Podle Save the Children obsadilo Česko 26. příčku těsně za USA. Matkám by se zde mohlo žít lépe.

Organizace Save the Children vydala novou oficiální zprávu o matkách ze 165 zemí světa. Kde se mají matky nejlépe a kde je to nejhorší?

Originální kompletní zprávu můžete shlédnout zde. Státy jsou rozděleny do třech skupin. V první skupině „vyspělých států“ se nachází 43 zemí, kam spadá také Česká republika,  prvenství oslavilo Norsko, po té Island, Švédsko, Nový Zéland a Dánsko, Francie, Austrálie, Belgie, Irsko.

O desátou příčku se dělí Velká Británie s Nizozemím. Spojené státy obsadily 25. místo. Těsně před nimi na 24. pozici je Bělorusko a na 26. Česko. Slovensko se nachází na 33., Rusko na 37. a poslední pozice z prvního segmentu náleží Albánie.

Obecně však na celém světě ze všech 165 států mají nejhorší pozici matky v Nigérii. Index zahrnuje statistiku týkající se zdraví žen a dětí, vyhlídky na vzdělání, prosperitu a politickou účast žen v těchto zemích.

Zejména současná potravinová krize způsobila Nigerijkám hluboký propad. Špatně jsou na tom také v Afghánistánu, Jemenu, Guinea-Bissau a Mali. Zpráva také uvádí vysokou úmrtnost matek, nedostatečný přístup k antikoncepci a nízké příjmy ve srovnání s mužskými.

Spojené státy si oproti loňsku výrazně polepšily. Postoupily z 31. příčky na 25. Přesto v mnoha denících ve Spojených státech vychází na základě této zprávy kritické texty – proč tato silná a bohatá země není schopna obsadit první příčky?

„Zatímco Spojené státy se posunuly v žebříčku dopředu oproti loňskému 31. místu, stále padáme pod úroveň nejbohatších národů,“ řekla Carolyn Miles, prezidentka a generální ředitelka společnosti Save the Children. Důvodem je například poměrně špatný zdravotní stav matek a jejich nižší politický status.

V České republice podle Save the Children užívá 63 procent žen nějakou formu antikoncepce, ženy se dožívají v průměru 81 let a studují 16 let. Ženy si zde však bohužel vydělají podstatně méně než jejich mužské protějšky.

Rozdíl mezi nejlépe hodnocenou zemí – Norskem a nejhůře – Nigérií je až šokující. Například kvalifikovaný lékař je v Norsku prakticky u každého porodu. V Nigérii pouze u jednoho až třech. V Norsku 40 procent parlamentních křesel drží ženy, v Nigerii 13 procent. Norka se bude zhruba 18 let vzdělávat a žít více než 83 let. V Nigerii dostane dívka jakési vzdělání v délce maximálně čtyři roky a žije pouze 56 let. Navíc mnoha ženám zde umírají děti ještě ve velmi raném věku.

Dnaindia.com uvádí pro svou zemi: „Zdá se, že Indie není šťastným místem pro ženy, aby se staly matkami, neboť se umístila na 76. místě z 80 hodnocených pro „méně vyspělé“ země, dokonce i pod některé chudé africké země…“

Každé jedné ženě ze 140 v Indii hrozí, že při porodu zemře, což je podstatně vyšší číslo v porovnání se svými sousedy jako je Čína nebo Srí Lanka. V Číně je to jedna žena z 1500, na Srí Lance je to pak jedna z 1100. V Indii je také 43 procent dětí s podváhou do pěti let svého věku – Indie má nejvyšší míru podvýživy ze všech zemí této druhé kategorie. Více jak polovina porodů probíhá bez kvalifikovaného lékařského zásahu, což samozřejmě ovlivňuje zdraví a život matek a dětí.