Aromaterapie: Cesta ke zdraví a duševní rovnováze

Rostlinné léčitelství dnes už naštěstí není vnímáno jako šarlatánství a léčivým účinkům přírodních látek se věnuje stále větší pozornost. A tak i aromaterapie, disciplína stará přes 9 tisíc let, na prahu 21. století zažívá svou renesanci. O tom, že vůně mohou zlepšit naše zdraví i náladu a zpříjemnit prostředí, v němž žijeme, nás ve své knize Rostliny pro aromaterapii přesvědčují i Gudrun a Peter Germannovi, kteří se aromatologii věnují již přes pětadvacet let.

Aromatologie je založena na znalosti botanických a molekulárně-biologických vlastností vůní a zabývá se účinky látek charakteristických pro vůni určitých rostlin. Využívá přitom dosavadních poznatků přírodních věd a lékařství.

Aromaterapie jako aplikovaná disciplína aromatologie  pak poznatky tohoto vědního oboru uvádí v praxi. Řadí se mezi obory fytoterapie, tedy léčby založené na přírodní bázi.

Jak vůně působí na psychiku a zdraví

Každý z nás vnímá vůně jinak. Je to dáno pohlavím, věkem, osobní zkušeností, společenským a etnickým původem a řadou dalších faktorů.  Jisté ale je, že pachy a vůně působí na naše smyslové vnímání, a tím ovlivňují i naši psychiku. Vůně se totiž usadí na vláknech čichových buněk, kde prostřednictvím chemických procesů spouštějí elektrické impulzy, které putují do limbického systému mozku.

„… z hlediska evoluční biologie se jedná o velmi starou mozkovou strukturu – sídlo pocitů, hladu, žízně, sexuality a také vnímání chladu a tepla. V této mozkové oblasti se pak aktivizují takzvané neurotransmitery, látky pro přenášení vzruchů s nejrůznějšími funkcemi. K neurotransmiterům patří například serotoniny, které se také označují jako hormony štěstí – jejich aktivizace má na psychiku člověka povznášející účinek (povzbuzují ji mimo jiné také citrusové oleje),“ vysvětlují Gudrun a Peter Germannovi.

Jak prokázaly výsledky EEG, vůně různým způsobem působí na pravou či levou hemisféru mozku, čímž lze ovlivnit např. soustředění či tvůrčí schopnosti. Vůně ale mohou ovlivnit i tělesné pochody: „Éterickými oleji lze ovlivnit dokonce srdeční frekvenci: růžové dřevo uklidňuje srdeční tep, geránie ho snižuje a neroli a hřebíček naopak zvyšují. Molekuly vůně proniknou ihned do mozku.“

Účinné látky z éterických olejů se do těla nedostávají pouze čichem, ale i kůží (např. masáží či přidáním do koupele) nebo při vdechování plícemi. Krevním řečištěm jsou pak velmi rychle transportovány k orgánům.

O účinných látkách a jejich působení se podrobněji dočtete v knize Rostliny pro aromaterapii od Gudrun a Petera Germannových.

S éterickými oleji opatrně!

K aromaterapii se používají vysoce koncentrované éterické oleje. Jejich používání ale vyžaduje zkušenosti a rozsáhlé znalosti odborného terapeuta, protože při předávkování může dojít i k otravě. Autoři knihy Rostliny pro aromaterapii uvádějí, že jedna kapka koncentrovaného éterického oleje může obsahovat stejné množství účinných látek jako 40 šálků čaje z téže byliny. Takže rozhodně nejde jen o to koupit si vonný olejíček a čichat k němu pro dobrou náladu.

Dostupné jsou ale i „mírnější“ formy pro aromaterapii. Hydroláty, tedy vedlejší produkty vznikající při destilaci éterických olejů, jsou také léčivé. Mají jemnou vůni a v aromaterapii se používají především u těhotných žen, dětí a nemocných osob. Krásně voní, což u vonných olejů nebývá pravidlem – oleje často příjemně voní až po naředění, ve své zhuštěné podobě je vůně až nepříjemně pronikavá.

Pro domácnost lze použít např. vonné oleje do aromalamp, které se v udaném poměru ředí s vodou v nádobce aromalampy. Tyto vonné oleje jsou výborné k povzbuzení emocí, dobré nálady a kreativity. Navíc v místnosti čistí vzduch a ničí viry a bakterie.

Složitý proces získávání éterických olejů

Pro získávání éterických olejů z rostlin existuje několik technik. Nejrozšířenější je destilace vodní parou, kdy se (popsáno velmi zjednodušeně) rostlinný materiál umístí na síto a v baňce pod ním vře voda. Stoupající pára s sebou nese vonné molekuly z rostlin. Poté se pára zchladí a vzniká tzv. hydrolát, ze kterého jsou následně odděleny éterické oleje.

