Miliony lidí dnes slaví velký den. Proč?

Připadá vám dnešek nějaký zvláštní? Nebo je to stejný den jako každý jiný? Může být dnes důvod k výjimečné oslavě? Možná ano – je tu první jarní den. A v českém prostředí jsme včera oslavili Pepíka. Také má mnoho lidí narozeniny (Hodně štěstí, zdraví přejeme!). Ale to není vše. Dnes hlavně slaví Peršané Nový rok!

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Nowruz znamená v překladu „Nový den“. Je to nový den, kterým se začíná nový rok. Tradičně to bývá astronomický začátek jara.

Ne vždy se však perský nový rok slavil ve stejný den. Před islámem používali zoroastrický kalendář, který byl rozdělen na 12 měsíců po 30 dnech. Rok činil 360 dní, plus pět „ukradených“ (Panjeh-ye Mostareghe), které se vyčlenily na konci roku. Někdy se na to však zapomnělo, a tak se kalendář posouval. Stalo se tak, že Nowruz byl slaven různě, někdy vyšel na podzim, někdy dokonce i v létě.

Postupně vznikalo několik reorganizací kalendářů, až do ustálení dnešní podoby.

V Íránu je považován Nowruz jako nejstarší svátek. Před islámem byl Nowruz a Mehregan („perský festival podzimu“) považovány jako dva svátky, vítající nový rok. Mehregan se považoval jako první „studený“ den a Nowruz jako „teplý“ nový rok.

Na Nowruz si bere starověký íránský král Yama (Jamšíd), známý hrdina mytologického příběhu, dovolenou. Dnes mají v tyto dny děti prázdniny a dospělí si také vybírají svou dovolenou.

Tradicí ještě před Saal Tahvil poslední úterý v noci starého roku se slaví Chahar Shanbe Soori. Lidé mají zapálené ohně a skáčou přes ně a zpívají písničku, která v překladu znamená něco jako „já mám žlutou barvu (tj. jsem nemocen), dej mi svou červenou barvu (abych byl zdráv). Tato tradice vychází z předislámské doby ze zoroastrismu, kde se věřilo, že oheň má léčivou moc.

Než však nastartují novoroční oslavy, musí se pustit do jarního úklidu. Nemohou přivítat Nový rok do nepořádku. Koupí si nové oblečení a přinesou si domů jaro v podobě vzrostlé trávy. Možná vám to připomíná tradici našich Velikonoc.

Musí si také připravit sedm věcí, které začínají písmenem S, jako Seeb (jablko), Sabze (zelená tráva), Serke (ocet), Samanoo (pšeničný pokrm), Senjed (takové bobulky), Sekke (mince), Seer (česnek). Někdy se místo Serke dává Somagh, což je druh íránského koření.

Jakmile přijde hlavní okamžik Nového roku (Nowruzu), lidé se obejmou a políbí a popřejí si Šťastný nový rok. O svém volnunavštíví příbuzné, mlsají své tradiční cukrovinky a ovoce. Když návštěva odchází, hostitel předá dětem návštěvy drobné penízky. Třináctý den pořádají pikniky a odstraní z domu travičku.

Nowruz se neslaví jen v Íránu, leč tu má nejsilnější pozici, ale také v jiných částech světa, např. v jižní Asii a severozápadní Číně, na Krymu, na některých místech Balkánu apod. A hlavně tam, kde žije íránská menšina. Předpokládá se, že židovský svátek Purim byl převzatý právě z perského Nového roku.

V roce 2010 Valné shromáždění OSN ve výboru pro Zabezpečení nehmotného dědictví uznalo Mezinárodní den Nowruz jako jarní festival perského původu, který se slaví více než 3000 let!