Share

Jindřich Francek, Velké Dějiny Zemí Koruny České, Zločinnost a bezpráví,Tematická řada. Paseka, 2011

KNIHU SI MŮŽETE ZAKOUPIT V NAKLADATELSTVÍ PASEKA

Pro všechny knihomoly je Franckovo pokračování Velkých dějin bohulibým skvostem do knihovny. Co do obsahu budeme hovořit později, nyní nejprve ty prvotní postřehy. Nevím, zdali jste měli tu čest držet v rukou nějaký z předchozích dílů, ale každá řada Velkých dějin je tlustá vázaná kniha, tištěná na kvalitním papíře a nádherně voní už po rozevření prvních stránek.

Víte, jak voní kvalitní knihy z tiskárny? Je to takové specifikum, kterému porozumí jen praví bibliofilové.

V knize se setkáte s trestním právem, soudnictvím, hrdelními tresty a podobně od roku 1848 až po rok 1989. Samostatná Hlava třetí je věnována kriminalitě před rokem 1848 od přemyslovského státu přes období vlády Lucemburků, po třicetiletou válku, osvícenský absolutismus až po Babinského.

Pod kapitolou „Dvacet let demokracie“ je zahrnuto období první republiky od roku 1918.

Kniha je určena buď k plynulé četbě celého obsahu, nebo výběru jednotlivých historických témat podle konkrétní potřeby.

Recept na nápoj lásky „Když budou vlašťovice mladý, který na domě bývají, dvě slepý a dvě vidomý, a vlož je do nového hrnce, a když zemrou a ty zemřený, který se k sobě prdelemi obrátí a který se také k sobě hlavami obrátí, ty každý dvě zvláště aby spálil na prach a ten prach z těch vlašťovic, který se k sobě obrátí, dávej je píti, kterou by chtěl míti na sebe laskavou. A druhý dvě vlašťovice, který se k sobě prdelemi obrátí, dávej tý, kterou by chtěl, aby tě zmrzela, bude na tebe třebas plíti…“ Z 16. století, citace ze strany 225.

Zločinnost a bezpráví se zabývá jednak konkrétními zločiny – jako např. kacířství, pytláctví, „krádeže ryb a včel“, vraždy, bigamie či cizoložství (doplněné dobovými „peprnými“ přetisky obrazů) a dalšími tématy, ale také jednotlivými historickými případy, které podléhaly trestnímu právu. Namátkou jmenujme například chytlavé názvy kapitol „Pověste ho vejš“, „Krevní přísaha“, „Staroměstské popravy“, „Sám kápo všech byl“ a další.

Některé „příběhy“ nám mohou být – pokud nejsme zrovna akademičtí odborníci v oboru – neznámé, a proto se dozvíme řadu nových informací, doplněných citacemi z historických spisů, kronik a jiných dokumentů.

Nicméně mnohá další témata opráší a doplní naše školní znalosti, mimo jiné například školou pečlivě probíraná období Heydrichiády, terezínské popravy, z hlubší minulosti pak karlštejnské či kostnické vraždy, vyvraždění slavníkovců a tak dále.

Některé delikty a jejich trestněprávní odpovědnost jsou dnes naštěstí už jen věcí archivů, přesto jsou stále přitažlivá nejen z historického pohledu, ale i pro tvorbu autentických filmů či knih, pro studium historicko-vědních oborů či sebevzdělávání nebo jen zábavu. Chybami se člověk učí. Období děsivých čarodějnických procesů pominula (108), nicméně padělání peněz (211), krádeže a vraždy (155) jsou stále ještě lidským hříchem a společenským problémem.

Speciální kapitola je věnována pronásledování kočovných Romů.

Pojmenování romské etnické skupiny vychází z původního značení tzv. nedotknutelných, jež se vyvinulo v kašmírský termín Dom. Arméni jej změnili v Lom a v Evropě se ujala varianta Rom. Označení Cikán… vzniklo z řeckého pojmenování sekty athinganoi, známé především věštěním a magií, které se přeneslo na Romy, neboť se zabývali podobnou činností. Ve Francii se jim říkalo Bohémiens, snad proto, že přicházeli z Čech a vykazovali se průvodními listy Zikmunda Lucemburského. Toto označení zakotvilo v pařížských uměleckých kruzích jako výraz touhy po svobodném životě (bohémové).(124)

K Velkým dějinám ZKČ, tématická řada Zločinnost a bezpráví nabízíme ještě tyto dva články:

Manželství, cizoložství a bigamie ve Velkých dějinách zemí Koruny české

Víte, co znamenal „kabát“, „housličky“ či „kozel“ v novověké vězeňské hantýrce?