Share
V magazínu Týden 11. března 2012 vyšel článek Homeopatie je obchod s iluzí – pohledem nehomeopata. Tuto „hozenou rukavici“ symbolicky pozvedávají homeopaté, aby se rovněž mediální cestou mohli bránit. Po textu paní MUDr. Gabriely A. Rečlové můžete pokračovat na článek paní Ing. Petry Cihlářové, homeopatky. Je homeopatie jen obchod s iluzí?

Mou poradnou prošlo mnoho lidí. Mohu si tedy dovolit tvrdit, že funguje. Stejně tak, jako by to tvrdili lidé, kteří její působení sami zažili.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.  Superrodina je na Facebooku

V magazínu Týden vyšel 11. března článek Homeopatie je obchod s iluzí. Na základě tohoto jednostranného pohledu vznikl tento text perem MUDr. Gabriely A. Rečlové z pardubické homeopatické poradny. Přečtěte si její pohled na problematiku homeopatie. Vaše dotazy, podněty či poznámky adresujte buď přímo paní doktorce Rečlové (reclova@centrum.cz) nebo k nám do redakce (admin@superrodina.cz)

Je ale také mnoho těch, kteří její fungování odmítají či znevažují.

Dnes sice žijeme ve světě, kdy můžeme vyjadřovat své myšlenky a názory, ale moc davu a peněz ve výsledku činí to stejné jako církev a mocní minulých let. Všechno, co se dříve vymykalo všeobecně zastávaného názoru, bylo označováno jako tmářství a moudrost a zkušenost předávaná po generace za čarodějnictví. Lidé vynikající svými schopnostmi i znalostmi byli často vymezováni na okraj společnosti za všeobecného nepochopení, zesměšňování či potrestáni.

A jak je to tedy s homeopatií – funguje či nefunguje?

Když sedíte na druhé straně stolu a vidíte a slyšíte, jak lidé reagují na stejné věci různě a různé věci stejně, jak se jako jednotlivci odlišují, když přišli kvůli stejným problémům a nemocem, nelze jinak než přijmout, že je to asi skutečná různorodost, která nás vede životem a přitahuje k některým věcem více či méně.

V homeopatii je cílem podat správný lék, což vyžaduje určitou trpělivost, důvěru, oboustranné sdílení informací, otevřenost čemukoliv novému. Souhlasím s tím, že velmi záleží na osobě homeopata, jak vede s pacientem rozhovor (na jeho otevřenosti všem informacím). Každý člověk je v ten moment jako čistý nepopsaný list, který čeká, až napíše svůj příběh a otiskne do něj sám sebe.

Homeopatie hledá lék šitý člověku na míru, co nejvíce odpovídající jeho naturelu, psychickým a mentálním vlastnostem a schopnostem, fyzickým příznakům nevyjímaje.

Uvedu příklad. Přijdou ke mně dvě dívky se suchým svědivým ekzémem v loketních jamkách, který se zahřátím zhorší. Obě budou dost žíznivé, mají rády sladké, jedna více čokoládu. Jedna je štíhlá, komunikativní, atmosféra s ní je uvolněná, hodně sportuje a jako dítě mívala takový strach z hluku, že se projevil až nemocí. Druhá je trochu podsaditější, ale také štíhlá, praktická, hodně čte, je nerada, když ji někdo ruší, jako dítě bývala raději ve společnosti starších dětí a dospělých. Vidíme tedy dva různé obrazy se stejným fyzickým problémem, dostanou každá jiný lék, který se k nim přirozeně více hodí.

Často se mluví o ředění, které je jedním z hlavních pilířů homeopatie.

Homeopatický lék je skutečně mateřská substance, naředěná do obrovských čísel, které přinášejí údiv a nepochopení už jen tím, že se ve své skutečnosti a velikosti napíšou. Ale počty a čísla týkající se vesmíru také přinášejí obrovská čísla. Abychom opustili zemi (materii) a dosáhli vzdálených vesmírných světů (ether) potřebujeme složité stroje a mnoho času. A tady se jednoduchým ředěním dostáváme za hranice materie v číslech podobných těm vesmírným. Už Hippokrates či Platón spojovali vesmír s děním na Zemi a obráceně.

K tomu, aby tato ředění fungovala, je zapotřebí paměti vody. Voda byla prozkoumána a její struktura detailně přesnými výrazy popsána z hledisek, která nabízí současná věda. Několik let zpět se někteří vědci v Londýně, Stuttgartu a Moskvě rozhodli prozkoumat vodu tak, jako by o ní nevěděli nic. Přinesli tak nové poznatky, jež se ale vymykají dosavadním přístupům a pohledům současné vědy.

Současná věda ale také popsala zajímavě velká množství modelů struktury vody, jež se mezi sebou proměňují v časově krátkých intervalech. Zároveň říká, že rozpuštěná látka ovlivňuje strukturu vody.

Je tedy možné, že dosavadní poznatky hovoří o stejných vlastnostech vody jen různým jazykem.

V homeopatii se využívá právě toho, že voda mění svou strukturu díky rozpuštěné látce. Průzkumy přinesly poznatek, že voda změní strukturu i po působení elektrickým či magnetickým polem.

Může-li vodu ovlivnit energetické pole, pak onou „rozpuštěnou látkou“ může být opravdu jakákoliv vibrace.

Příkladem budiž „stříbrná voda“, kterou armáda USA používá v Afghánistánu a Iráku na dezinfekci vody. Voda ve stříbrné nádobě, kde koncentrace stříbra dosahuje 1:100 000 000, se dokonale během krátké chvíle vyčistí a je připravena k použití. Pokud by si voda paměť neudržela, byla by voda po vylití z nádoby opět zkažená a nepitná.

Takže funguje homeopatie či nikoliv?

Pohled dnešního světa (i na homeopatii) je omezen tím, co jsme doposud objevili. Ale možná stojíme na prahu připustit čtvrtý rozměr, který stojí nad tím vším (nebo lépe uvnitř a udává charakter všem trojrozměrným). Ostatně tak fungují principy východního světa.

Připustit existenci vyššího principu než je jen struktura fyziologických dějů v lidském těle, přijmout nadřazenost nemateriálního principu nad materiálním by znamenalo změnit pohled na lidské fungování, na vše dosavadní, aniž bychom ztratili či znehodnotili své znalosti. Naopak je spíše posunuli do ještě vyšší a hlubší roviny poznání a porozumění.

Věda se jeví jako uzavřený systém, neochotný a tudíž nemohoucí se otevřít jiný pohledům a názorům. Ale život a děje v něm , to je rovnováha. Déšť i slunce, den a noc, muž a žena, tělesné a psychické, materie a myšlenka. Věda stojí na jednom pólu oné rovnováhy. A homeopatie? Jejím cílem je, aby výsledkem všech probíhajících dějů byla harmonie a rovnováha.

Tedy funguje.

Gabriela A. Rečlová

homeopatická poradna Pardubice

(reclova@centrum.cz)