Růžový sliz drtí sociální sítě. Firmy přicházejí o milionové zisky.

Růžový sliz je opět ve hře. Je vedlejším produktem hlavně hovězího, někdy i dalších druhů masa, který je ve Spojených státech základním složkou pro přípravu jídel ve fast foodech, ale také v amerických školních jídelnách a v mrazících boxech v supermarketech.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Četli jste u nás:

Růžový sliz útočí na americké školní jídelny.
Máte chuť na hamburger? Možná vás brzy chuť přejde.

Americká vláda říká, že je tento produkt bezpečný. Aktivisté v oblasti bezpečnosti potravin tvrdí, že se jedná o technologický zázrak ve světě jinak nebezpečného syrového masa. Nebezpečná bakterie e-coli totiž velmi snáze přežívá v žaludcích průmyslově chovaných krav a býků z důvodu jejich způsobu krmení. Za všechno může kukuřice. Zní to možná podivně, ale vzhledem k tomu, že Spojené státy dotují svým farmářům pěstování kukuřice, je tato plodina na trhu velmi levná a zruinovala řadu zahraničních farmářů; včetně mexických. A protože je úžasné geneticky upravené kukuřice za pakatel strašně moc, dává se do všeho – je součástí potravin i nápojů (např. coca cola), konzumují ji zvířata a slouží jako biopalivo.

O mnoho lepší to není ani u nás. V letošním roce plochy geneticky modifikované kukuřice (tj. plodiny odolné vůči škůdci zavíječi) oproti loňsku sice výrazně poklesly, přesto se jedná o výměru až 3500 hektarů. V roce 2011 byla plocha 5000 hektarů. A poklesy se dají ještě předpokládat. Lidé se totiž obávají geneticky modifikovaných plodin a výrobků z těchto plodin. Podle odborníků se však jedná o nevědecky podložené obavy; geneticky modifikovaná kukuřice je podle nich zcela bezpečná. Světově je tato plodina značně žádaná a vloni  vzrostl počet farmářů, kteří ji pěstují, k téměř 17 milionům a jen v EU v roce 2011 se pěstovala takto upravená kukuřice na téměř 115 000 hektarech půdy.

Na světě však nejvíce dominuje ve Spojených státech.

V USA dobytek namačkaný v nehostinných prostorách v půl metrových vlastních výkalech se také krmí touto geneticky upravenou kukuřicí. A smrtelná bakterie e-coli se volně množí. Při porážce se dostávají výkaly a e-coli do běžného masa. Zabíjejí se až hydroxidem amonným.

Klasičtí farmáři a ekologové říkají, že by stačilo dát občas skotu klasickou trávu. V takovém prostředí v žaludcích pak e-coli nemá tak vysokou šanci na přežití.

Průmysloví chovatelé však raději přistoupili na chemické čištění. A amoniakové maso chválí jako hygienicky nezávadné.

Nezávadné však neznamená zdravé.

Navíc když po zpracování klasického hovězího masa pro supermarkety vzniká řada odpadů podél kostí, kůže, tuk a chrupavky. Jsou to miliony tun, které se dají rovněž zpeněžit. Vytvoří se z nich právě onen slavný růžový sliz.

Guvernéři ze tří amerických států se rozhodli, že udělají přítrž panice a přesvědčí se, že „maso“ je nezávadné. Odjeli do zpracovatelského závodu v Nebrasce, dívali se na výrobu slizu 20 minut a znechuceni odešli. Začali pochybovat. Obrovské firmy s miliardovými zisky nazývají totiž sliz: „jemně strukturovaným libovým hovězím masem“.

Růžový sliz se před časem začal valit i do amerických školních jídelen. Zvedla se však vlna odporu a podepisování petic. Rodiče nechtějí, aby jejich děti jedly amoniakové hovězí odřezky. Jen za osm dní od zahájení petice, získali iniciátoři 200 000 podpisů. Autor petice uvedl na svém blogu, že neměl ponětí, co rozpoutá. Lidé byli znechuceni: většina z nich doposud neměla vůbec tušení, „co“ doopravdy po celou dobu konzumují.

Některé školy zrušily odběr pochybného masa okamžitě. Jiné se zavázaly, že dočerpají zásoby a další už objednávat nebudou. Nebo že již sliz nebude součástí školních jídelen od příštího školního roku.

V Jižní Dakotě firma na zpracování hovězího masa bude muset nejspíš pozastavit provoz ve třech ze svých čtyř závodů. V Pensylvánii se dostala další firma do problémů a hrozí jí krach. Stále doufá, že současná panika pomine a s nástupem grilovací sezóny znovu vzroste zájem o jejich produkty.

Zatím však úspěšně všechny drtí síla sociálních médií: informace o růžovém slizu se šířily – a nejen po Spojených státech – doslova lavinovitě a stejným tempem drtí zisky firem, které se živí zpracováním a prodejem takových produktů.

Jaká je budoucnost masa bez hydroxidu amonného?

Jsou tu jisté obavy, že by se znovu mohly rozšířit problémy s otravou, které existovaly před nasazením hydroxidu amonného. Budou se muset důsledně řešit otázky hygieny a krmení hovězího skotu, zejména kvůli bakterii e-coli. Otázkou také je, jaké maso se bude dále mlet pro fast foody a jak se to odrazí na konečné ceně. Nakonec si možná lidé uvědomí, že při srovnání cen a zdravotních důsledků by možná bylo lepší ukončit fast foodovou kulturu. Upřímně, už by bylo na čase. Zdravotní problémy, obezita, rakovina, diabetes už u desetiletých dětí. Myslím si, že to jsou skutečně silné argumenty pro změnu.