Share

Jürgen Erbacher, Vatikán. Grada 2012

„Vatikán fascinuje lidi už celá staletí. Přes tlusté zdi pronikne ven jen máloco, což ho činí pro mnohé tajuplnějším. Zájem ještě vzrostl od té doby, kdy se stal papežem Němec,“ říká na úvod své úzké publikace Jürgen Erbacher.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.  Superrodina je na Facebooku

V první části knihy se seznámíte s krátkými dějinami papežského úřadu, se základními historickými fakty a důležitými momenty – počátky církve, první apoštolové, vznik termínu „papež“, montanismus, spor o investituru apod.

Následují dějiny vatikánského státu, které jsou samy o sobě podstatně mladšího data: oficiálně existuje Vatikán od roku 1929. Je to nejmenší „stát“ na světě, nacházející se na pár hektarech půdy. Vatikánské občanství má přibližně 600 lidí a většinou je státem udělováno jen dočasně.

Víte, jak vypadá vlajka Vatikánu a co symbolizují zkřížené klíče převázané červenou stuhou?

A věděli jste, že Vatikán vydává své vlastní poštovní známky, jež jsou chloubou mnoha filatelistických sbírek? Že interní pošta po Vatikánu je zdarma? Že ve Vatikánu neexistuje daň z přidané hodnoty a tudíž lze zde nakupovat levněji? Víte, kdo jsou Kolumbovy rytíři či švýcarští gardisté? Či jaká je zde výška platů? Nebo co mají společného Vatikán a fotbal? Jakou má papež ochranku a jak zde funguje policie? Víte jakou má papež SPZ?

Publikace vám popíše přesnou organizaci kurie, jak probíhá správa, různé kongregace, papežské rady, soudní pravomoc, finanční správa apod.

Papežská rada pro pastoraci zdravotníků způsobila rozruch na podzim 2006, když se proslechlo, že papež Benedikt XVI. zadal studii na téma kondomy. Rada měla řešit, zdali by mohlo být použití kondomu povoleno, pokud je v manželském páru jeden partner infikován původcem nakažlivé nemoci, jako například HIV. Výsledek studie se nachází od podzimu 2006 k posouzení u Kongregace pro nauku víry (29)

Na chodu Vatikánu se podílejí také laici. A Benedikt XVI. i státní sekretář Tarcisio Bertone prohlásili, že by si přáli, aby na zodpovědných místech bylo vidět více žen. Co se týká národního zastoupení, pak nejvíce ve Vatikánu je Italů a italština je také jazykem pro běžný styk.

Vstoupit do této země není lehké – při vstupu jste zkontrolováni nejprve švýcarskou gardou, potom policií. „Každý, kdo by chtěl vstoupit, se musí prokázat a sdělit důvod návštěvy.“ Také při procházce po městě vidíte stálé hlídky, které kontrolují, zdali zde vládne pořádek.

Pracovní podmínky vstupu do gardy: „Katolík, Švýcar, svobodný, mladší třiceti let s dobrou pověstí, s odborným vzděláním a absolvovaným základním vojenským výcvikem u švýcarské armády – to jsou podmínky pro přijetí. Vojenská výška 174 cm dnes platí jen orientačně. Ročně přichází do gardy kolem třiceti nových gardistů.“ (43)

Publikace přináší zajímavé informace ohledně financí Vatikánu, jako jsou běžné výdaje, rozpočet, informace o Vatikánské bance apod. Samostatné kapitoly jsou věnované papeži, jeho pravomocem a volbě nástupce, či jaké jsou problémy s rezignací nebo schizmatem.

Dozvíte se také „temné“ stránky církevních dějin, křížové výpravy, inkvizice… Běžnému člověku není však řada informací zpřístupněna, i třeba proto, že je uchovávána v tajném archivu, v němž je na 90 kilometrů regálů s různými dokumenty. V roce 1881 byl poprvé tajný archiv zpřístupněn, avšak i zde existují limity, co se v rámci vědeckého výzkumu smíte dozvědět. Co Vatiká stále tají?

Přílohou publikace je stručný slovník.

Publikaci doporučuji všem studentům religionistiky a historie, studentům teologických fakult, vřele všem věřícím katolíkům a lidem, kteří se zajímají o tuto problematiku či o Vatikán obecně. Text je psaný stručně a svižně a po pár stránkách budete mít Vatikán „jako na dlani“. Možná vás i zláká tuto maličkou, ale mocnou zemi sami navštívit.