Pavel Pafko, lékař, který operoval Václava Havla. Jeho příběh a názory na citlivá témata v nové knize z nakladatelství Paseka.
Pavel Pafko, Šlo to skoro samo. Ptal se, naslouchal a zapsal Jan Králík. Paseka 2012
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. 3. července oslaví 72. narozeniny. Pochází z československé rodiny a duší se tak i cítí. Nemůže zodpovědně říci, zdali je více Slovák nebo Čech, občanství má však české. Je považovaný za předního chirurga v oblasti transplantace plic a do hlubšího povědomí lidí vstoupil právě kvůli odstraňování plicního nádoru prezidenta Václava Havla. Díky této operaci se jeho jméno vrylo do paměti také laické veřejnosti.
Pavel Pafko vzpomíná na své nejranější dětství až “stáří”, odpovídá na citlivé otázky Jana Králíka, uveřejňuje některé své kratší texty a fotografie.
Kvůli medicíně vždy trochu zanedbával svou rodinu, kterou měla z větší části na starosti manželka, rovněž vysokoškolsky vzdělaná. Nakonec však jeho dcery byly prý raději, že přísný či snad „pedantský“ tatínek nebyl tak často doma.
Možná (dcery) byly rády, že jsem jim nevěnoval tolik pozornosti a doma občas chyběl. Já jsem byl přísný, chtěl jsem, aby to doma zařezávalo jako v nemocnici (…) Svým pojetím se chirurgie blíží kasárnám. Všechno má svůj řád, jednotlivé kroky na sebe navazují, musí být jistá hierarchie, jen žádný chaos (…) Profesně jsem byl dcerám příkladem, ale odstrašujícím. Všechny tři se shodly, že takový život by vést nechtěly…
Jako mnozí spoluobčané jsem se díval na billboard, na kterém muž přebaluje novorozence. Proč by nepřebaloval? Udivil mne však slogan, který mužům doporučuje: „Chraňte svou ženu, vezměte ji na vyšetření prsu včas.“ Včasné vyšetření a případný nález drobného nádoru může opravdu ženu zachránit a je třeba to podporovat. Jako naprosto nevhodné mi však přijde doporučovat mužům, aby vzali své ženy na vyšetření. Žena je přece s mužem rovnoprávná, umí číst a nikdo ji na vyšetření nemusí brát. Na vyšetření bereme děti nebo k veterináři psa. (…) Ostatně přemýšlejme o billboardu, kde by bylo jiné doporučení: „Ženy, vezměte svého muže na vyšetření prostaty včas!“ Ani by tam nemusel být obrázek ženy, jak přebaluje staršího muže. (83)
Reaguje na otázky ohledně úplatků, diametrálně odlišných příjmů u sportovců v poměru k chirurgovi, k VIP pacientům, či chcete-li klientům, k protekci apod.
Je velmi zajímavé číst jeho postoje, neboť se domnívám, že – a to nejen – v naší společenské atmosféře nemohou být přijaty se stoprocentním souhlasem. Jsou to velmi aktuální, citlivá, kontroverzní a populární témata, často podléhající diskusi napříč politickým, odborným, ale i laickým spektrem. Dovedu si zcela živě představit, že reakce rozdělí čtenáře na dva odlišné tábory: těch, co souhlasí, a těch, co jsou zásadně proti. Stěží tyto životně důležitá témata mohou nechat člověka lhostejným.
Je tedy ocenění sportovce, v němž příjmy „předních lékařů“ se stávají „almužnou“ normální?
Pochopitelně mě napadne, že když klub „prodává“ fotbalistu za stovky milionů, je to nemorální. Že dvě nohy za půl miliardy představují možná celoživotní příjem všech lékařů na naší třetí chirurgii. Jenomže na těch dvou nohách stojí živobytí možná tisíců lidí a obchod a reklama a co všechno, od prodeje párků na stadionu po prodej reklamního času v televizi. Takhle to zkrátka je. Tu půlmiliardu, co za ně někdo dal, musí přece dostat zpátky! (…) Bereme-li to z ekonomického hlediska, je to v pořádku. Medicína je velmi složitá věc, kde ekonomika není jediné hledisko. To ostatní se velmi těžko oceňují.“
Mají se tedy děti přestat učit a soustředit se jen na lukrativní obory? Kdepak! Jak dodává Pavel Pafko: „život přece není o penězích, nebo jen o penězích. Každý má jiné priority. Jsou hodnoty, před nimiž peníze neobstojí. Já osobně mám jiná měřítka a bohatství nebylo smyslem mého života.”
Je úplatkem i dar, který se stane až po lékařském zákroku? Je to poděkování nebo „předplatné“, kdyby někdy v budoucnu dotyčný znovu lékaře potřeboval? Může vůbec lékař přijmout třeba i bonboniéru k narozeninám, která by ve svém důsledku mohla být brána také jako načasované všimné?
Jaký byl Václav Havel pacient?
Drží lékaři vždy “při spolu”? Jestliže dopadne operace tragicky navzdory očekávání, je to v zásadě jen selhání lékaře nebo v důsledku nedostatečné vybavenosti nemocnice? Je euthanasie morální?
(…) začal jsem přemýšlet o svobodě člověka i v situaci, kdy je na konci svých sil. Po letech zkušeností jsem dospěl k tomu, že euthanasie je legitimní. Rozumím, že je to kontroverzní téma. Je ale těžké diskutovat o tom s lidmi, kteří s tím nesouhlasí bez zkušeností, kteří nikdy neviděli nemocného v konečné fázi jeho života.
V souvislosti s tímto postojem, kdyby pacient nebo příbuzný požádal Pavla Pafka, aby těžce nemocnému pomohl ukončit život, vyslyšel by ho? Nikoliv, odpovídá, neboť „byl by to trestný čin. Alespoň u nás a v řadě dalších zemí.“ (119)
Všechny odpovědi a mnohem více naleznete v nové publikaci nakladatelství Paseka: Pavel Pafko, Šlo to skoro samo. Ptal se, naslouchal a zapsal Jan Králík. Paseka 2012
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
