Vychází nová próza Aleny Machoninové, držitelky ocenění Kniha roku Magnesia Litera: Co myslíš, co vidí

Co se stane, když si domů přinesete psa z ulice? Máte pocit, že jste ho zachránili. Ale co si o tom myslí on? Vyhlásí vám válku. Snad také proto, že země, ve které spolu žijete od jisté chvíle skutečnou válku vede a životy vás všech se najednou odehrávají v ustavičném napětí a pohybu.

To přece ten pes neměl vůbec zapotřebí, začíná docházet i vám. Mohl si poklidně žít na území krachující továrny. Jenže vy jste se ho rozhodli zachránit. A tak vám nezbývá než se ptát po tom, jak situaci vnímá on, a s hrdiny prózy Aleny Machoninové opakovat: „Co myslíš, co vidí?“

Je to kniha o soužití – spíše mezidruhovém než mezilidském. O tom, že často krachuje pro nedostatek empatie, pro neschopnost přijmout, že druhý (jedno zda člověk nebo zvíře) skutečnost vnímá jinak. Podobně jako v Helle (2023) v ní autorka rozmývá předěly mezi žánry, mezi realitou a fikcí a nabízí svět viděný skrze cizí umělecká díla. Tříštící se románové vyprávění pohromadě drží nevelké eseje o knihách, performancích, obrazech, které pracují s lidským pohledem na zvířecí, převážně psí svět. Mezi jejich hrdiny jsou Beuysův Little John, Máraiův Čutora, Vladimovův Ruslan, Flush Virginie Woolfové a mnozí další. Avšak více než o psech i ony pojednávají o rozumění druhým.

Text knihy doprovází autorčiny vlastní osobité fotografie.

O knize uvedl šéfredaktor Richard Štencl

Aleně Machoninové se podle mého názoru podařilo propojit do uceleného a působivého tvaru výjimečný příběh – výjimečný proto, že jeho protagonistou je pes Urk – se světem literatury a umění. Osudy Urka a jeho soužití s manželským párem, který se o něj stará, určitě osloví širokou čtenářskou obec už proto, že jak známo, jsme národem pejskařů. Zároveň kniha představuje výrazný esejistický průnik do literatury a umění, které tak či onak znázorňují problémy mezidruhového soužití a možnosti komunikace vůbec.

Stručná anotace

Co se stane, když si domů přinesete psa z ulice? Máte pocit, že jste ho zachránili. Ale co si o tom myslí on? Vyhlásí vám válku. To přece ten pes neměl zapotřebí, dochází vám. Mohl si poklidně žít na území krachující továrny. Jenže vy jste se ho rozhodli zachránit…

O autorce

Alena Machoninová (1980) je rusistka a prozaička. Zabývá se především ruskou současnou prózou, lágrovou literaturou a neoficiální poezií. Do češtiny přeložila mimo jiné prózy Mariji Stěpanovové, trilogii Oksany Vasjakinové, vzpomínky Tamary Petkevičové či Šťastnou Moskvu (2022) Andreje Platonova. S Janem Machoninem připravila antologii básníků lianozovské školy Zloději všedních okamžiků (2016). Editovala Dějiny ruské moderny (2022) své učitelky Miluše Zadražilové. Od roku 2020 píše pro čtrnáctideník A2 pravidelný sloupek Slepá v kopřivách. V roce 2023 vydala prózu Hella, za kterou získala Cenu Nadace Českého literárního fondu, ocenění Kniha roku Magnesia Litera a Visegrad Literary Award.

Tisková zpráva