kolega Kiwi dopadl o trochu líp, ač se jmenuje jako to chlupaté zelené ovoce. A koneckonců, když vás mají za blbouna, může to být i výhoda.“

A vše ostatní si přečtete v pohádkové knížce S Blbounem do říše pohádek.

Děkujeme za rozhovor.

Zdroj foto: Nakladatelství Fragment

Rozhovor zajistili Renata Petříčková a Michal Vaněček, ježto mají na Blbouna své vlastní kontakty. Velice děkujeme!