Share

 

Věděli jste?

Populární přírodní produkt Chlorela pochází z řasy, která se velmi snadno množí. Stačí jí jen oxid uhličitý, voda, sluneční světlo a malé množství minerálů.

Její jméno pochází z řeckého slova „chloros“, což v překladu znamená zelený. Koncovka „ella“ pak je z latiny a značí „malý“.

Velký výzkum jí věnoval ve 30. letech nositel Nobelovy ceny z Otto Heinrich Warburg a dále v roce 1961 rovněž držitel Nobelovy ceny Melvin Calvin z Kalifornské univerzity.

Vědce „vzrušuje“ chlorella i kvůli svému rozmnožování bez pohlavního cyklu a užitečnosti pro genetiku.

Chlorela jako spasitelka pro hladovějící svět?

Zejména dříve se hovořilo o chlorele jako možné náhražce za běžné potraviny a jako o eventuálním zdroji obživy pro hladovějící svět. Chlorela se měla stát spásnou potravinou, která by zamezila hladomorům a nemocem, způsobených z nezdravé či nedostatečně výživově pestré stravy.

Největší boom zájmu o chlorelu vznikl po druhé světové válce. Prudce vzrostla poválečná porodnost. Mnoho dětí přišlo na svět, ale válkou zdevastovaný svět a zemědělství stále trpěl nedostatkem i základních potravin. Vlády zemí a vědci brali celou situaci vážně a propočítávali, kolik stovek milionů akrů půdy bude potřeba pro následující roky oset, o kolik mnoho desítek procent bude potřeba v blízké době vyprodukovat potravin. Veškerá řešení byla nákladná a časově dlouhodobá a chlorela právě nabízela jednu z alternativ.

Přílišný optimismus na vědecké půdě?

Počáteční testování provedl Stanford Research Institute a výsledky byly, že chlorele postačí jen 20 procent sluneční energie a po zaschnutí si uchovává maximálně až 50 % bílkovin. Řasa dokázala vyrobit na jednotku daleko více bílkovin než kterákoliv jiná rostlina. Jeden vědec dokonce předpověděl, že za rok vyrobí 10 000 tun proteinu a bude k tomu potřebovat jen 20 zaměstnanců a 1000 akrů půdy. Jeho propočty byly však více než optimistické.

Vědci se okamžitě vrhli do pilotních projektů za velké sledovanosti médií. Ale závěry v produkci nebyly takové, jaké si předsevzali. Přesto nadšení po chlorele neuhasínalo. Mnoho renomovaných vědeckých časopisů mluvilo stále o řase jako o potravině budoucnosti.

Příliš nákladná nejen pro třetí svět

Dříve než vědci mohli pevně převzít žezlo v „nakrmení světa“, poválečné zemědělství se vzpamatovalo a chlorelu vytlačilo ze svého zájmu. Věda ještě nebyla připravena produkovat chlorelu ve velkém množství, leda za neúměrně vysokých nákladů.

A tak chlorela zůstala jen jako doplněk stravy nebo v kosmetickém průmyslu.

Chlorela patří mezi produkty, o které soutěžíme. Soutěž končí 16. 12. o půlnoci!

Chlorela řeší řadu zdravotních problémů

Tento doslova „atraktivní“ zdroj potravy obsahuje vysoký počet bílkovin a mnoho nepostradatelných živin. A jako usušená udrží v sobě skutečně 45 % bílkovin, 20 % tuků, 20 % sacharidů, 5 % vlákniny a 10 % minerálních látek a vitamínů. Co do výživy je zejména oceňovaná právě jako výborný zdroj bílkovin. Zastánci rostlinky upřednostňují výhody chlorely při kontrole váhy a podpoře imunitního systému. Hovoří se i o její přednostech v prevenci rakoviny.

Některé studie ukazují, že chlorela má pozitivní vliv na snížení dioxinů v mateřském mléce, a to je pochopitelně velmi přínosné nejen pro matku, ale hlavně pro kojící dítě.

Chlorela pomáhá k detoxikaci organismu, posiluje tělo po ozáření, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, urychluje hojení ran a posiluje imunitní systém. Při pokusech na myších byly zjištěny rovněž protinádorové vlastnosti.