Kromě destilace a lisování za studena (především u citrusových plodů) stojí za pozornost získávání éterických olejů enfleráží.  Jedná se o velmi šetrný postup, který se však pro svou náročnost používá jen zřídka – květy se naskládají na skleněnou desku s tenkou vrstvou tuku (např. vepřového sádla) a nechají se 12 hodin v chladné a temné komoře. Tento proces se opakuje 36krát. Éterické oleje přejdou do tuku a nakonec se oddělují za pomoci alkoholu. Když se alkohol odpaří, zůstává čistý éterický olej. Kvůli náročnosti jeho získání a vysoké kvalitě jde ale o velmi drahou záležitost – např. jasmínový olej vyrobený enfleráží je podle manželů Germannových až šestinásobně dražší než ten, který byl vyroben destilací.

Ne zcela jednoduchým způsobem se získávají i tzv. attary – květové vůně, které se v indii stejným způsobem vyrábějí už přes 200 let. Jde o destilaci vodní parou, nicméně ta se provádí přímo na místě sklizně, ve speciálním (přenosném) destilačním zařízení. Kondenzovaná voda se zachycuje do oleje ze santalového dřeva.

Rozšiřte své znalosti o aromaterapii

Publikace Rostliny pro aromaterapii se nedá zařadit do kategorie populárně naučných knih, které by se poutavou formou snažily komplexně poučit čtenáře o možnostech aromaterapie. Jedná se o velmi kvalitní dílo, které je více určeno těm, kteří už se aromatologii věnují a chtějí prohloubit své znalosti. Po krátkém a velmi obecném úvodu totiž následují „portréty rostlin“, kde jsou stručně rozebrány léčivé účinky jednotlivých rostlin a recepty na směsi éterických olejů a jejich použití v konkrétních případech.

Ani čtenář laik však nebude ochuzen, neboť kromě řady krásných fotografií je knížka rozšířena o 300 receptů pro bezpečné domácí použití a několik užitečných rad, Celkově vzato je však kniha pro člověka, který se tomuto oboru nevěnuje do hloubky, jen oknem do zahrady květinových vůní. Terapeutům, kteří chtějí v této oblasti rozšířit své znalosti, ji ale můžeme plně doporučit.

UKÁZKA

Tradice stará 9000 let

Práce s éterickými oleji má dlouhou tradici. Číňané používali už 7000 let před naším letopočtem těkavé aromatické látky ke konzervování vína. Stejně starý je postup při získávání takzvaného květového oleje: květy se namáčejí do mastného oleje, tím se těkavé látky uvolní a navážou na olej.

Nejstarší nález destilačního přístroje je datován do doby kolem 3000 let před n. l. a pochází z dnešního Pákistánu. Toto zařízení je nejstarším dokladem o způsobu získávání éterických olejů pomocí vodní páry, který se používá dodnes.

Také staří Egypťané měli techniku získávání olejů velmi vypilovanou. Éterické oleje byly důležitou součástí náboženských a duchovních ceremoniálů a měly nezastupitelnou roli při pečlivém balzamování mrtvých těl. Alexandrie byla kolem roku 100 před n. l. se svými 200 000 obyvateli největším městem světa. K udržení hygieny a jako prevence proti epidemiím sloužily tehdy vonné kužely, které se dennodenně pálily ve speciálně vykopaných pouličních strouhách. I pro Kleopatru bylo používání éterických olejů samozřejmostí. Podle různých svědectví nebyla tak krásná, jak se dnes obecně soudí. Svého okouzlujícího působení na muže prý dosáhla spíše díky svým rozsáhlým vědomostem o používání těkavých olejů… Nechala údajně například napustit plachty své lodi čistým růžovým olejem, aby dala Římanům již z dálky prostřednictvím voňavého poselství vědět, že přijíždí[…]

Za otce evropské aromatologie je považován René-Maurice Gattefossé. Narodil se ve Francii v roce 1881 a zemřel roku 1950. Už jeho otec a bratr pracovali v oboru parfémářství, takže se s éterickými oleji setkal již v raném věku. Od rolníků se také naučil mnoho o léčivých schopnostech rostlin, zvláště o různých vlastnostech a účincích levandulového oleje. V  roce 1910 došlo v jeho laboratoři k výbuchu, při kterém byl Gattefossé a také další jeho spolupracovníci zraněni. Využili situace a při své léčbě testovali účinky různých éterických olejů. Také během první světové války pracoval tento znalec vůní s těkavými oleji a pomocí nich léčil zraněné. Poté se zabýval výhradně lékařskými vlastnostmi svých destilátů.

Germann Gudrun a Peter, Rostliny pro aromaterapii. Grada 2013

Anna Burdová

Mohlo by vás zajímat:

[pt_view id=”3cc8078nij”]

[pt_view id=”65599bf9q6″]